Menu


Úvod

 
 
  
 
Bez světla Ducha Svatého jsme odkázáni jen na vlastní   rozum a lidské názory a  nemůžeme dospět k opravdovému poznání
 
                              
 
 
 
*  *  *
 
 
 
 
 
 
*  *  *
 
 
Protagonista posledního proslovu,  chudák, jemuž je třeba prokázat něžnost, není nikdo jiný než Jidáš, přezdívaný zrádce.
 
Hlavu vzhůru!

Protikřesťanská propaganda vám namlouvá, že není problému nebo omylu či utrpení v dějinách, který by vám nemohl být připisován. A vy, často neznalí své vlastní minulosti, jste si přestali věřit, a dokonce jste  je podporovali.

Na svátek Neposkvrněného Početí Panny Marie vystoupilo 23 intelektuálů ze všech pěti kontinentů s výzvou ke katolické veřejnosti. Plně se solidarizují se čtveřicí kardinálů, kteří předložili papeži svá dubia k spornému posynodnímu listu Amoris laetitia, a vyzývají biskupy a kardinály, aby se k těmto čtyřem připojili.

Hlas svatého Františka z Assisi

Svátost veliká a neprodejná
 
Dokládá to Kristovo slovo i historie. Ježíš je obnovitel původní nerozlučnosti a svatosti manželství nejen skrze božské slovo, ale také radikálním způsobem skrze svou vykupitelskou smrt, skrze kterou povznesl stvořenou a přirozenou důstojnost manželství k důstojnosti svátostné. Tak tomu bylo a vždy bude.

Výstraha stará tisíc let

 Papež Lev IX. o ní napsal: Každá myšlenka tohoto díla nachází náš plný souhlas jako voda vržená na ďábelský plamen.
 

Lidská bytosti, která vidíš a slyšíš slova nářku, pověz to kněžím, kteří jsou určeni, aby byli vůdci a učiteli Božího lidu, a těm, kterým jako apoštolům bylo řečeno: „Jděte do celého světa a hlásejte evangelium všemu stvoření“


 
Prof. Speamann: Odmítnutí odpovědi papeže na výzvu čtyř kardinálů mě naplňuje velkými starostmi, protože tímto způsobem se hroutí nejvyšší učitelský úřad. Papež má zřejmě velkou averzi vůči konfrontaci, která vyžaduje jasné rozhodnutí: ano, nebo ne.
 

 
 
Skupina francouzských katolických kněží v diecézi Bayonne se postavila proti svému biskupovi Mons. Marc Ailletovi.  
 

Kongregace nemůže odpovídat na otázky čtyř kardinálů bez výslovného pověření od papeže. Amoris laetitia však nelze v žádném případě interpretovat v rozporu s platnou naukou církve, která je zdůrazněna v Listu biskupům z roku 1994.

Kardinál Sarah krajně znepokojen

Francouzský týdeník Homme Nouveau uveřejnil rozhovor s kardinálem Robertem Sarahem, který vyjádřil krajní znepokojení z velkého zmatku, který zavládl v katolickém světě ve věci nauky církve, a to i mezi biskupy.

Mapa velkého komplotu

Zvětšená mapa  »velkého komplotu«  proti Františkovi z listu La Stampa

Omyly mons. Vita Pinta

Výroky děkana Rota Romana Mons. Pio Vito Pinta k iniciativě čtyř kardinálů obsahují omyly, jakých by se osoba jeho postavení a funkce neměla dopouštět.

Kompromitující mocenské zásahy

Úsměvné snímky postižených  dětí působí francouzské vládě potíže, protože jsou živými důkazy a svědky nehorázné a protilidské, a tedy zločinecké lži.

Neslýchaná nehoráznost a troufalost

Děkan Rota Romana, šíří hypotézu, že panující papež by mohl zbavit kardinálské hodnosti čtyři kardinály, kteří podle prastaré církevní praxe v církvi ustálené žádali Kongregaci pro nauku víry a následně papeže, aby vyjasnil pět dubií týkajících se Amoris laetitia.

