Zprávy

21-05-2022

Svatá Rita z Cascie není jen vzdálenou vzpomínkou, ani není jen obrázkem do kancionálu. Kolem této nesmírné světice, která celou svou existenci zasvětila charitativním skutkům a neustálému naslouchání Pánu, se samozřejmě vznáší veškerá lidová zbožnost, ale to není všechno. Svatá Rita a Cascia, město v krásné Umbrii, tvoří nerozlučnou dvojici. Právě v Cascii, kde Rita žila čtyřicet let jako augustiniánská řeholnice a kde v roce 1457 ve věku 76 let zemřela, vyjadřuje augustiniánská komunita – tvořená 24 řeholnicemi – svůj život modlitby a zasvěcení Bohu také neustálou a každodenní službou bližním. Láska modlitby se stává skutkem. Velmi to připomíná to, co francouzský filozof Jacques Maritain shrnul do jakéhosi hesla: „Modlitba a čin“.

A aby bylo možné trvale a strukturovaně podporovat projekty solidarity ve prospěch těch nejzranitelnějších a rozšiřovat tak obzor jejich působení, v roce 2012 si řeholnice velmi přály založit nadaci: je to Nadace Santa Rita da Cascia onlus, instituce, která již deset let pracuje na operativním posilování charitativního poselství svaté Rity. Jedním z nejdůležitějších projektů byl ten, který se uskutečnil v roce 2018 po zemětřesení, které postihlo Umbrii v roce 2016: jedna z budov kláštera byla totiž přestavěna na nemocnici, což umožnilo nemocnici v Cascii obnovit svou činnost po zastavení, které způsobilo zemětřesení. Dnes nadace shromažďuje finanční prostředky na podporu nového ambiciózního projektu v klášteře „La Casa di Santa Rita“ pro rodiny pacientů nemocnice v Cascii.

Pro lepší pochopení této charitativní činnosti vyzpovídala La Nuova Bussola Quotidiana Rogera Bergonzoliho, generálního ředitele nadace Santa Rita da Cascia onlus.

Doktore Bergonzoli, jak vznikl nápad přeměnit klášterní prostory na nemocniční objekt?

V roce 2016 jsme zde v Umbrii zažili známé strašné zemětřesení, které poškodilo starou nemocnici v Cascii. Jediné fungující nemocnice tak byly ve Spoletu a Folignu. Augustiniánské jeptišky z kláštera Santa Rita měly starý útulek. A tak se zrodila myšlenka přeměnit toto místo na zdravotnickou službu, která by přijímala nemocné. Okamžitě jsme se pustili do práce, abychom pro tuto důležitou transformaci udělali maximum. Dnes je toto místo stále zčásti domovem důchodců a zčásti rehabilitačním centrem. A tak jsme si uvědomili, že je třeba udělat něco i pro lidi, kteří pacienty doprovázejí. Mluvíme o lidech s neurodegenerativním onemocněním, takže zdravotnické zařízení nemůže dělat nic jiného než doprovázet pacienta na jeho cestě, která nějakou dobu trvá.

Z této iniciativy se zrodil projekt „La Casa di Santa Rita“. Můžete vysvětlit, co je cílem tohoto nového snu?

Právě proto, že si myslíme, že nemocný člověk potřebuje svou blízkost, napadlo nás vytvořit místo, kde mohou rodinní příslušníci pobývat po nezbytně nutnou dobu. Mnoho lidí přijíždí ze vzdálených středisek, takže si můžeme představit, jaké jsou náklady na hledání ubytování. A to je přesně ten případ, kdy je Santa Rita House na místě. Konkrétně se jedná o byt o rozloze 240 metrů čtverečních ve druhém patře nemocnice Cascia. Od Vánoc 2021 sbírá nezisková nadace Santa Rita da Cascia finanční prostředky na zahájení rekonstrukce. La Casa di Santa Rita se tak stane bezpečným a příjemným místem pro mnoho rodin, které budou po celou dobu léčby nablízku svým blízkým. K dnešnímu dni se díky darům mnoha lidí podařilo dosáhnout prvního cíle: jsme zhruba v polovině potřebné částky, ale věříme, že se svátkem svaté Rity se nám podaří cíl dokončit.

Jak může věřící pomoci tomuto projektu?

