11. března se slavíval v brněnské diecézi svátek bl. Jana Ogilvie, skotského mučedníka, který byl popraven v Glasgowě 1615. Tento jezuita byl poslán na smrt, protože celebroval katolickou mši svatou v „reformovaném“ městě. Když byl veden k šibenici, projevoval až do poslední chvíle svou vůli modlit se pouze s těmi, kteří sdílejí jeho víru:
„Jestliže jsou zde skrytí katolíci, ať se za mne modlí; ale z modlitby heretiků nic nemám“.
Dnes 13. března den po svátku sv. Řehoře Velikého bude ředitel anglikánského centra v Římě „arcibiskup“ David Moxon „předsedat“ u oltáře katedry sv. Petra v Římě nešporám podle anglikánského ritu (evensong). Kázání pronese Artur Roche, sekretář Kongregace pro božský kult a svátostnou kázeň. Zpívat bude sbor z Merton College v Oxfordu.
Je to ve skutečnosti skandální příklad falešného ekumenismu, který dokumentuje zcestnou praxi současné falešné církve. Podle starobylého práva slavení nekatolického obřadu v katolickém chrámě představuje jeho znesvěcení a vyžaduje nápravu zvláštním smírnou ceremonií.
Společná veřejná modlitba s nekatolíky představuje oprávněné podezření, že schvalujeme jejich hereze. Zvát katolíky k účasti na cizím kultu v hlavním katolickém chrámě je veřejné pohoršení nedozírných rozměrů.
Dnešní „nešpory“ mají ovšem řadu precedentů počínaje 16. květnem 1982, kdy Jan Pavel II. slavil „ekumenické nešpory“ v katedrále v Canterbury nebo líbal ruku Romana Williamse 4. října 2003 v Římě. Podobně si počínal i Benedikt XVI. 17. října 2010 ve Westminsteru a 10. března 2010 v bazilice sv. Řehoře v Římě.
Takovéto počiny odsoudil papež Pius XI. v encyklice Mortalium animos. Součástí této zhoubné praxe je projekt skrytě připravované nové »mše« pro koncelebraci s protestanty.
Chiesa e post concilio