Menu


7. říjen 1571

Monstrance a námořní bitva u Lepanta

Kurt Scheueur a Siegfried Hoffman

 

Ve čtrnáctém století opanovali osmanští Turci velkou část Balkánu. Roku 1453 padla Konstantinopol. Počátkem 16. století si Turci podrobili Přední východ. Roku 1529 tábořili u Vídně. Když si r. 1571 podmanili i benátský Kypr, ovládla osmanská říše celý východní středozemní prostor. Spolu s Krétou byly Benátky posledním opěrným bodem a papež nyní viděl, že je ohrožena nejen Itálie, ale i samotné křesťanství. Pius V. dosáhl toho, že Benátčané a Španělé uzavřeli obranné spojenectví. Mnoho západních knížat vyslalo svá vojska, mezi nimi bavorský vévoda. Současně vyzval papež celý svět k modlitbě svatého růžence.

Počátkem října r. 1571 střetly se obě flotily u Lepanta blízko řeckého pobřeží. Stálo tu proti sobě 500 lodí a asi 200 000 mužů. Početní převahu muslimů a jejich větší obratnost nemohla vyvážit ani větší technická vybavenost západní flotily. Velké naděje skládali Evropané do šesti velkých galeas s pomocnými veslicemi. Jejich manévrování však bylo tak obtížné, že mohly počítat jen s příznivým větrem, který jim skutečně na počátku bitvy přál, takže mohly být do boje nasazeny a mohly uplatnit dopředu namířenou dělostřeleckou palbu. I když jejich ničivá síla byla velká, Turci si takticky a bojově počínali lépe a potopili vlajkovou loď Dona Juana. Teprve když padl do rukou Španělů vrchní osmanský velitel Ali paša a byl okamžitě popraven, dalo se jeho mužstvo na útěk a část se zachránila tím, že plavala směrem k pobřeží. Celkem zahynulo ten den 40 000 mužů.

Bylo to však především vítězství Panny Marie. Právě v ten den procházela římskými ulicemi růžencová bratrstva v modlitbě, ke které vyzval celé křesťanstvo papež Pius V. Již ve chvíli vítězství měl vidění, ze kterého poznal šťastný konec osudové bitvy. R. 1572 stanovil, aby se výroční den vítězství slavil jako „děkovná památka Panny Marie Vítězné“. Panna Maria byla již odedávna uctívána jako Pomocnice křesťanů.

Úcta k Panně Marii Vítězné se obzvláště rozvíjela v bavorském městě Ingolstadtu. Již v roce 1563 vznikla v Římě mariánská kongregace Zvěstování Panny Marie. V průběhu protireformace založili jezuité četné mariánské kongregace v Bavorsku. V Ingolstadtu vznikla r. 1577 Akademická mariánská kongregace na místní univerzitě, která byla v roce 1583 rozdělena na Congregatio maior a Congregatio minor. Později přijímala do svých řad i občany mimo univerzitu. A právě tito občané založili roku 1612 vlastní Bratrstvo Panny Marie Vítězné a vybudovali vlastní chrám proti jižní straně ingolstadtské katedrály.

K velkému přílivu členů do bratrstva došlo při ohroženích třicetiletou válkou. Generál Tilly připisuje svá vítězství přispění Panny Marie Vítězné z Ingolstadtu. V kronice ingolstadtských jezuitů stojí, že roku 1632, kdy v dubnu obléhali město Švédové, přibylo 150 nových sodálů a jejich příklad strhl mnoho dalších. V průběhu 17. a 18. století se Bratrstvo Panny Marie Vítězné stalo reprezentativním sdružením ingolstadtských občanů.

Hojné dary těchto členů posloužily k nové vnitřní výzdobě chrámu, kde byl postaven nový oltář, nová kazatelna, nový oltářní obraz a v roce 1708 pořízena velká zlatá monstrance, která zobrazuje bitvu u Lepanta.

Pro chrámy, které vznikaly počínaje 18. stoletím, bylo typické trojí členění na část pro věřící lid, chórovou část pro duchovenstvo a konečně presbytář se vznešeným hlavním oltářem. Podobné členění se projevuje i ve výzdobě četných monstrancí z té doby: pata monstrance je věnována pozemskému světu, nad ní jsou pak světci a nejvýše korunování Panny Marie, které současně přestavuje spojení na Nejsvětější Trojici. V této Trojici figuruje zpravidla jen Bůh Otec a Duch Svatý, protože Boží Syn Ježíš je osobně přítomen ve svaté Hostii a nepotřebuje být zobrazován.

V kostele Panny Marie Vítězné se přechovává monstrance bitvy u Lepanta, která má podobné členění. Na patě monstrance byl zobrazen klečící Turek. Měl vyjadřovat trvalé ohrožování, napadání a osočování Církve. (Po nástupu sekularizace byl z monstrance odstraněn.)

V obdivuhodných podrobnostech je zde zobrazena samotná bitva. Pod korunovaným křížem vidíme, jak se v oblacích vznáší Duch Svatý v podobě holubice. Andělé zasahují, metají blesky a šípy na turecké lodě a dují do plachet. Ve třech stěžňových koších vidíme představitele křesťanských mocností: ve středním Dona Juana Rakouského, v levém hraběte Albrechta Bavorského a v pravém benátského dóžete. Vítězná loď křesťanů nese na zádi obraz Pia V. a anděla, který drží v ruce znaky vítězných mocností a od něhož srší blesky na tureckou loď, která se potápí s přeraženým stěžněm, a v záchranném člunu sultána Kara Mustafu a velitele Ali pašu


Ostensorium se vznáší mezi oblaky a anděly a na jeho boku je archanděl Michael, který vkládá Panně Marii na hlavu vavřínový věnec vítězství.

Pata monstrance padla za oběť sekularizaci a byla nahrazena novou, na které je možno číst, že v bitvě zahynulo 30 000 Turků, 3486 křesťanů bylo vysvobozeno z tureckého otroctví a bylo dobyto 190 nepřátelských lodí.

Monstranci zhotovil roku 1708 zlatník Johannes Zeckl z Augšpurku pro Bratrstvo Panny Marie Vítězné v Ingolstadtu.

Zobrazení námořní bitvy u Lepanta je současně obrazem boje mezi vírou a nevěrou, ctností a neřestí, dobrem a zlem. V tomto boji se musíme všichni každodenně utkávat.

Maria je naše Pomocnice. Když ji vzýváme o pomoc v každodenních pokušeních, i nám zajistí vítězství.

Podle Maria de Victoria

Ingolstadt 1986

 

 

Monstranci je možno si prohlédnout  takto:

Kliknutím na viz se otevře stránka s reprodukcí.

Najeďte myší na obrázek

můžete putovat po detailech monstance

viz