16.5.2017

Jako obvykle, když se Bergoglio při zpátečním ze svých cest ocitne mezi nebem a zemí, inspirují ho dotazy novinářů k osvíceným projevům které jsou tradičně překvapující svou zmatenou nepřesností.

Tentokrát mu novináři přihráli na smeč Medjugorje. Bergoglio řekl, že k prvním zjevením na tomto místě do roku 1981 jsou potřebná ještě další zkoumání. Řekl však lapidárně, že se jedná o záležitost na „osobní úrovni“. Jinými slovy, pochybnosti jsou tak velké, že to vůbec nesměřuje k vytouženému církevnímu uznání. Doslova řekl:

»Věřím v Matku Boží, naši dobrou Matku, ani nikoliv na vedoucí telegrafního úřadu, která denně ve stanovenou hodinu odesílá svá poselství«.

Podle jeho slov, jak se zdá, velká část tohoto fenoménu nepřichází ke definitivnímu uznání v úvahu. Otázkou „pravosti“ se zřejmě nehodlá zabývat a obrací pozornost rovnou k „pastorační“ péči o poutníky. To se příznivcům Medjugorje nemohlo líbit.

List italské biskupské konference Avvenire byl proto rázem zavalen haldou protestních dopisů, z nichž mu jen jeden stál za zveřejnění. Karmelitánský kněz Giustino Zoppi podrobil Bergogliovo vystoupení zásadní kritice. Napsal:

Dal bych přednost tomu, kdyby si Svatý otec určité výrazy nechal pro sebe, jako např,. o „Madoně listonošce“, které jistě neurážejí Matku Boží, ale urážejí ty, kdo věří v poselství z Medjugorje. Nejedná se vůbec o heretická ani negativní poselství, i když by se mělo mluvit nikoliv o zjevení, ale o předání prostých sdělení. Ta samozřejmě nijak neškodí. To mě však bolí,  že Váš list tyto výrazy zesiluje a vůbec, že zveřejňuje papežovy výroky bez jakéhokoliv kritického zhodnocení a není schopen dát prostor také těm hlasům, které se s papežovým smýšlením neshodují.

Tato kritika se stala pro redakci důvodem zveřejnit jen tuto a žádnou jinou kritiku a na značně zkrácený dopis P. Zoppiho reagovala pětkrát delší replikou. Tím pokládá všechna obvinění proti Avvenire za vyřízená. Jinak prý je na internetu příliš mnoho hluku kolem Medjugorje a příznivci tohoto fenoménu tvrdí: „Má – li dojít k rozhodnutí mezi papežem Františkem a Medjugorje, pak je vlastně již rozhodnuto, totiž pro Medjugorje“.

Místo papeže si nakonec vzal ve Vatican Insider slovo Andrea Tornielli a proti vyvolanému pobouření adresoval poněkud přesnější a konkrétnější slova :

K závěrům komise kardinála Ruiniho napsal, že papež si dokumentu cení. Dokument je pozitivní k prvním zjevením, ale mnohem méně k aktuálním. Kongregace pro nauku víry o celém fenoménu pochybuje.

Podle Tornielliho mezinárodní komise expertů, kterou pověřil Benedikt XVI. vyšetřením fenoménu, vyjádřila k událostem od konce roku 1981 do dneška silné pochybnosti, ale žádný konečný závěr.

Pokud jde o první zjevení v roce 1981, při hlasování v patnáctičlenné komisi 13 členů hlasovalo pro uznání prvních sedmi zjevení, jeden byl proti a jeden byl pro rozhodnutí ve vhodný čas.

Papeže Františka však zřejmě ani hlasující většina nepřesvědčila. Řekl, že je k tomu třeba dalšího šetření.

Druhá fáze fenoménu po 3. červnu 1981 prokazuje velké interference, konflikty mezi františkány a místním biskupem. Negativní je také okolnost, že tato zjevení už neplatí celé skupině, ale jednotlivým vizionářům.

K druhé fázi komise hlasovala nejdříve o „duchovních plodech“ s vyloučením chování vizionářů. Ze čtrnácti přítomných členů komise u šesti převažovaly pozitivní plody, u sedmi negativní.

Při hodnocení „duchovních plodů“ spolu s chováním vizionářů 12 ze čtrnácti se raději nevyjádřilo, dva byli proti nadpřirozenému charakteru fenoménu.

Kongregace pro nauku víry hodnotí celé Medjugorje zřetelně negativně. Kardinál Müller požádal členy kongregace o vyjádření, ale papež byl proti tomu, aby kongregace hlasovala o Ruiniho komisi. Rozhodnutí vyhradil pro sebe. Jeho vyslanec Henryk Hoser má za úkol najít pastorační řešení, které předloží na konci léta. Pak podle Tornielliho bude následovat papežův ortel.

Podle katholisches