Dobré zpávy z fronty, ale Francie dělá starosti
Není to jako příběh vyprávěný ve filmu Neplánovaně, ale nemá k němu daleko: Kevin Duffy, bývalý ředitel a konzultant nadnárodní potratové společnosti Marie Stopes International (nyní přejmenované na MSI Reproductive Choices), opustil v březnu 2019 svou práci a stal se nejen přesvědčeným pro-life aktivistou, ale také výkonným ředitelem SPUC-Společnosti na ochranu nenarozených dětí v oblasti výzkumu a vzdělávání.
Kevin Duffy byl šest let zodpovědný za rozvoj potratových center v Africe a jižní Asii: „Vždycky jsem věděl, že potrat je spojen s odnětím lidského života, ale tehdy jsem se spoléhal na to, že ženy ho stejně podstoupí, takže je lepší, když se provádí v hygienických a bezpečných podmínkách.
Když však nadnárodní společnost, pro kterou pracoval, změnila svůj přístup a doplnila chirurgické potraty kromě samoplátců i o potraty farmakologické, dozrály v něm první pochybnosti: chyběla pomoc, takže ani zdraví už nebylo bezpečné, natož blahobyt: „Stále více žen se dostavuje do zdravotnických zařízení s nedokončeným potratem poté, co si samy aplikovaly potratové pilulky zakoupené v místních lékárnách. Na jaře 2020 bylo ve Spojeném království oznámeno, že tyto léky lze získat také poštou, ale brzy se objevily důkazy, že tento mechanismus je zcela nechráněný. Stačilo zavolat a potratové přípravky byly zaslány v podstatě neexistujícím ženám: „A oni to označili za fantastický pokrok ve zdravotnictví,“ komentoval Duffy. Proto se obrátil k životu: „Rozhodl jsem se dát své znalosti a zkušenosti do služeb hnutí pro život. Jsem přesvědčen, že falešné narativy potratového průmyslu mohou být poraženy a že může být znovu nastolena kultura života, která se skutečně stará o blaho žen a ochranu lidských práv. Práce v potratových gigantech mi ukázala násilnou povahu této praxe a chladný, bezcitný způsob, jakým se s ženami zachází. Členství v SPUC, největší britské skupině pro život, je skvělou příležitostí, jak přispět k tomu, aby potraty byly jednou nemyslitelné.
Tím však dobré zprávy v oblasti ochrany života nekončí. V minulých dnech Nejvyšší soud státu Georgia v USA obnovil platnost zákona o srdečním tepu plodu, který byl zablokován místním soudcem. To znamená, že po šestém týdnu těhotenství, kdy lze v děloze skutečně cítit srdce dítěte, je opět zakázáno provádět potrat.
Mezitím na Maltě arcibiskup Charles Scicluna s odvoláním na smysl pro odpovědnost povzbudil místní politickou třídu, aby odolala mezinárodnímu tlaku na legalizaci potratů na souostroví: katolické učení o životě „není na prodej ani na vyjednávání“, dodal. Očekává se, že v zimě parlament projedná návrh zákona, který má upřesnit, že potrat je povolen pouze v případě ohrožení života matky. Při této příležitosti však nejsou vyloučeny střely do hlavy ze strany aktivistů za potrat. „Prosím ve jménu Božím,“ řekl Mgr Scicluna, „aby se nenechávaly otevřené dveře potratům s klauzulí, která může být překroucena tak, že se z výjimky stane pravidlo. Právo na život,“ pokračoval, „je úzce spojeno s ochranou všech ostatních lidských práv.
Malta je jediným státem v celé Evropské unii, kde jsou potraty dosud zcela nezákonné.
Bohužel nemáme jen dobré zprávy. Ve Francii učinilo Národní shromáždění první krok k tomu, aby do ústavy zařadilo potrat jako „právo“. Pro tuto iniciativu hlasovalo 337 poslanců, proti jich bylo pouze 32. Iniciativa byla vedena levicí La France Insoumise ve shodě se stranou prezidenta Macrona Renaissance, ale také s podporou mnoha konzervativců, včetně většiny Rassemblement National, která se tak fakticky vrátila do progresivní a „politicky korektní“ oblasti, čímž se význam její přítomnosti anuloval. Cílem je doplnit článek 66 francouzské ústavní listiny o odstavec, který stanoví, že nikdo nesmí „porušovat právo na dobrovolné přerušení těhotenství“, a to v nejhorší tradici antijazyka. Hlasování Národního shromáždění prokazatelně nestačí ke změně situace. Nyní bude muset být text schválen Poslaneckou sněmovnou, poté bude muset být schválen nejméně třípětinovou většinou Kongresem nebo mimořádným shromážděním poslanců a senátorů a nakonec bude muset být předložen k referendu. Kroků je ještě mnoho, boj bude ještě dlouhý, ale je třeba jej podpořit modlitbou i silnou aktivitou pro život.
Nuova Bussola Quotidiana