P. Pio trvá na prozelytismu

                                                                     25. 3. 2017

Před časem jsem napsal zdařilou knížku o P. Piovi (10 vydání a navíc jedna parádní edice v Corriere della Sera). Když P. Pio zemřel, bylo mi 18 a měl jsem hlavu plnou idejí ´68 a nemohl jsem tušit, koho jsem mohl ještě osobně    poznat.

Tento světec jedním „obyčejným“ zázrakem obrátil celou pravoslavnou farnost v Rumunsku. Stalo se to takto: Matka mladého popa Viktora Tudora onemocněla rakovinou a v posledním stádiu ji poslal jeho mladší bratr, malíř ikon, ke specialistovi do Říma, který ji mohl už jen předepsat sedativa. Nemocná bez naděje na uzdravení trávila své římské dny v kostele, kde její syn pracoval na mozaikách.

V koutě tohoto chrámu je socha P. Pia. Právě tato socha matku zaujala a ptala se syna, co je to za světce. Syn jí řekl o stigmatizovaném to málo, co věděl. Lukrécie od toho dne vysedávala před touto sochou. Umělec, který se občas za ní podíval, zjistil, že matka s ní rozmlouvá. To tak ženy dělají, pokrčil rameny. Když byl římský pobyt u konce, Lukrécie se vrátila domů, aby zde zemřela. Poslední rutinní návštěva u lékaře, a hle, po nádoru ani stopy.

Co se stalo? To P. Pio. Žena ve svých rozhovorech se sochou samozřejmě žádala světce o přímluvu. Malá farnost byla na nohou a všichni se zajímají o P. Pia, shánějí knížky, hltají je a mluví o něm. Nejen to, i jiní nemocní se na něho obracejí a někteří se uzdraví. Všeobecná piománie vrcholí tím, že celá obec přestupuje ke katolicismu v řeckokatolické podobě.

Není to snadné. Jak známo, pravoslavná církev je žárlivá na své teritorium. Nekonečné byrokratické obtíže, a protože se jedná státní církev, přijde ke slovu i policie. Ale stavět se proti P. Piovi není snadné. Dnes je tato farnost celá katolická. Po několik mších sv. v salaši má ex novo kostel (z toho starého), zasvěcený samozřejmě P. Piovi.

A nejen to. Ve stopách nadšení (a zázraků) se našly peníze na zřízení nemocnice pro nemocné v posledním stádiu. P. Pio obracel komunisty a zednáře, jaképak problémy s pravoslavnými. Ti mohou velmi dobře uctívat naše světce, tak jako my ty jejich. Jistě, otázka je delikátní, protože pravoslavný kanonizační proces je od našeho značně odlišný.

Ex pop zůstal bez kostela a šel do Říma žádat o peníze. Odpověděli mu, že P. Pio se postará. V dnešním ekumenickém klimatu kdo chce konvertovat ke katolicismu, je pokládán za kazisvěta. Jenže P. Pio v žádném případě nepatří k těm, kteří nechávají věci stát v půli cesty.

Rino Cammilleri, Nuova Bussola quotidiana