Marxistická teologie všech zábran zbavená

Renezance teologie osvobození nebude nyní tak neotesaná jako dříve, zato o to více skrytá, zfilozofovaná a zpsychologizovaná, tím také více systematická a pronikavá. Její propaganda bude vnikat pod kůži a do povědomí účinněji než hlučným a bezprostředním vymýváním mozků.

Řešení generála Sosy

Nový generál jezuitů Sosa Abascal přispěchal svému spolutovaryši Bergogliovi na pomoc proti čtyřem kardinálům. Sosa vidí jen tři možnosti, ale žádná z nich nepřipouští papežovu sebekritiku. V Bergogliově exhortaci žádné dvojznačnosti neshledává.

Konají se Lutherovy oslavy také na onom světě?Všechny ovace vzdáváné Martinu Lutherovi jsou ve skutečnosti velkým výsměchem.

 Kardinál Burke na adresu Františka:

Latinská mše není žádnou výjimkou!

 Pluralita neboli nulita učitelského úřadu

Který „učitelský úřad“ vlastně platí: učitelský úřad papeže Františka, učitelský úřad Františka prostřednictvím Eugenia Scalfariho, nebo masmédia o Františkovi?

Pochybná církev odmítá dubia

Podle Bergoglia církev existuje pouze jako nástroj, jak sdělit lidem plán milosrdného Boha. V koncilu pocítila církev odpovědnost být pro svět znamením Otcovy živé lásky. To posouvá křesťanskou koncepci od určitého "legalismu", který může být ideologický, k osobě samotného  Boha.

15. května zveřejnila na svých stránkách OnePeterFive rozhovor s morálním teologem P. Ingo Dollingerem, který zde potvrdil, že třetí tajemství bylo v roce 2000 zveřejněno neúplné.21. května odpověděla tisková kancelář Vatikánu, že Benedikt XVI. s P. Dollingerem o třetím tajemství nikdy nemluvil. Dolliger však v dementi potvrdil svou výpověď.

Dezorientace spočívá v prapodivné situaci: episkopát je nenapravitelně rozdělen ve věci nejdůležitějších otázek, které se týkají dogmat a morálky církve a také papežské autority. Hlas mons. Antonia Liviho.

Smrtelná rána dílu předchůdců 
 

„Papežskou akademii pro život“ založil papež Jan Pavel II. 1994, protože se ukázalo, že otázka  života je výzva, která rozhoduje o budoucnosti lidstva. Jeho přesvědčení sdílel i Benedikt XVI. Za papeže Františka a po třech letech v situaci bezvýznamnosti stojí tato instituce před úplnou "přestavbou".

 

 Ze zápisů audiencí, které papež poskytl kardinálu prefektovi po odevzdání dopisu, je zřejmé, že tito dva o tom spolu hovořili. Ale čtyři kardinálové neobdrželi žádnou odpověď ani od kardinála Müllera, ani do papeže, a to zřejmě z jeho vůle.

 

“DUBIA“ vycházejí z diskuze o Amoris laetitia a mají za cíl upevnit samy základy křesťanské etiky, které se staly předmětem diskuzí v důsledku dvojznačností AL, které je možno interpretovat ( a skutečně jsou tak interpretovány některými členy hierarchie) způsobem, který je v rozporu s těmito základy.

 
»Je to tvoje vina, papeži, jestliže jsi sešel z cesty, která Ti byla svěřena, a zanedbal jsi prvotní víru; pravdu mají tvoji podřízení, jestliže ti odporují a nejsou ve společenství s tebou, dokud nebude smazána a odkázána do zapomenutí i vzpomínka na zvrácené heretiky« (sv. Kolumbán)
 

Čtyři kardinálové se zvláštní způsobem vzepřeli papeži: předložili mu tzv. „Dubia“ tzn. závažné pochybnosti, které se týkají Amoris Laetitia. Jsou to kardinálové: Carlo Caffarra, emeritní kardinál z Bologně, Walter Brandmüller a Joachim Meisner, emeritní kardinálové z Německa, a kardinál Raymond Burke.

