Jedinou skutečnou nouzi jsou vládci a miliardáři, kteří jim velí: loutky v rukou finanční kliky, která chce dosáhnout světové nadvlády, aby provedla démonický plán, plán, který zajistí drastické snížení světové populace a zotročení zbývající části. Kolosální podvod pandemiea opatření přijatá jednotně téměř všemi vládami planety nemají za cíl vyřešit zdravotní problém (koneckonců vytvořený záměrně a neúměrně zesílený propagandou), ale způsobit obrovský ekonomický kolaps, který umožňuje celkovou koncentraci zdrojů a moci v rukou velmi malého počtu bankéřů bez jakýchkoli morálních skrupulí. Jsou to jednotlivci, kteří se domnívají, že jsou nad námi a považují nás za opovrženíhodný hmyz; ve svém jasném šílenství si myslí, že mohou získat nesmrtelnost díky vědeckému pokroku, takže se nechali oklamat temným pánem, kterého uctívají.
Z vrcholu své všemohoucnosti nás Pán ujišťuje, že úspěch jejich zvrácených projektů není v žádném případě považován za samozřejmost, naopak: Cogitaverunt consilia, quae non potuerunt stanovit(Přemýšleli o záměrech, které nebyli schopni realizovat; Ž 20, 12). Je to Prozřetelnost, která řídí lidské dějiny – a činí tak neomylným způsobem, až do té míry, že i machinace nepřátel slouží vlastním plánům. Páni světa to ignorují a nejsou schopni to pochopit, stejně jako politici velmi často nevědí, že jsou manipulováni pro účely velmi odlišné od těch, které jim byly navrženy. Jestliže ti první jsou satanisté, ti druzí jsou dobrodruzi, kteří se snadno chytnou ctižádostí, marnivostí, žízní po penězích a moci: „Vaši šéfové jsou bez víry, partneři se zloději: všichni milují dárky, jdou po spropitném“ (Iz 1, 23). Oba čeká stejná věta, pokud se upřímně neobrátí: „Rozdrtí bezbožné i hříšníky zároveň; ti, kdo opustili Pána, budou pohlceni“ (tamtéž)
Je-li to jisté, okamžik, kdy na ně dopadne Boží hněv, pro nás zůstává nejistý. Jak daleko je Prozřetelnost nechá zajít? Kdy je to zastaví? Jak dlouho ještě budeme muset trpět, než uvidíme bod obratu? Nelze vyloučit, že začne skutečné pronásledování, vyžadující od nás hrdinský odpor. Avšak i bez živení naivních nadějí na příliš rychlý epilog můžeme oprávněně věřit, že Pánův zásah není příliš vzdálený, vzhledem k bezprecedentnímu útoku na život a na samotnou povahu člověka. Nejde jen o vyhlídku na v historii dosud nevídanou nemoc, která se bude týkat i dětí, ale také o pozměnění lidského genomu pomocí takzvaných vakcín a výroby elektronických zařízení pro připojení k mozku. I když to nejsou skutečné zprávy, může to být programový náznak: zdá se, že klony s umělou inteligencí již byly získány v Číně, protože nemohou mít duše. Zřejmě chtějí vytvořit hybrid člověka a stroje.
Tato pozorování nejsou produktem vizionářských konspiračních teoretiků, ale předmětem studií vyvinutých v oblasti neurověd a cílů nenápadně vštěpovaných více či méně skrytou reklamou. Jinými slovy, tito páni hodlají změnit stvoření; možná se léta nemluvilo o transhumanismu? Protože to však Bůh nemůže dovolit, je nám dovoleno důvěřovat v Jeho bezprostřední zásah. Aby zastavil stavbu babylonské věže, stačil na ni vrhnout jednoduchý pohled (srov. Gn 11,5); vzhledem k tomu, že tajné společnosti jej vzaly za ideální model natolik, že se jím inspiruje pro sídlo Evropského parlamentu i pro další budovy, jistě pro něj není těžké se zopakovat. Pán zasáhne úplným šílenstvím ty, kteří stále využívají intelekt, ale dávají ho do služeb typicky prométheovsky šíleného projektu.
Existuje však povinná pasáž, kterou nemůžeme opomenout, chceme-li skutečně urychlit vytoužené vysvobození. Lidstvo i pozemská církev musí nutně projít zkouškou, která očistí všechnu špínu nahromaděnou v posledních desetiletích: „Obrátím na tebe ruku, abych tě očistil od trosky“ (Iz 1,25). Tento prospěšný proces bude mít kvantitativní i kvalitativní aspekt. První bohužel povede k zániku značné části společnosti a kléru, toho, který je nenapravitelně slepý a hluchý kvůli svému zatvrzelosti vůči Bohu, věříc v klam, vydal se svým katům; je naší povinností jako věřících modlit se, aby katastrofa byla prostředkem k obrácení pro všechny tyto lidi, aby mohli zachránit alespoň své duše. Druhý od nás vyžaduje úplnou dostupnost toho, co Prozřetelnost stanovila, jakkoli je to těžké, až do té míry, že po celou dobu přijmeme – pokud se tomu skutečně nelze vyhnout – ztrátu práce a chudobu; ve skutečnosti je očista od všech falešných potřeb (a souvisejících hříchů) vyvolaných konzumem nepostradatelná.
