Množství CO2 nemá vlív na oteplování

Studie vývoje teplot a emisí oxidu uhličitého za posledních 160 let ukazuje, že neexistuje korelace, která by mohla být základem katastrofismu IPCC.

Hrad katastrofických předpovědí šesté zprávy IPCC (Mezivládního panelu pro změnu klimatu, orgánu OSN), kterou nedávno zveřejnil tisk a televize, by se měl na základě několika málo úvah zcela sesypat. Ve skutečnosti je založen na tvrzení, že globální oteplování naší planety určuje lidská činnost, především emisemi takzvaných skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého.

Místo toho je dobře známo a to prokazatelně, že neexistuje žádná korelace mezi nárůstem oxidu uhličitého a teplotou z průmyslové revoluce. Zatímco na jedné straně je v atmosféře neustálý nárůst oxidu uhličitého, na druhé straně teplota autonomně kolísá, s fázemi zvyšování a klesání, jak je dobře známo. Důležité jsou i zprávy o údajích publikace Augusty V. Ceruttiové, členky italského glaciologického výboru, zveřejněné v jednání klimatické konference pořádané v roce 2012 na univerzitě G. d’Annunzio v Chieti. Autorka informuje o měřeních teplot zaznamenaných na meteorologické stanici Velký Bernard v nadmořské výšce 2448 m ve Valle d’Aosta, které je aktivní od 14. září 1817:

Při studiu této vzácné série dat si uvědomujeme, že za posledních 160 let došlo k 11 fázím se značnými teplotními výkyvy. To je ještě patrnější, pokud jsou meteorologické údaje kombinovány s údaji o variacích ledovců, které jsou nejlepšími ukazateli klimatického chování. Je třeba poznamenat, že nejchladnější období trvalo dvacet let 1837-1856 s průměrnou teplotou -1,92. Je to poslední epizoda Malé doby ledové, která zahrnuje pozoruhodné rozšíření všech ledovců Alp. Po roce 1857 už teploty ve Velkém Bernardu nespadly na taková minima. V letech 1883, 1913 a 1962 však došlo k významnému rozšíření ledovců.

První dva se odehrály na počátku průmyslové éry, kdy koncentrace oxidu uhličitého stále nebyla příliš výrazná. Pro třetí, která začíná na počátku šedesátých let, jsme nyní uprostřed průmyslové éry a skleníkový efekt by měl být velmi intenzivní. Jak můžete vysvětlit tuto studenou fázi, která způsobuje expanzi všech alpských ledovců a způsobuje prodloužení jazyků údolí o několik set metrů?

Je zcela jasné, že tyto zdokumentované oscilace klimatických fází nekorelují s neustálým nárůstem oxidu uhličitého. Tvrzení IPCC, že nárůst oxidu uhličitého způsobuje nárůst teploty, je proto chybné. Katastrofální hrad se nešťastně zřítí. Velmi dobře víme, že hlavní příčinou klimatických změn je slunce a další zdroje, jako je desková tektonika, které by neměly být přehlíženy.

A konečně, katastrofy zdůrazněné IPCC (zvýšení hladiny moře, nárůst extrémních událostí atd.), proč se vůbec nevyskytovaly v minulosti (např. římské horké období, středověké teplé období), kdy teplota naší planety byla o několik stupňů vyšší než dnes? Tyto jednoduché úvahy stačí k tomu, aby zpochybnily katastrofální politiku IPCC.

Nuova Bussola Quotidiana