Po Trumpově vítězství. Papež Bergoglio lídrem mezinárodní levice?

Zdá se, že  vatikánská diplomacie chce poopravit nebo zmírnit postoj papeže Františka, který nikdy neskrýval svou nevraživost vůči tomuto kandidátu na prezidentský úřad.


 
Republikánský úspěch se dostavil navzdory gigantické propagandistické mašinérii Clintonové. Proti „nedůstojnému“ Trumpovi se stavěli všichni mocní a silní od Wall Streetu po Hollywood a celý „star-systém" USA včetně předních evropských institucí.
 
 
 
K liturgii nedělního „jubilea vězňů“ přispěl významně první muslimský ministrant jménem Issam, v albě a cingulu  byl spolu s papežem  v bazilice Sv. Petra.
 

Zpráva   zhroucení katedráky v Nursii oběhla celý svět. Z chrámu postaveném na místě narození sv. Benedikta zůstala jen chatrná fasáda. Všechno zmizelo v mraku prachu. Mnohá média jako americká CCN zdůraznila symbolický charakter události a zveřejnila na svých sítích obraz zhroucené katedrály.


 
V současné hodině temnot Církve, které zasáhly individuálně její hlavu a nyní zachvacují zbytek těla, jeví se její pozemské podmínky lidsky řečeno jako beznadějné. Rozhorlit se a chrlit kladby a házet kamením se může v této chvíli stát nejen neužitečné, ale přímo škodlivé. Neznamená to ovšem chovat se, jako bychom nic necítili a reagovali jako gumová zeď.
 

Úsilí kardinála Saraha o návrat k původní orientaci liturgie k Východu přichází Bergogliovi velmi nevhod. Současné směrování k lidu je jedním z důležitých „zlepšovacích návrhů“ protestantských poradců Pavla VI.


Bylo to nejsilnější zemětřesení od roku 1980, s epicentrem v Nursii, v zemi sv. Benedikta, a bazilika svatého opata byla zničena. Zůstala jen fasáda, obraz který mnozí pochopili jako předobraz církve, která se hroutí, až zůstala jen fasáda.

Symbolika zhroucené katedrály

Uvažoval papež, kardinálové a biskupové o těchto událostech, nebo si mysleli jako racionalisté a pozitivisté, že lidské aktivity nemají z Boží strany žádnou odezvu? Co ještě můžeme ještě vidět ve stavu zhroucení po víře, náboženské praxi, po morálce, rodině, po chrámech? 
 
 
Bergoglio neprovádí nic jiného, než co mu ukládá  2. ekumenický vatikánský koncil.
 
 
Nové náboženství, které vypučelo 31. října v Lundu v průběhu ekumenického setkání papeže Františka a představitelů Světové luterské federace, je náboženství, v němž jsou jasné výchozí body, ale které má temný a znepokojující cíl. Co spojuje katolíky s luterány? Nic, ani křest, jediná ze svátostí, kterou luteráni uznávají.
 
 
 
Z dopisu misionáže v Tibetu: »Moje sklíčenost ještě více vzrostla, když Vaše Svatost rétoricky položila otázku: „Jdu já někoho přesvědčovat, aby se stal katolíkem?“ aby odpověděla: „Ne, ne, ne“.«
 
 
 
Mezi Lutherem a církví leží propast, kterou nikdo nemůže překlenout, ani papež ne. To nám říká nejen víra, nýbrž i selský rozum, který člověku zapovídá přijímat něco, co si zcela evidentně protiřečí.
 
