Caterina Giojelli


„Panebože, dokázali jsme to.“ Vzrušení Jacob a Jessie Boeckmannovi se usmívají do kamer a objektivů, všichni od CNN po Los Angeles Times s nimi chtějí udělat rozhovor u jejich drahocenném dítěti v náručí: Vivian, která se narodila čtyři dny před pádem bomb na Kyjev.

Vezmi dítě a uteč

Americký pár vypráví, že nepromarnili ani vteřinu: probudily je výbuchy, vzepřeli se nemocnici, která nechtěla podepsat propouštěcí papíry pro holčičku, která měla problémy s příjmem mléka, naložili dítě do auta, 27 hodin cestovali k polským hranicím a posledních osm kilometrů šli pěšky ve sněhu mezi auty, která uvízla v koloně. Až na hranici, kde díky telefonickému zásahu americké ambasády zanechali za sebou tisíce žen a dětí natlačených k zavřeným branám.

Oba vzpomínají na ten strašný pochod, na mráz, na strach, že Vivian zemře, na prosby k dozorcům, aby zadržený Jacob (žádný muž mezi 18 a 60 lety nesmí opustit zemi) mohl dát Jessie, která už byla na polské půdě, na „nesouhlasné“ pohledy starších uprchlíků a na příjezd na nádraží: „Byl to velmi smutný pohled na tolik žen a dětí odloučených od svých otců, manželů a bratrů.“

A náhradní matka? „Je v bezpečí“

Ano, drama odloučení. Na konci reportáže se někteří novináři velmi diskrétně zeptají, jak se daří matce dítěte. Jak drzá otázka pro dva lidi, kteří riskovali život, aby si vyzvedli své druhé dítě, které stejně jako to první porodila ukrajinská náhradní matka, žena, která svou dceru neporodila v předpokládaný den narození, na Valentýna. Lékaři vysvětlili nastávajícím rodičům, že dítě potřebuje „více času“ v břiše, a rozhodně odmítli porod vyvolat, protože Jacob a Jessie prosili, aby se dítě narodilo co nejdříve a aby všichni tři opustili místo, kde hrozí válka.

Nakonec Lilya, jejich náhradní matka, „porodila“ Vivian. Nebyl k tomu žádný propouštěcí papír, ale rodný list, což manželům stačilo k tomu, aby okamžitě opustili Ukrajinu. Pokud jde o Lilii, „je v bezpečí doma se svými dvěma dětmi a manželem, ale on chce jít bojovat proti Rusům“, říkají Američané. Její poslední zpráva byla z pondělí: „Stříleli na nás násilně. Neustále se bojíme,“ píše se ve zprávě, „bojíme se, co bude dál.

Tisíce neviditelných matek

Lilya je neviditelná matka. Ještě horší je, že žena, která není uznána ani jako matka, nebo smutek z odloučení. Když ji vidí Jacob a Jessie, nikdy nebude jako matky odtržené od svých manželů nebo otcové odtržení od svých dětí ve válce na hranicích. Protože Lilya dostala zaplaceno, její lůno bylo pronajato. Abychom byli spravedliví, v příběhu Jacoba a Jessie je Lilya pouhým vetřelcem. Stejně jako stovky náhradních matek, jejichž existenci bereme jako samozřejmost a nechceme o ní vědět, protože by to zkazilo tu krustu sentimentu, která se nám od Velké Británie po Francii, od Irska po USA snaží prodat příběhy těch, kteří „to zvládli“, „vrátili jsme se s dcerou“.

Množství záměrně prchajících rodičů s nakoupenými dětmi z Ukrajiny, kteří jsou připraveni vyprávět tisku a televizi o své dobrodružné cestě za bezpečím před válkou, však muselo noviny donutit zamyslet se nad rozsahem tohoto byznysu, který podporuje více než 33 soukromých a pět státních klinik. „Není známo, kolik dětí se na Ukrajině rodí prostřednictvím náhradního mateřství, možná 2 500 ročně,“ píše The Atlantic. BioTexCom, velká kyjevská klinika pro léčbu neplodnosti, mi potvrdila, že v příštích třech měsících se narodí asi 200 dětí z náhradního mateřství.

„Náhradní matka musí porodit na Ukrajině!“

Ano, BioTexCom, společnost „Make Babies, not War“, o které Tempi již psal, hrdě natáčí pro své klienty z bombového bunkru postaveného poblíž kliniky, kde „vaše děti budou v bezpečí“. V posledních dnech se na sociálních sítích gigantu v oblasti náhradního mateřství objevily vzkazy německým náhradním rodičům, kteří se chystají vycestovat na Ukrajinu, aby zachránili svá drahocenná embrya a plody rostoucí v břiše smluvních žen: „Mnoho rodičů vyjadřuje přání urychleně přivézt své náhradní matky na hranice.

tempi.it