Když se objevilo další otřesné svědectví jeptišky, která se stala obětí otce Rupnika, papež František si v rozhovoru pro agenturu Ap zcela umyl ruce. Nic by nevěděl, nikdy by nezasáhl a hájí se promlčením trestných činů, protože se nejedná o nezletilé nebo „zranitelné dospělé osoby“. Neobhajitelná obhajoba, tolik okolností ji vyvrací.
Další neuvěřitelné svědectví, které je svým obsahem nechutné. Rozhovor, který Domanimu poskytla „Klara“, bývalá řeholnice z komunity Loyola, je zatím nejzávažnějším rozhovorem o zneužívání, kterého se Rupnik během svého působení v Lublani dopustil.
Klára se s Rupnikem seznámila v roce 1980, když jí bylo pouhých šestnáct let a věřící muž byl o deset let starší. O rok později, během duchovní rekolekce, kterou kázal jezuita, první zálohy: „Na konci dne mě Rupnik při pozdravu objal a políbil, přičemž toto gesto zdůvodnil svou potřebou něhy. Když mě objímal a líbal, opakoval, že to dělá jen kvůli mně. Pak naléhání, aby Klára vstoupila do komunity, a několik důvěrností, které se rozhodně nehodí pro řeholníka vůči ctižádostivci: „Vždycky mi mluvil o italské dívce, své modelce v ateliéru, kde maloval, jako o příkladu ženskosti a erotiky, což jsou vlastnosti, které prý viděl i ve mně.
V roce 1986, kdy žena žila sama v Lublani a otec Marko byl v jezuitské komunitě v Gorici, došlo k prvnímu explicitnímu sexuálnímu kontaktu; když pak Klára vstoupila do komunity, začal ji „sexuálně zneužívat podle libosti“. Rupnik se jí také svěřil, že měl „sexuální vztah i s jinými sestrami, opakovaně se zmiňoval o sexu ve třech a ptal se mě, jestli chci být raději se sestrou a s ním, nebo jestli chci být sama se dvěma muži. Popsal mi naši budoucí trojku do nejmenších podrobností.
Byla to skutečná fixace na trojky, a to až do té míry, že Kláru poslal jezuita do domu ženy ze San Marco v Lamis, kterou Rupnik chválil, protože ho umělecky inspirovala, „když si v ateliéru před ním masírovala prsa a laskala se. Brzy jsem pochopila, že mě k ní poslala za konkrétním účelem, aby mě poučila o sexu ve třech: dotýkala se mě a „hrála si“ se mnou v posteli, mluvila se mnou o tom, jaké by to bylo s otcem Rupnikem; a další detail, který by našel své místo při satanistických orgiích.
Pak přišel první vážný odpor proti Rupnikovu sexuálnímu obtěžování a následné ponižování ze strany nadřízené s. Ivanky Hostaové, důtky a tresty. Až do doby, kdy Klára ve svých 35 letech řád opustila. „Využila všech svých schopností chápat slabosti každého z nás ve svůj prospěch, aby získala sexuální služby, a to za použití pokřivené logiky lásky. Zároveň, když našel ‚odpor‘, jako se to stalo mně, začal s krutými psychickými, emocionálními a duchovními útoky, které spolu s fyzickým týráním ničily člověka,“ vysvětluje.
Konečně odvaha postavit se mu tváří v tvář, konfrontovat ho se vším zlem, kterého se za dvacet let dopustil, a Rupnikova obvyklá zvrácená nebo psychotická reakce: „Všechno popřel. Zůstal netečný a odpověděl, že neví, o čem mluvím.