 
 
Jak nepřekonatelná je propast mezi slovy velkého učitele církve  a tzv.  "pastorační praxí" u firmy »Bergoglio & spol.«

»Papež je vtělený ďábel a převlečený Antikrist« »Kdokoliv nevěří tak jako já, je určen do pekel. Moje nauka je nauka Boží, obě jsou totožné. Můj soud je soud Boží« (ML)

Luteránský  absolutismus
 
Co Berglogliovi na jeho idolu nejvíce imponuje.
 
 

 
Vi vůbec tento člověk, čeho se dopouští?
 
 
Institut  Jana Pavla II. měl chránit katolickou nauku a katolickou rodinu a manželství proti duchu tohoto světa. Jorge Bergoglio odbourává toto jeho poslání právě proto, aby ho přizpůsobil duchu doby.
 

31. října   se papež František odebere do Švédska, kde se zúčastní spojené luteránko-katolické ceremonie na památku 500. výročí protestantismu. Je zde oprávněná otázka,  co všechno se bude v Lundu dít.

 
 
Pro svou luteránskou pouť si Bergoglio nemohl zvolit výmluvnější datum.
 

Idea, že je možno vyléčit milosrdenstvím blud, je prostě absurdní: Blud je zlo samo v sobě, tak jako nemoc; je třeba ho potírat, aby se nešířil a neinfikoval mysli a nenarušoval mravní život. O to více přísluší tato nevyhnutelná povinnost pastýřům církve, kteří odpovídají před Bohem nejen za svou vlastní duši, ale také za duše druhých.

 
La Stampa a Vatican Insider uveřejnily rozsáhlý útok vatikanistů Giacomo Galeatziho a Andrea Tornielliho na Františkovy protivníky. Ve stylu komunistických listů ze 70. let vypočítávají organizace a osoby, jejichž činnost je „nebezpečná pro jednotu církve a zdraví papeže“.
 

Kniha Benedikta XVI. Poslední rozhovory byla oslavována ve všech novinách a označena za tu nejprodávanější. Je také nejčtenější a chápaná?První záhadou je samotná kniha. 14. února, tři dni po oznámení své rezignace, která měla formálně nastoupit 28. února, papež slavnostně oznámil: „Zůstanu skrytý světu“. Místo tohoto po třech letech se objeví přímo jako bestseller...


Chceme zpět naše dědictví
 
V odmítavé odpovědi svým diecezánům odvolává se biskup mons. Lino Pizzi na svou liturgickou formaci. Jeho kněžská kariéra se kryje přesně s pokoncilní dobou. Na tuto formaci různí kněží vzpomínají různě. Autor tohoto článku se touto formací cítí těžce postižen a oloupen o své pravoplatné dědictví, dědictví apoštolů.
 

Jako všichni ideologové levice, Bergoglio odmítá vidět realitu. Skutečnost totiž musí neúprosně utopit jeho teorie a jeho rozmary. Libuje si v lichotkách   radikální levice, ale nevidí, jak roste odpor proti jeho politice.

 Varovná proroctví Matky Boží už 400 let hovoří jednoznačně

Bergogliovské hereze dovršují míru  k nadcházejícím  Božím trestům.

Od migrační invaze k občanské válce

Roberto de Mattei analyzuje již zcela evidetní spiknutí proti křesťanství a Evropě, situaci, ve které sehrává současné papežství zcela opačnou roli, než jakou bychom právem očekávali.

Jako nepřekonatelný označujeme omyl, který dotyčná osoba není schopna poznat, protože buďto nemá prostředky nebo vhodné podmínky, anebo objektivní kapacitu, aby si opatřila potřebné informace; jedná se tedy o situaci, která nezávisí na její svobodné vůli.Odlišný je případ hrubé nevědomosti (ignorantia crassa), která je důsledkem zanedbání a nedodržení povinností, které si laxní svědomí ospravedlňuje, i když by stačilo vynaložit více úsilí, aby se dobralo pravdy.

"Je tento papež katolík?"