„Mí vojáci teď bojují dvanáct třináct let v těžkém konfliktu. A každého, kdo strávil jakoukoli dobu v této válce, to změnilo,“ prohlásil admirál William McRaven, šéf velitelství speciálních operací.
Neřekl, kolik jeho vojáků z elitních jednotek, jako jsou Navy Seals či Army Rangers, si samo vzalo život. Připustil ale, že v předchozích dvou letech to byla rekordní čísla, která asi bohužel ještě porostou. Je to krutá daň, kterou si vybírá posttraumatický stres i mezi těmi, od nichž se očekává, že jsou mimořádně odolní.
O tom, jak děsivá realita je mezi všemi vojáky, se nijak netají organizace veteránů z válek v Iráku a Afghánistánu.
Koncem března její členové zapíchli do trávníku v centru Washingtonu 1892 amerických vlaječek. Jednu za každého z veteránů, kteří spáchali sebevraždu jen od počátku tohoto roku. Jejich čísla jsou neuvěřitelná a krutá: statisticky dojde k 22 takovým sebevraždám denně!
Jen mezi vojáky v aktivní službě jich bylo v roce 2012 zaznamenáno kolem 350, což bylo víc, než kolik jich v téže době padlo při plnění bojových povinností (v Afghánistánu 310, v Iráku jeden).
„Něco nefunguje,“ řekl k tomu ministr obrany Chuck Hagel s poukazem na již existující programy, ať už vládní, nebo projekty dobrovolných organizací. Že to nestačí, je zřejmé, a krátké na zvládnutí problému je i celé federální ministerstvo pro veterány.
Absolutní čísla o počtu sebevražd v operacích po 11. září 2001 nejsou k dispozici, ale dá se odhadnout, že jdou do tisíců. Pentagon uvádí, že křivka mezi aktivními vojáky začala strmě stoupat v roce 2005, přičemž o sedm let později to bylo bezmála 30 sebevražd na 100 tisíc vojáků (víc než mezi civilisty ve stejné věkové skupině).
Tlak na psychiku vojáků zvyšuje i nejasná budoucnost. Jejich řady už řídnou úspornými škrty, a z Afghánistánu se jich přitom koncem roku vrátí dalších víc než 30 tisíc. Zkušenosti řady jejich bývalých kolegů v civilu nejsou velmi optimistické.
„Žádný veterán by neměl čekat měsíce či roky na dávky, které jste vy už dostali,“ prohlásil prezident Barack Obama před skupinou bývalých vojáků. Jde však i o to najít práci, a to i pro specialisty.
Burzy práce nestačí
Pro nynějšího třicátníka Nicka Marriota z Pensylvánie byla armáda prvním zaměstnáním. Sedm let pracoval v kontrašpionáži letectva, kde jako počítačový expert řídil sedm programů.
„Zpočátku jsem si myslel, že dostanu práci, kterou budu chtít, v první společnosti. Byl jsem ale velký optimista,“ citoval ho list The Guardian. „Takto to nefunguje,“ dodal.
V současnosti je v USA celkem 684 tisíc nezaměstnaných veteránů, z nichž třetinu tvoří ti z let po roce 2001. Míra nezaměstnanosti mezi nimi je 9,2 procenta, zatímco oficiální celostátní průměr činí 7,1 procenta.
62 tisíc bezdomovců
Sebevraždy veteránů tvoří 20 procent všech v USA.
Nevyhýbají se ani členům elitních jednotek NAVY Seals.
Posttraumatické stavy postihují pětinu veteránů.
Výskyt zvyšuje opakované nasazení. Prošlo jím 300 tisíc vojáků.
Nezaměstnaných je 684 tisíc, přes 62 tisíc je bezdomovců.
Polovina veteránů na ulici trpí duševními nemocemi.
Tři čtvrtiny veteránů z Vietnamu zakusilo duševní problémy, alkoholismus či užívalo drogy.
40 tisíc vojáků z Iráku a Afghánistánu bylo léčeno ze závislost.i
Zdroj : www.dosomething.org