Tento stupeň opuštěnosti vyžaduje skok do čisté víry, který jako jediný nejsme schopni uskutečnit; musíme proto naléhavě prosit Pannu Marii a svatého Josefa o potřebné milosti. Na duchovní úrovni je to jediná skutečná nouze, od které se nás svět snaží odvrátit svými nepravděpodobnými strašáky, jako jsou varianty přesně vynalezené pokaždé, když musíte dát lidem další impuls, aby dělali to, co nechtějí. Spíše než se nechat otřásat opakovanými a planými poplachy, vstupovat do sebe co nejčastěji, abyste se dostali do přítomnosti Toho, kdo přebývá ve vnitřní svatyni. Může to znít jako velmi zastaralé a nevhodné doporučení; místo toho pro vás, kteří máte neocenitelnou milost víry, nejnaléhavější a nejplodnější cvičení. Svět se nezhroutí, pokud odejdete na půl hodiny hledat svého Milého, znovu objevíte jeho přítomnost ve svém srdci a odevzdáte se Jeho nevýslovné dobrotě. když se vrátíte ke svým zaměstnáním, uvidíte realitu jinýma očima a s obnovenou důvěrou, založenou nikoli na vnějších událostech, ale na neotřesitelné jistotě Boží lásky, která pro vás vždy pracuje.
Než se tedy budete snažit úzkostlivě hledat praktická řešení, zastavte se a modlete se a ztište uvnitř i vně sebe, abyste mezi své srdce a všechno ostatní dostali vzdálenost, volný prostor, ve kterém můžete dýchat Krista , podle úžasného výrazu St. ‚Antonio Abate. Pokud nejste schopni meditovat, recitujte růženec s láskyplným klidem nebo praktikujte Ježíšovu modlitbu a pomalu a podle svého dechu opakujte: „Pane Ježíši Kriste, Synu Boží, smiluj se nade mnou hříšným.“ Někomu stačí klidně říci Otče náš , které jako modlitba, kterou učí sám Pán, má v sobě nadpřirozenou účinnost, která dokáže ponořit ty, kdo je vyslovují s opravdovou vírou v milující Boží přítomnost. I jediné Zdrávas Maria, vyslovená s jistotou, že matka nemůže než poslouchat hlas svého dítěte, které ji volá o pomoc, má překvapivé účinky, zejména v kritických chvílích.
Důležité je zachovat si jasnost a mír, aniž byste souhlasili s katastrofickými předpovědimi nebo úzkostnými emocemi. Fantazie nebo pocit nejsou skutečností, ale pouze jevy vytvářenými vaší představivostí nebo vaší psychikou. Vaše myšlenka se musí držet reality, jejíž hrozby nebudou realizovány, pokud Prozřetelnost zařídí jinak; mocní tohoto světa jsou jen muži. Protože mnozí pod tíhou starostí a společenského tlaku začnou bezdůvodně přemýšlet, aby vymysleli zdánlivé řešení, které jim dá iluzi, že dokážou uklidnit úzkost, naslouchejte a uplatněte tato doporučení v praxi; jinak nebudete schopni odolat mocným a ještě méně ďáblovým podvodům. Pokud nezůstaneme naživu a zdraví, alespoň my, kteří jsme z čisté milosti pochopili, kdo zbude na přestavbu na troskách? Pokud také zradíme Pána, od koho začne církev, až bude očištěna? Bůh pro nás připravil velký úkol, dokud se nevzdáme. Když vidíme, jak se blíží triumf Neposkvrněného Srdce Panny Marie, vše, co jsme vytrpěli, se bude zdát ve srovnání s ním velmi málo.
Dnešní zkouška je velkolepou příležitostí k dosažení plné víry, skutečně dát Boha na první místo a bezpodmínečně se svěřit Prozřetelnosti. Nikdy neopustí ty, kteří v Něj upřímně věří a věrně Mu slouží, ochotni zajít až k hrdinství; naopak, vždy mu poskytne to, co je pro obživu nezbytné, naplní ho zároveň přízní a duchovní útěchou. Pokud se stále cítíte daleko od takové plnosti, uchylujete se k podpoře nebeské Matky a Otce v duchu, kteří čekají, až se na ně děti obrátí s dětskou důvěrou. Příštího 8. prosince obnovte zasvěcení Marii Neposkvrněné, a aby bylo ještě dokonalejší, přidejte to Svatému Josefovi, Jejímu nejčistšímu Ženichovi, pokud jste tak ještě neučinili.
Kdo zůstane na Sionu a přežije v Jeruzalémě, bude nazván svatým, kdo bude zapsán v Jeruzalémě (Iz 4,3).
Don Elia in Chiesa e post Concilio