Zřídili jsme webové stránky (https://devoti.santaritadacascia.org/22maggio/), kde se můžete – alespoň virtuálně – zúčastnit krásné slavnosti svaté Rity a kde můžete přispět. Každý může něco darovat, aby se i on mohl zapojit do tohoto projektu. Velmi bychom si přáli, aby u nohou svaté z Cascie vykvetly růže, mnoho růží.

Žena a matka vypráví o neuvěřitelném uzdravení svého manžela, který se ocitl na hranici mezi životem a smrtí. Milost získaná na přímluvu světice z nemožných příčin, která se bez oddechu odebrala do její svatyně v Miláně, aby se modlila. Skutečný zázrak však přišel ještě před uzdravením: „Naděje a pokoj, které jsem získala během modlitby, jsou nevysvětlitelné: Bůh mi dal pochopit, že přímo v té bolesti je s námi a zcela nás miluje.“

 DŮM SANTA RITA, LÁSKA ZROZENÁ Z MODLITBY, autor: A. Tarallo

 Svatá Rita je jistě jednou z nejznámějších světic. Její příběh, plný zázraků a mimořádných projevů božství, dává důvod k tomu, že je po celém světě známá jako patronka nemožných případů, na kterých provádí uzdravení, obrácení a zázraky všeho druhu.

Je tu však ještě jeden aspekt svaté Rity, který je méně známý a hovoří k nám o velmi pokorné světici, zcela skryté v Ježíši, která pomáhá lidem žít každodenní život, snášet bolesti života a být trpělivá v situacích, kdy by ji člověk ztratil. A především zůstat radostný a odevzdaný do Boží vůle vždy a za všech okolností života.

Stručně řečeno, lze říci, že jak když koná velké zázraky, tak když tiše doprovází své chráněnce v jejich každodenním životě, má svatá Rita jediné poslání: přivádět lidi k Bohu a Boha k lidem.

To se stalo Giusy, zbožné matce a manželce svaté Rity, která často navštěvovala velkou svatyni světice v Miláně a říká: „Moje rodina a já jsme byli svědky velké milosti a od toho dne můžeme říci: Bůh prošel naším domem!“

Giusy, řekni nám…

Dovolte mi říci, že jsem vdaná za Carla a máme spolu dvanáctiletou holčičku, a právě skrze mého manžela se Milost dotkla naší rodiny.

Začněme od začátku – co se stalo?

Píše se rok 2017, vše se zdá být v pořádku, když jednoho dne začne mít můj manžel příznaky chřipky. Drobnosti: několik kýchnutí a mírná bolest hlavy, ale během noci se vše rychle zhoršuje, bez zjevného vysvětlení. Carlo cítí nesnesitelnou bolest v klíční kosti, už nemůže mluvit a gestikuluje, abych ho odvezl do nemocnice. Bylo 12. listopadu 2017, datum, na které už nemůžeme zapomenout.

Proč?

Během několika hodin byl manželovi diagnostikován zánět osrdečníku, zánět srdečního svalu, infekce jater a ledvin, zánět žlučníku a těžký zánět pohrudnice najednou. Řekli mi, že kdyby nezemřel na infekci, utopil by se ve stejné tekutině, kterou jeho tělo produkovalo a vlévalo do orgánů, aby infekci uhasilo.

Promiňte, ale měl váš manžel Covid?

Ve skutečnosti byla původní diagnóza prostý chřipkový virus, také proto, že Covid byl daleko. Ale zpětně se domníváme, že můj manžel byl pacientem Covid 00 v Itálii. Později nám bylo řečeno, že v jeho tragickém stavu bylo jen pět lidí a z těchto pěti přežil jen on.

Co se tedy stalo?

Lékaři mu dělali opravdu všechno, včetně manuálního „vymačkávání“ ledvin a jater, a navíc mu prováděli velmi bolestivou proceduru zvanou torakentéza, aby mu z plic vypustili tekutinu, která ho doslova dusila. Přesto se zdálo, že na něj nic nepůsobí, a lékaři si nedokázali vysvětlit, proč infekce navzdory bombardování masivními dávkami antibiotik nijak neustupuje.

To je klinická stránka příběhu, ale jak jste Giusy reagovala na to, že váš manžel každou chvíli zemře?

Najednou jsem se cítila katapultovaná do pekla, během několika hodin se můj manžel ocitl mezi životem a smrtí a zůstal tam ne jeden nebo dva dny, ale více než tři měsíce! Začal jsem se ze všech sil držet své víry: prosil jsem Boha, aby ho nechal žít, modlil jsem se až do vyčerpání. Prosila jsem všechny o modlitby, prosila jsem každého člověka, kterého jsem potkala, dokonce i ty, které jsem neznala, aby se modlili, aby byl můj manžel zachráněn a žil!

