Začala pozdní doba křesťanství

V Německu začala pozdní doba křesťanství. Tuto tézi zastává novinář Markus Günther ve FAZ. V mnohém se dnešní církev podobá pozdní NDR: „Vypadá jako stabilní, ale stojí bezprostředně před kolapsem. Jako vedoucí v NDR dělají si mnozí faráři iluze: vidí kvetoucí sady tam, kde se již dlouho prostírá poušť“.

Při tomto sebeklamu pomáhají zářící fasády kostelů a stabilní struktury. V Německu je 45 000 církevních budov. V tomto roce získávají obě velké německé církve tak velké příjmy z daní jako nikdy předtím. Německá duchovní hudba je nejlepší na světě. Církev však nelze brát vážně jako zaměstnavatele ani jako oporu sociálního systému, nýbrž pouze jako společenství víry.

Společné obsahy víry se v široké míře rozplynuly ve vzduchu. Jen třetina Němců věří v Kristovo zmrtvýchvstání, i když podle statistiky jsou dvě třetiny Němců členy církve. Ale situace je ještě mnohem horší: Dokonce mezi samotnými věřícími jsou ústřední obsahy křesťanského poselství masově odmítány. 60% z nich nevěří v posmrtný život; „Mezi Flensburgem a Obermammgau více lidí věří v UFO než v poslední soud.“

Co má společného členství v církvi s vírou

Jak málo členů církve má něco společného s vírou, ukazuje výzkum provedený v Allensbachu na pokyn církve: dopadl tak katastrofálně, že nebude vůbec publikován. Na otázku, proč jste katolík, odpovědělo 68%: Protože je možno slavit důležité životní události církevně, jako např. svatbu nebo křest.“ Jako druhý nejdůležitější důvod se uvádí: „patří to prostě k věci, taková je v naší rodině tradice.“

Podle Güntherova hodnocení nemá církev v této podobě vůbec žádnou budoucnost. Církevní daň zmizí buď pod politickým tlakem nebo v roce 2031 zmizí tak jako tak, protože církevně socializovaná, ekonomicky aktivní generace buď skončí pracovní proces nebo zemře v dalších třech desetiletích: pak se fasáda zhroutí. Zůstane menšina, která nebude větší než Svědkové Jehovovi.

Náboženství musí brát vážně absolutní pravdy

Hlavní důvod, proč mizí význam církví, vidí novinář v tom, že bylo již dávno resignováno na ústřední obsahy víry. „Politické programy musí být přiměřené době, stejně jako zábavné nabídky: Náboženství musí brát vážně absolutní pravdy, jinak to není náboženství. Církev se místo toho snaží, aby si to s nikým nerozházela, a dělá přístup k víře co nejsnazší, všechno se žehlí a hladí. „Z Ježíše jakožto ‚Božího Syna‘ se stal Ježíš jako příkladný člověk, jako Buddha nebo Ghándhí.“

Z Kristova zmrtvýchvstání se stala legenda, kterou nelze brát doslova, ale jen jako: „Kdo žije v srdcích svých drahých, neumírá“. Nejmenší společný jmenovatel tohoto hlásání spočívá namnoze v heslu blahobytu: „Mír světu a více spravedlnosti pro všechny“. „Apel UNESCO nebo Greenpeace nezní nijak jinak, a Boha k tomu ani nepotřebují“, uzavírá Günther.

                                                                               kath-net