Život a bioetika
29-07-2022
Čína se nemůže zbavit Covidu-19 ani politiky „Covid zero“, která má za cíl ho vymýtit. Ironií osudu bylo objevení nového a zjištěno ve Wuhanu, ve městě původu viru, kde byla první výluka od 23. ledna 2020. Souhrnně seihodnotí boj proti pandemii a to, co jsme udělali špatně.
Čína se nemůže zbavit Covidu-19 ani politiky „nulového Covidu“, o které se tvrdí, že ho vymýtí. Ironií osudu byla nová epidemie zjištěna ve Wuhanu, městě původu viru, kde došlo k prvnímu uzavírce 23. ledna 2020 a kde byl v první polovině dubna následujícího roku virus prohlášen za poražený, což umožnilo občanům vrátit se k normálnímu životu.
S odstupem času však můžeme říct, že virus stále není poražen. A že politika „Covid zero“ nefunguje. Nyní se však musíme zamyslet i nad tím, kolik lidí se těmito falešnými sliby řídilo, a to pouze na základě informací získaných z Číny.
Nová epidemie je teprve na začátku: čtyři občané byli pozitivně testováni. Všichni občané jsou stále pečlivě sledováni. Tyto čtyři nové případy stačily na uzavření vnitřního okresu Wuhan, Jiangxia, s 1 milionem obyvatel. Uzavření je prozatím omezeno prostorově (1 milion obyvatel z celkového počtu 12 mil obyvatel Wuhanu) a časově: plánují se pouze tři dny hromadného uzavření, poté by se občané měli vrátit relativně volní. Mezitím jsou zakázána shromáždění na veřejných místech, uzavřeny zábavní podniky a restaurace, zastavena veřejná doprava.
Místní úřady jsou pod tlakem. Ve Wuhanu jednali drasticky a okamžitě, protože nechtějí opakovat „vážnou chybu“ Šanghaje, která nechala virus projít megapolí s 25 miliony obyvatel. Na přímý příkaz z Pekingu byla Šanghaj na dva měsíce zcela uzavřena, což byla noční můra, o níž hojně informovali i cizinci (včetně Italů), kteří tam žijí, jak jsme o tom informovali i v těchto sloupcích. Vzhledem k tomu, že Šanghaj vytváří 4 % národního HDP, jsou hospodářské důsledky velmi závažné. Ve skutečnosti Čína zažívá nejcitelnější zpomalení růstu od prvního uzavření.
Může to znít racionálně, ale je to jasné šílenství. Cirkulaci viru není možné zcela zastavit. Uvalení výluky na celá velkoměsta kvůli několika desítkám případů nebo uzavření okresu s milionem obyvatel kvůli čtyřem (4) případům je sociálně, psychologicky a ekonomicky velmi destruktivní politika. Dokonce i ti, kteří nezavřou všechny občany, zavádějí noční můry, aby se pokusili zabránit novým epidemiím. Například v Šen-čenu místní vláda uložila 100 největších podniků (včetně Huawei), aby zvýšily kontrolu zaměstnanců a omezily jejich pohyb na minimum. Tisíce zaměstnanců tak pracují z domova, ale další tisíce musí bydlet v práci, aby se co nejvíce vyhnuli kontaktu mezi domovem a firmou.
Co jsme se naučili od Číny? Příčinu viru zatím s jistotou neznáme, protože jsme nenašli pacienta 0. Nejnovější studie, která byla tento týden zveřejněna v časopise Science, vychází z první verze: vše začalo na trhu Huanan kvůli nezdravým podmínkám a kontaktu lidí s živými zvířaty. Ale ani tato studie nedává definitivní odpověď, zcela neuzavírá hypotézu, že koronavirus „utekl“ z laboratoře, zejména s ohledem na fyzickou blízkost trhu k Virologickému ústavu.
Víme však, že čínskému režimu se v rozporu s jeho tvrzeními nepodařilo virus vymýtit. Nepomohlo tomu ani masivní využívání politiky povinných karantén, zavírání lidí do jejich domovů (zvenčí) a rozsáhlá špionáž, které jsou nám bohužel známé, i když v menší míře než v Číně.
Závěry vyvozují i ve Spojených státech, kde 19. července oznámil Dr. Anthony Fauci, americký „hlavní virolog“, že odstoupí do konce prezidentského období Joea Bidena, tj. do konce roku 2024. Spojení mezi Faucim a Wuhanem je přímé. Antropolog Steven Mosher, velký znalec Číny (jako první vstoupil do země v roce 1979, aby provedl odvážnou studii o politice jednoho dítěte), v New York Post vznáší proti Faucimu pět obvinění, mimo jiné z toho, že pomáhal financovat výzkum ve Wuhanském virologickém ústavu. Podle tohoto obvinění byly pokusy s koronaviry prováděny s bezpečnostními kritérii, která jsou podle našich standardů nepřijatelná.
Navzdory skutečnosti, že v USA nebyla uplatněna tak přísná opatření proti pandemii jako v Itálii, už jen proto, že se jedná o federální systém a každý stát postupuje po svém, obviňuje Mosher Fauciho, že uplatňuje opatření, která jsou stejně tvrdá jako zbytečná: ztrácí čas nemožným sledováním, zanedbává rozdíl v úmrtnosti mezi mladými a starými lidmi, a tak zbytečně zavírá školy a nechrání nejzranitelnější starší osoby. „Čtyřicet milionů lidí zůstalo doma, desítkám milionů dětí bylo odepřeno vzdělání, miliony „nepodstatných“ podniků byly uzavřeny a často se již nikdy neotevřou.
Ï za tyto politiky můžeme poděkovat Faucimu (a matematickým modelům, o které se opíral), ale především Číně, která je původcem viru i politiky „Covid zero“.
Nuova Bussola Quotidiana – Stefano Magni