Německo a „coming out“ katolických homosexuálů

125 kněží a zaměstnanců katolické církve v Německu se přihlásilo ke své homosexuální orientaci a vyzvalo k ukončení institucionální diskriminace LGBT osob. Ve veřejnoprávní televizi byl odvysílán dokumentární film, v němž vystupují kněží, biskup a představitelé církevních struktur, jako je Caritas a kurie. Načasování vysílání se shoduje s obviněním papeže Benedikta XVI. ze zneužívání. A nyní chce „lgbt církev“ provést konečné zúčtování.

Neděje se tak náhodou, ale v rámci komplotu, který se v posledních dnech rozpoutal proti papeži Benediktovi, se 24. ledna 125 kněží a zaměstnanců katolické církve v Německu přihlásilo ke své homosexualitě a požadují ukončení institucionální diskriminace LGBTQ osob a odstranění „zastaralých výroků církevní nauky“, pokud jde o sexualitu a gender.

Dokument vysílala německá veřejnoprávní televize Ard. Protagonisty jsou úředníci Caritas, zaměstnanci kurie z různých diecézí, kněží, řeholníci, řeholnice, vychovatelé, učitelé, lékaři a zdravotní sestry z německých katolických klinik. Mezi nimi jezuitský kněz Ralf Klein, farář ve Schwarzwaldu, františkánský bratr Norbert, katoličtí učitelé, dvě lesbické jeptišky, které opustily hábit, a cášský biskup Helmut Dieser, který prohlásil, že požadavek na změnu kanonického práva, aby gayové, lesby, bisexuálové a transsexuálové mohli pracovat pro církev, je „oprávněný“, a omluvil se všem, kterým církev ublížila a nepochopila je kvůli jejich sexuální orientaci.

V autonomii, kterou německé zákony církvi přiznávají, je klauzule o loajalitě, která zaměstnance katolické církve zavazuje žít a chovat se v souladu s katolickou doktrínou; protagonisté dokumentu by proto mohli riskovat propuštění. Stejní členové LGBTI církve zveřejnili na sociálních sítích sedm požadavků v rámci iniciativy „OutInChurch“.

Požadují přístup ke všem druhům činností a povolání v církvi bez diskriminace, až po výzvy, aby církev revidovala svá prohlášení o sexualitě na základě „teologických a lidsko-vědeckých poznatků“. Církev by také měla převzít odpovědnost za diskriminaci LGBTI osob, ke které docházelo v průběhu dějin.

Načasování vysílání dokumentu (po pěti letech vyšetřování a rozhovorů) bylo jistě ovlivněno útoky na papeže Benedikta XVI. v posledních dnech a dlouhým, nepochopitelným mlčením, které již více než rok provází schizmatické výstřelky německé církve (přinejmenším dva němečtí biskupové, včetně mnichovského kardinála Reinharda Marxe, projevili jistou podporu jakémusi „pastoračnímu“ žehnání svazkům osob stejného pohlaví).

Bestiální obvinění v posledních dnech na adresu papeže Benedikta XVI. svědčí, jak uvedl Stefano Fontana v La Bussola a v rozhovoru s mons. Massimem Camisascou v Corriere della Sera 22. ledna, nejen o podrážděnosti vůči němu, ale také o úporné snaze ho co nejdříve vymazat.

Zlost, s jakou se levicový tisk po celém světě oháněl omluvou papeže Benedikta XVI. po zveřejnění nezávislé zprávy o zneužívání v mnichovské diecézi, je příznačná pro zlobu vůči Ratzingerovi. „Bývalý papež Benedikt věděl o sexuálním zneužívání a nic neudělal“, zněl titulek 20. ledna v masmédiích po celém světě: BBC v Kanadě, ABC, CNN a NYT v USA, Reuters a Associated Press, DW v Německu, Aljazeera na Blízkém východě atd.

To, co udělal kardinál a papež Joseph Raztinger proti zneužívání a špíně v církvi, zůstane v dějinách jako jedinečné a účinné příkladné znamení. Skutečným důvodem násilných útoků je však celé učení papeže Benedikta XVI. a 18 stran poznámek zveřejněných v německém měsíčníku Klerusblatt, které v plném znění převzal deník Corriere della Sera 11. dubna 2019, o zapomínání na Boha a nepřijatelném procesu odevzdávání církevní morálky ideologiím roku 1968.

Homosexuální a LGBTI lobby v církvi i mimo ni se nyní zjevně domnívá, že nastal čas konečného zúčtování. Příznačné bylo mlčení německé církve k rouhačským představením trans Madony a svaté rodiny, které v německých LGBTI časopisech zveřejnil evropský velvyslanec LGBTI.

S vypařováním členstva německých křesťanských církví, kdy v roce 1990 bylo katolíků a evangelíků 58 milionů, dnes už jen 41 milionů z 83 milionů obyvatel a příští rok (jak se dá předpokládat) bude církvím věnovat svůj daňový obolus ještě méně občanů, přemýšlejí lidé o tom, že si na oltáři (jak ukazuje první snímek německého dokumentu) postaví vlastní obraz s krásným duhovým ubrusem.

Všimněme si konkurenčních okolností: tím, že odsuzují k damnatio memoriae papeže Benedikta, se vlastně snaží zničit katolické učení a Stvořitele.

A co na to Řím?