Jak se do hry zapojila svatá Rita?

Čas, který jsem netrávila v nemocnici nebo v práci, jsem trávila v kostele, ve svatyni Santa Rita v Miláně. Modlila jsem se dnem i nocí. Svatá Rita byla vůči mně naprosto diskrétní a pokorná světice, nepřipisovala si žádné zásluhy, ale její přímluva u Boha byla velmi mocná.

Můžete nám uvést příklad?

Ačkoli jsem byla bolestí zdrcená, začala jsem si uvědomovat, že nejsem zoufalá, naopak, našla jsem v sobě sílu a naději, kterou jsem si ani nedokázala vysvětlit, v bolesti jsem byla šťastná. Také můj způsob modlitby se zcela změnil a místo toho, abych proklínal bolestnou situaci, která mě potkala, jsem se přistihl, že Bohu žehnám a děkuji mu za jeho nekonečnou dobrotu. Dokonce jsem se přistihla, že se směji lékařům, sestrám, abych situaci rozptýlila, dělala jsem to hlavně kvůli dceři.

Přesně tak, vaše dcera. Jak reagovala?

Naší dceři bylo teprve osm let a zjevně se bála, že přijde o tatínka. Ale i na ni se z nebe snášely milosti.

Co to znamená?

Někdy se stalo, že manžel dostal infarkt nebo jiné komplikace, kvůli kterým jsme viděli smrti do tváře, takže jsem se od jeho lůžka neodtrhla až do večera. Za tmy mi volala nějaká maminka, kterou jsem možná znala jen od vidění, že malá je u nich a že se nemusím o nic starat, protože u nich zůstane. Druhý den jsem ji našla ve škole umytou a převlečenou. Odevšad se mi dostalo pomoci, kolem mě se vytvořil nepředstavitelný řetěz solidarity, opravdu jsem na vlastní oči viděla, čeho je Prozřetelnost schopna, když na to jen pomyslím, dojímá mě to k slzám.

A váš manžel?

Věřte mi, že první, kdo mě zanechal beze slov, byl sám můj manžel. Byl zcela důvěřivý a klidný: když našel sílu komunikovat, svěřil se mi, že se ani ve chvílích nejhlubší temnoty nemodlí za sebe, ale za svou rodinu: „Bože, všechno přijímám,“ říkával, „modlím se k tobě jen za svou ženu a hlavně za dceru, je malá a možná bude ještě pár let potřebovat otce. A když jsem mu v záchvatu citového zhroucení říkala: „Ale proč se to stalo tobě?“ Vždycky odpovídal: „A kdo jsem já? Proč ne já?“ To on mi dal sílu. A ujišťuji vás, že můj manžel nikdy nebyl ten, kdo by denně sloužil mši svatou a měl v ruce růženec… řekněte mi, jestli to není skutečný zázrak!

Ale nebyl jediný… že?

Po téměř čtyřech měsících a několika navštívených nemocnicích jsem jednoho dne, když jsem se modlila u svatyně svaté Rity, prozřela: rozhodla jsem se změnit manželovu nemocnici navzdory opačnému názoru všech. Lékaři, sestry, příbuzní, přátelé… všichni mi říkali, že je to příliš riskantní a v takové situaci zbytečné.

Co jste udělali?

Změnili jsme nemocnice a i tehdy Boží ruka působila s nekonečným milosrdenstvím. Přijela za námi lékařka, která byla skutečně ženou seslanou z nebe: vzala si mého muže k srdci a pokusila se o nemožné. Vyšetřila ho a okamžitě se rozhodla vysadit všechny léky, které Carlo užíval. Pak začala novou léčbu od začátku, protože dobře věděla, že v jeho stavu může kdykoli zemřít. Neuvěřitelným a nepředvídatelným způsobem léčba zabrala a zhruba za měsíc byl můj manžel propuštěn z nemocnice. Ale pokud chcete znát pravdu… žádný lékař nedokáže vysvětlit, jak se Carlo dokázal uzdravit a jak může stále žít s následky, které měl, zejména na srdci. Jednoho dne nám lékař, který viděl jeho zdravotní záznamy, řekl: „Věříte v Boha? Pokud nevěříte, začněte věřit, protože pokud je Carlo naživu, je to jen díky němu.

Nuova Bussola Quotidiana