Očkovací kampaň je doprovázena rostoucí atmosférou nátlaku a vydírání, která využívá mechanismy sociální stigmatizace a diskriminace. To je společenský kontext, do kterého jsme již několik týdnů zataženi a který by se v nadcházejícím období mohl ještě více vyhrotit.
Vedle tohoto občanského a světského trendu se v srpnu objevily určité náznaky, které ukazují na zapojeni i v církevním prostředí. A tak jsme se již dočetli, že biskupové vnucují vakcínu svým duchovním nebo útočí na neočkované, podobně jako o farnostech a oratořích, které vnucují zelený pas jako podmínku pro účast v modlitbách nebo na křesťanských setkáních. Jestliže je tento trend rostoucí kontroly znepokojivý už z čistě politicko-sociálního hlediska (jak připomínají Agamben, Cacciari, Sceusa, Cardini, Benozzo, Del Sol, Sacré a další), o co skandálnější je v náboženském a křesťanském kontextu.
Může se lékařský zákrok, navíc sporný na úrovni lékařské komunity a mezinárodní politiky, stát prvkem rozdělení v církvi? Může pocit nouze, šířený prostřednictvím médií, převážit nad nejběžnějšími normami obezřetnosti a respektu v oblasti zdraví a vzdělávání i uvnitř farních zdí? Podle zmíněných epizod to tak vypadá.
Proto se skupina věřících, především rodičů, kteří se starají o zdraví a vzdělání svých dětí, rozhodla vytvořit síť zdola, které svěřila úkol kontaktovat biskupy italské církve a setkat se s nimi a požádat je, aby obnovili svůj úkol garantů celého stáda, podporovali respektování všech postojů a bojovali proti novým proudům rozdělení, které ďábelsky ohrožují Boží lid.
„Cítíme povinnost předložit vám své trápení,“ stojí v prosbě biskupům, „které je především trápením rodičů, jimž Bůh svěřil úkol pečovat o své potomky a vychovávat je. A my cítíme povinnost dovolávat se jeho podpory. Proč by nás měl biskup nechat samotné v době tak naléhavé výzvy?“.
Pak následovala skutečná výzva adresovaná všem pastýřům italské církve: „Žádáme vás o podporu v odporu proti povinnému nebo vydíratelnému očkování, zejména pokud jde o děti a mládež.
Síť se svěřuje svatému Josefovi, a proto nese název „Patris Corde“. Kdokoli se může připojit a nabídnout se jako svědek ve své diecézi tím, že vstoupí do telegramového kanálu t.me/patriscorde. Výzva, kterou se členové sítě zavazují osobně předat svým pastýřům, je předem zveřejněna na stránkách Nuova Bussola Quotidiana a je ke stažení ZDE.
Hodnoty a tóny vyjádřené v této výzvě – k níž se již připojili různí kněží, zasvěcené osoby, katecheté, učitelé a vychovatelé – jsou mírné a dialogické, transparentní a vášnivé a zaslouží si, aby se jimi zabýval každý, ať už je očkovaný, nebo ne, komu záleží na hodnotě jednoty a pokoje především v církvi. Propagátoři iniciativy, kteří se raději nechtějí hlásit, také proto, aby nepersonifikovali pocit, který je podle nich společný a rozšířený mezi mnoha věřícími, jsou přesvědčeni, že toto gesto může dodat sílu episkopátu a umožnit tak všem věřícím, aby se stali prorockým hlasem: podporovateli nesnadné jednoty, právě ve chvíli silného občanského a společenského rozdělení.
Nuova Bussola Quotidiana