Postihlo Františka obrácení?

                                               22. 3. 2017

Papež František a biskup Silva

Chilský lis El Mercurio uveřejnil rozhovor s předsedou a sekretářem chilské biskupské konference. Ústředním tématem návštěvy Ad limina byla otázka přístupu k přijímání rozvedených a civilně sezdaných dvojic. Oba preláti potvrdili, že papež vyslovil jasné Ne a zdůraznil, že toto Ne platí také politikům, kteří se zastávají potratů. Mons. Ferdinand Ramos mluvil také o papežově postoji k celibátu: Papež zdůraznil, že „dobrovolný celibát není jeho agenda“.

Co se stalo?

Fernandez de la Cigoña k tomu napsal:

»Co se stalo? Nevím, něco se však muselo stát, protože to, co papež řekl chilským biskupům, není to, co je možno vyvozovat z Amoris laetitia a co z něho vyčetli dva kreténi na Maltě a většina německých biskupů, a už vůbec ne to, co František napsal v dopise biskupům v Argentině.

Co se tedy stalo? Nevím, je ale možné, že František pochopil, do jaké situace přivedl církev a nechce vstoupit do dějin jako ten, kdo vyvolal v církvi schizma. Jeho popularita mezi těmi, kteří skutečně tvoří církev, silně upadla. Nemálo z nich prohlédlo nikoliv bezvýznamnou záplavu slov a dali se přesvědčit argumenty svých oponentů.

Snad on sám uznal, že argumenty jeho protivníků mají velkou váhu, a že když všichni papežové před ním učili něco jiného, pak je nabíledni, že ne všichni se mohli mýlit. Říkat každému to, co chce slyšet, přináší krátkodobý potlesk, ale brzy nato špatnou pověst, protože různé možné interpretace znehodnocují jeho hlas.

Nyní je třeba vyčkat, zda se potvrdí výpovědi chilských biskupů, nebo jejich opak. Všechno je možné. Jejich zprávy jsou ovšem významné, včetně osobní papežovy epizody o neteři, která je vdaná s rozvedeným: Rozvedený katolík jde ke zpovědi a řekne zpovědníkovi: „Já vím, že mi nemůžete dát rozhřešení, ale dejte mi, prosím, alespoň požehnání“. Vdaná neteř si je vědoma své situace a zřejmě totéž platí mezitím i pro papežova strýce.

Myslím, že jsou to důležité výroky, ze kterých můžeme mít radost. Zcela katolickou. Vím přirozeně, že v současné době je ještě těžké ocenit jejich význam a váhu vzhledem k jiným opačným výrokům. Co bude zítra?«

Katholisches.info