Jedná se o jedno ze zneužití, které bylo povoleno. A nyní, ve světle rozhovoru papeže Františka s agenturou Associated Press, víme, že to byl právě on, kdo chtěl, aby Kongregace nezrušila promlčení zneužívání z 90. let. Zneužívání, které podle Klářiny zpovědi začalo před těmito lety a pokračovalo i poté. Papež to zdůvodňuje garantismem: „V tom je obecné jednání, ať už jde o presumpci neviny nebo promlčení, jsou to právní zbraně záruky. […] Protože pokud se z těchto záruk začneme vymykat, spravedlnost se stává velmi manipulovatelnou. Netrpím promlčením, pokud se jedná o dítě. Samozřejmě ji okamžitě odstraním. V tomto případě ne, to nebrání tomu, aby byla osoba stíhána. Ale mimo toto obvinění, které je již promlčeno. Promlčení je zárukou“. Pokračuje: „Pokud je tam nezletilá osoba, vždy ji beru ven, nebo se zranitelnou dospělou osobou.“
Tazatel neměl dost pohotovosti, aby se zeptal na zřejmou věc: proč by mladé ženy, které Rupnikova osobnost nějakým způsobem okouzlila a vůči nimž jezuita použil nejodpornější zbraň duchovního vedení, aby je přiměl oddávat se svým erotickým šílenostem, neměly být považovány za zranitelné dospělé osoby? Zvláště když, jak vyplývá z Klářiny výpovědi, první přístupy Rupnika začaly, když byla nezletilá, žila sama, daleko od rodiny.
Tato papežova volba není vůbec přesvědčivá. A ještě méně přesvědčivé je jeho tvrzení, že s aférou Rupnik nemá nic společného, že o ní nic nevěděl a byl zaskočen: „Pro mě to bylo překvapení, opravdu. Tohle, člověk, umělec takové úrovně, pro mě bylo velké překvapení a bolest. Překvapením je, že od roku 2018 Společnost Ježíšova podnikla několik
Klára se s Rupnikem seznámila v roce 1980, když bylo ženě pouhých šestnáct let a věřícímu muži o deset let více. O rok později, během duchovní rekolekce, kterou kázal jezuita, první zálohy: „Na konci dne mě Rupnik při pozdravu objal a políbil, přičemž toto gesto zdůvodnil mou potřebou něhy. Když mě objímal a líbal, opakoval, že to dělá jen kvůli mně. Pak naléhání, aby Klára vstoupila do komunity, a několik důvěrností, které se rozhodně nehodí pro řeholníka vůči ctižádostivci: „Vždycky mi mluvil o italské dívce, své modelce v ateliéru, kde maloval, jako o příkladu ženskosti a erotiky, což jsou vlastnosti, které prý viděl i ve mně.
V roce 1986, kdy žena žila sama v Lublani a otec Marko byl v jezuitské komunitě v Gorici, došlo k prvnímu explicitnímu sexuálnímu kontaktu; když pak Klára vstoupila do komunity, začal ji „sexuálně zneužívat podle libosti“. Rupnik se jí také svěřil, že měl „sexuální vztah i s jinými sestrami, opakovaně se zmiňoval o sexu ve třech a ptal se mě, jestli chci být raději se sestrou a s ním, nebo jestli chci být sama se dvěma muži. Popsal mi naši budoucí trojku do nejmenších detailů.
Byla to skutečná fixace na trojky, a to až do té míry, že Kláru poslal jezuita do domu ženy ze San Marco v Lamis, kterou Rupnik chválil, protože ho umělecky inspirovala, „když si v ateliéru před ním masírovala prsa a laskala se. Brzy jsem pochopil, že mě k ní poslala za konkrétním účelem, aby mě poučila o sexu ve třech: dotýkala se mě a „hrála si“ se mnou v posteli, mluvila se mnou o tom, jaké by to bylo s otcem Rupnikem; a další detail, který by našel své místo při satanistických orgiích.
Pak přišel první vážný odpor proti Rupnikovu sexuálnímu obtěžování a následné ponižování ze strany nadřízené s. Ivanky Hostaové, důtky a tresty. Až do doby, kdy Klára ve svých 35 letech řád opustila. „Využila všech svých schopností chápat slabosti každého z nás ve svůj prospěch, aby získala sexuální služby, a to za použití pokřivené logiky lásky. Zároveň, když našel ‚odpor‘, jako se to stalo mně, začal s krutými psychickými, emocionálními a duchovními útoky, které spolu s fyzickým týráním ničily člověka,“ vysvětluje.
