Papež nna setkání diplomaty

Papež brojí proti kultuře rušení
Nico Spuntoni




Při setkání s velvyslanci při Svatém stolci František odsoudil „ideologickou kolonizaci“ „kultury rušení, která proniká do mnoha oblastí a veřejných institucí“. Přidal výzvy k ochraně náboženské svobody a života od početí a výzvy týkající se migrantů a vakcín.

Papež František na audienci s diplomatickým sborem 10. ledna 2022

Není to tak dávno, co přední italské pokrokové noviny uveřejnily článek, v němž tvrdily, že kultura rušení je jako gender teorie: neexistuje. Kdo ví, jaké zklamání může nastat poté, co papež František ve svém blahopřejném projevu ke členům diplomatického sboru akreditovaným u Svatého stolce nejen uznal, že kultura rušení – ve smyslu „italského stylu“, tak polemicky definovaném v článku – existuje, ale také ji odsoudil.

Argentinský pontifik, k němuž se dotyčné noviny vždy chovaly zcela jinak než k jeho předchůdcům, navíc již dříve popřel druhou část tvrzení a výslovně a při několika příležitostech hovořil o „genderové teorii“, aby ji odsoudil rozhodně jako negativní. V každém případě papež při včerejším setkání s velvyslanci v Sále požehnání připomněl kulturu rušení, pokáral mezinárodní organizace a konfrontoval je s původními příčinami ztráty jejich důvěryhodnosti. „Nezřídka,“ řekl František, „se těžiště zájmu přesouvá k otázkám, které mají rozdělující charakter a nesouvisejí úzce s účelem organizace, což má za následek, že programy jsou stále více diktovány postoji, které popírají přirozené základy lidstva a kulturní kořeny, jež tvoří identitu mnoha národů.“

Podle papeže tento postoj odhaluje „formu ideologické kolonizace, která neponechává žádný prostor pro svobodu projevu a která dnes stále více nabývá podoby oné kultury rušení, jež proniká do tolika oblastí a veřejných institucí“ a která nakonec „ve jménu ochrany rozmanitosti“ „vymazává smysl pro každou identitu s rizikem umlčení postojů, které hájí uctivé a vyvážené pojetí různých citlivostí“. Podle papeže vede rušení kultury k „jedinému – nebezpečnému – myšlení, které je nuceno popírat dějiny, nebo ještě hůře, přepisovat je na základě současných kategorií, zatímco každá historická situace by měla být vykládána podle hermeneutiky doby, nikoli hermeneutiky dneška“. Je tedy zřejmé, že kritizuje onen „italský styl“, kterému se progresivisté vysmívají, aby popřeli jeho existenci, a který podle nich vytvořila pravice.

František ve svém projevu také vyzval diplomacii, aby „připomněla zejména právo na život od početí až po jeho přirozený konec a právo na náboženskou svobodu“. Při své nedávné návštěvě ostrova Lesbos se papež dotkl jednoho z témat, které je mu nejbližší, a to migrantů. Učinil tak slovy zdravého rozumu, když uznal, že „po nikom nelze chtít, aby dělal to, čeho není schopen, ale je jasný rozdíl mezi přijetím, i když omezeným, a úplným odmítnutím“. Neopomněl ani nepřímo oslovit Evropskou unii a požádal, aby „vytvořila soudržný a komplexní systém pro řízení migrační a azylové politiky tak, aby byla rozdělena odpovědnost za přijímání migrantů, přezkoumávání žádostí o azyl, přerozdělování a integraci těch, kteří mohou být přijati“.

František připustil, že řízení migrace je často politickou hrou na úkor lidí, kteří odcházejí, a těch, kteří jsou povoláni je přijmout. Podle něj se lhostejnost k problému projevuje „dehumanizací samotných migrantů, kteří se koncentrují v hotspotech, kde se stávají snadnou kořistí zločinců a obchodníků s lidmi, nebo se pokoušejí o útěk, který někdy končí smrtí“. Tento trpký postřeh ho vedl k tomu, že si všiml, jak se „migranti sami často stávají zbraní politického vydírání, jakousi vyjednávací kartou, která zbavuje lidi jejich důstojnosti“.

Ve druhém roce pandemie se nevyhnutelně objevil odkaz na vakcíny proti Covid-19. Papež neřekl, jak se včera objevilo v titulcích několika novin, že očkování je morální povinností, ale že „péče o zdraví je morální povinností“. „Vakcíny,“ řekl František, „nejsou zázračným nástrojem uzdravení, ale vedle léčby, kterou je třeba vyvinout, jistě představují nejrozumnější řešení prevence nemocí. V souvislosti s řešením mimořádné situace papež uvedl, že „nedostatek pevnosti v rozhodování živí nová napětí a vyvolává sociální relativismus, který zraňuje harmonii a jednotu.

Odsoudil i „silné ideologické protiklady“, které v dnešním světě v této oblasti existují, a řekl, že „se mnohdy necháváme směrovat momentální ideologií, často postavenou na nepodložených zprávách nebo špatně zdokumentovaných faktech“. A znovu vyzval velvyslance, aby „zajistili všem obyvatelům světa rovný přístup k základní lékařské péči a vakcínám“.

La Nuova Bussola Quotidiana