100 000 lidí, převážně mladých lidí a rodin, se 20. ledna ve Washingtonu odvážilo v mrazivých teplotách zúčastnit již tradičního Pochodu pro život, který se koná již po padesáté a jehož tématem je „Další cíl: pochod k Americe po referendu“.

Přítomno bylo i několik politiků, včetně generálního prokurátora Mississippi, který vedl kauzu Dobbs vs. Jackson, pikle, jež měly rozklíčovat rozsudek Roe vs. Wade, jehož konec po padesáti letech od jeho přijetí posvětil loni v červnu Nejvyšší soud, a opět tak umožnil jednotlivým americkým státům chránit životy nenarozených dětí. I to byl jeden z důvodů nadšení stoupenců pochodu, který letos skončil před Kapitolem, právě proto, aby požádali obě složky Kongresu, které k tomu mají nyní pravomoc, o obnovení ochrany dětí v děloze. V centru pozornosti je zejména legislativní bitva o zrušení veřejného financování plánovaného rodičovství, které zrušil již tehdejší prezident Trump, ale bohužel bylo obnoveno za Bidenovy vlády. Dalším cílem je zablokovat snahu Demokratické strany kodifikovat potraty jako „právo“.

Podle průzkumu provedeného sdružením National Right to Life by počet dětí, které byly po rozsudku ve věci Roe vs. Wade zlikvidovány v děloze, činil 64,4 milionu. Autentický masakr.

K dnešnímu dni však již 14 států USA přijalo přísnější zákony omezující nebo zakazující potraty a další tak mohou učinit v roce 2023. Zákony, které již zachránily desítky tisíc životů.

Nyní, když se úspěchy ve prospěch života v oblasti právních předpisů upevnily, jsou američtí zastánci života odhodláni zaměřit vše na vzdělávání, aby se úcta k lidskému životu vyučovala ve školách již od útlého věku. Kronika nás totiž učí, abychom se měli na pozoru.

Iniciativy, jako je americký Pochod pro život, jsou příkladem Západu, který je v této otázce stále příliš zbabělý a vlažný, s vládami, které by mohly potraty zrušit, a přesto to neudělají, přestože o to důrazně žádají jejich vlastní voliči (nebo alespoň ti, kteří jsou dnes voliči)… Smutný příklad pochází ze Spojeného království, kde byl muž Adam Smith-Connor, vojenský veterán, sankcionován místními policisty jen za to, že se tiše modlil na veřejném chodníku před klinikou Ophir Road v Bournemouthu, kde byl před 22 lety potracen jeho syn. Během jednoho měsíce je to již podruhé, co se v zemi objevila tato skutečná nehoráznost proti zdravému rozumu, úctě k otcově bolesti a základnímu a univerzálnímu principu náboženské svobody. A to na základě takzvaného „nařízení o ochraně veřejného prostoru“, které od 13. října loňského roku zavádí před zařízeními, kde se provádějí potraty, cenzurní zónu, v níž je zakázáno jakýmkoli způsobem vyjadřovat souhlas či nesouhlas s potraty, včetně modliteb. Britská organizace ADF-Alliance Defending Freedom si najala tým právníků, aby zpochybnila pokutu, která byla Smith-Connorovi nespravedlivě a krutě uložena. Zatímco truchlí nad ztraceným synem, truchlí také nad výčitkami svědomí, které pociťuje od chvíle, kdy před 22 lety doprovázel svou bývalou přítelkyni na potrat a zaplatil za její operaci. „Důsledky mého tehdejšího jednání,“ vzpomíná muž, „se mi vrátily o několik let později, když jsem si uvědomil, že jsem kvůli nim přišel o svého syna Jacoba. Modlila jsem se za něj, za ostatní potracené děti, za jejich rodiny, za personál potratových klinik. Nikdy by mě nenapadlo, že budu riskovat záznam v trestním rejstříku za to, že se modlím potichu. To je netolerantní a bezcitná tvář potratové totality. Tváří v tvář těmto událostem by se mnozí politici měli také zamyslet nad důsledky přijetí některých zákonů a odmítnutí jiných.

Facebook Corrispondenza Romana