Konečně odvaha postavit se mu tváří v tvář, konfrontovat ho se vším zlem, kterého se za dvacet let dopustil, a Rupnikova obvyklá zvrácená nebo psychotická reakce: „Všechno popřel. Zůstal netečný a odpověděl, že neví, o čem mluvím.
Jedná se o jedno ze zneužití, které bylo povoleno. A nyní, ve světle rozhovoru papeže Františka s agenturou Associated Press, víme, že to byl právě on, kdo chtěl, aby Kongregace nezrušila promlčení zneužívání z 90. let. Zneužívání, které podle Klářiny zpovědi začalo před těmito lety a pokračovalo i poté. Papež to zdůvodňuje garantismem: „V tom je obecné jednání, ať už jde o presumpci neviny nebo promlčení, jsou to právní zbraně záruky. […] Protože pokud se z těchto záruk začneme vymykat, spravedlnost se stává velmi manipulovatelnou. Netrpím promlčením, pokud se jedná o dítě. Samozřejmě ji okamžitě odstraním. V tomto případě ne, to nebrání tomu, aby byla osoba stíhána. Ale mimo toto obvinění, které je již promlčeno. Promlčení je zárukou“. Pokračuje: „Pokud je tam nezletilá osoba, vždycky ji odvedu pryč nebo s nějakou zranitelnou dospělou osobou.“
Tazatel neměl dost pohotovosti, aby se zeptal na zřejmou věc: proč by mladé ženy, které Rupnikova osobnost nějakým způsobem okouzlila a vůči nimž jezuita použil nejodpornější zbraň duchovního vedení, aby je přiměl oddávat se svým erotickým šílenostem, neměly být považovány za zranitelné dospělé osoby? Zvláště když, jak vyplývá z Klářiny výpovědi, první přístupy Rupnika začaly, když byla nezletilá, žila sama, daleko od rodiny.
Tato papežova volba není vůbec přesvědčivá. A ještě méně přesvědčivé je jeho tvrzení, že s Rupnikovou záležitostí nemá nic společného, že o ní nic nevěděl a byl zaskočen: „Pro mě to bylo překvapení, opravdu. Tohle, člověk, umělec takové úrovně, pro mě bylo velké překvapení a bolest. Překvapením bylo, že od roku 2018 Společnost Ježíšova podnikala předběžná vyšetřování; překvapením bylo, že v květnu 2019 její vlastní řeholní řád shledal obvinění věrohodnými, a proto je zaslal CDF; překvapením bylo, že o měsíc později byla na Rupnika uvalena preventivní pravidla; překvapením bylo, že v lednu 2020 CDF konstatovala trestný čin zproštění viny spolupachatele; překvapením bylo, že v květnu téhož roku protokolárním dopisem č. 1 z roku 2018 CDF konstatovala, že Rupnik je vinen. 685/2019 (viz zde), podepsané kardinálem Ladariou a Msgr. Di Noiou, byla Rupnikova exkomunikace oznámena; překvapením je, že „neznámá ruka“ tuto exkomunikaci v rekordně krátké době zrušila.
Papež o tom tedy nic nevěděl. Dobré. Ale proč tedy nezahájí vyšetřování, aby zjistil, kdo exkomunikaci zrušil? Možná Ladaria ve verzi Dr. Jekyll a pan Hyde? Zcela správně Il Sismografo vyvozuje závěry: „Jestliže Kongregace pro nauku víry během několika dní písemně nařídí, že Rupnikova exkomunikace byla zrušena, znamená to, že loktem vymazal to, co předtím napsal rukou. A to se v církvi nemůže stát nikdy, pokud o tom nerozhodne nebo to nenařídí papež“.
Papež o tom nic nevěděl, ale když se před třiceti lety dozvěděl o zneužívání, rozhodl se být „garantem“. „Nemám s tím nic společného,“ prohlásil také papež. Jeho dlouhé mlčení bylo obzvlášť zklamáním, ale byla to lepší možnost než prohlášení tohoto ražení.
Nuova Bussola Quotidiana