McCarricovi odchovanci boří tradiční obřad

(New York) Zatímco chicagský arcibiskup Blase kardinál Cupich vede kampaň proti starobylým obřadním společenstvím, washingtonský arcibiskup Wilton kardinál Gregory zakazuje farnostem ve své arcidiecézi slavit v tradičním obřadu. Oba se odvolávají na motu proprio Traditionis custodes papeže Františka. Oba byli do úřadu povýšeni současným papežem. Oba patří do McCarrickových Boys…..

Včera, 22. července, vydal kardinál Gregory – od roku 2019 arcibiskup prestižní washingtonské arcidiecéze, do níž spadá i federální hlavní město USA – prováděcí předpisy k Motu proprio Traditionis custodes. Nové směrnice zakazují slavení tradičního obřadu ve farních kostelech arcidiecéze.

Nařízení vstoupí v platnost v den podzimní rovnodennosti. Od tohoto data již nebude možné sloužit mši v tradičním ritu v žádném farním kostele v arcidiecézi. Kardinál Gregory tak realizuje to, co František stanovil v Traditionis custodes pro univerzální církev.

Od 21. září se tridentská mše, která byla v letech 2007-2016 v souladu s motu proprio Summorum Pontificum papeže Benedikta XVI. označena jako „mimořádná forma římského ritu“, smí sloužit pouze ve třech kostelech v arcidiecézi, které určil kardinál Gregory. Žádné z těchto mešních míst není farním kostelem. Dva se nacházejí ve státě Maryland a jeden ve federálním hlavním městě Washingtonu.

Každý kněz, který chce slavit v tradičním ritu, musí písemně požádat o povolení a potvrdit platnost „změn zavedených během Druhého vatikánského koncilu, který skončil v roce 1965“, jak píše Washington Post. Jde o uznání Bugniniho liturgické reformy, kterou vyhlásil papež Pavel VI. v roce 1969 a která sama o sobě z časového hlediska – na rozdíl od toho, co tvrdí Washington Post – neměla přímou souvislost s II. vatikánským koncilem, ale byla pokoncilním produktem „ducha koncilu“.

I v tomto bodě se kardinál Gregory může odvolat na papeže Františka, který prohlásil Bugniniho Novus Ordo in Traditionis custodes (článek 1) za „jediné vyjádření lex orandi římského ritu“. Slavení tradičního obřadu, které papež Benedikt XVI. povolil každému knězi, zrušil papež František v červenci 2021. Podle článku 1 Traditionis custodes je tradiční obřad mimo lex orandi římského ritu. František jej prohlásil za mrtvý relikt zaniklé doby, který je tolerován ve výjimečných případech a za úzce vymezených podmínek – stejně jako se občas sveze v nostalgicémý vlaku.

„Zříkáme se modernistického establishmentu“.

Arcibiskup Héctor Aguer, Bergogliův oponent v Argentinské biskupské konferenci v době, kdy byl arcibiskupem v Buenos Aires, označil před několika dny Traditionis custodes za „skutečné neštěstí“. Motu proprio papeže Františka podle něj nutí kněze a věřící k neposlušnosti. „Dobří biskupové,“ řekl Aguer, „reagují na tuto neposlušnost s pochopením a shovívavostí. Emeritní arcibiskup z La Platy nazývá tento biskupům doporučovaný postoj nevysloveným, de facto „indultem“.

McCarrickovi hoši v USA to vidí jinak. Theodore McCarrick, který byl do roku 2018 kardinálem a do roku 2019 knězem, se za Františkovy vlády stal nejmocnějším církevním představitelem v USA, než upadl v nemilost New York Times a tím v zapomnění. Jeho otrávené dědictví však stále působí. Jeho chráněnci se díky Františkovi dostali do nejvyšších hodností. Děkují vládnoucímu papeži tím, že věrně uplatňují Traditionis custodes a další papežské dokumenty. Přitom sdílejí předpoklady papežova působení, včetně jeho politických preferencí, a jsou přesvědčenými představiteli spojenectví s Demokratickou stranou Joea Bidena, Baracka Obamy a Nancy Pelosiové – včetně jejího sociálně-politického programu. Politizace nebyla nikdy tak dominantní jako za Františka. Bitva o Ameriku je v plném proudu a Traditionis custodes je součástí této bitvy.

Washingtonská webová stránka DC Latin Mass, která dříve informovala o mších tradičního ritu, fakticky ukončila svou činnost. V reakci na nové pokyny kardinála Gregoryho zveřejnila redakční rada krátké, ale dramatické prohlášení:

 „Zříkáme se modernistického zřízení II. vatikánského koncilu a všech jeho děl a planých slibů a vyzýváme naše čtenáře, aby učinili totéž.

Modlete se. Konejte skutky milosrdenství. Čiňte pokání, jak Panna Maria opakovaně žádala hluchý svět. Pěstujte pokoru (bez ní se do nebe nedostanete).

 Děkujeme vám za podporu latinské mše DC.

McCarrickovi hoši na Františkovu narážku vstupují do akce

Toto zdrcující motu proprio vydal František 16. července 2021. Někteří biskupové je represivně uplatňují, jiní je ignorují. Loni v květnu František vyslal signál, když v rozhovoru s redaktory evropských jezuitských časopisů poznamenal, že zejména v USA existuje „mnoho“ skupin „zpátečnických restaurátorů“, jak se diskreditujícím způsobem vyjádřil argentinský papež. To byla narážka na bergogliány v americkém episkopátu, jako jsou Cupich a Gregory, aby tvrději prosazovali Traditionis custodes.

Těžce zasažen je Institut Krista Krále a Velekněze (ICRSS), jehož americká centrála je již téměř 20 let v Chicagu. Institut zde sám investoval velmi vysoké částky na oživení svatyně Krista Krále, která mu byla svěřena, a poté na její obnovu po ničivém požáru. Od 1. srpna budou muset kněží institutu opustit chicagskou arcidiecézi, protože nemohou splnit represivní podmínky, které jim uložil kardinál Cupich. Budou muset vybudovat nové centrum pod vedením přátelštějšího biskupa (kde budou mocuu zůstat, dokud tam bude vládnout přátelský biskup). Věřící však osiří a investované částky, dary věřících, budou ztraceny, protože sotva kdo za ně svatyni vykoupí. Kardinál Cupich převede kněze a věřící jedním tahem pera.

Totéž dělá kardinál Gregory ve Washingtonu. Synchronizovaná akce McCarrickových chlapců ukazuje, že náznak ze Santa Marty byl pochopen a dohody byly uzavřeny. Boj proti „náboženské pravici“ – neboť Františkovi, „politikovi na papežském stolci“, jde o politický boj o moc – nabírá na obrátkách. Na začátku listopadu se v USA konají volby v polovině volebního období a pro levicové demokraty to vypadá dost špatně.

Jednostranný politický boj

Mnoho věřících katolíků v USA trpí politickým kontextem, z něhož František vychází – a následným politickým bojem, který proti nim svádí. Nechápou to, protože sami nepřikládají politickému myšlení takovou prioritu, jakou mu přikládá František. Ale není jim to nic platné, protože František takto uvažuje a jeho pohled na svět je v politických kategoriích určován levicovými maximami, jako je moc (boj o moc/udržení moci) a nadvláda (diskurs nadvlády).

Tato dichotomie myšlení činí obě strany navzájem cizími, aniž by byla vždy přesně pochopena jejich souvislost. Věřící katolíci, které František očerňuje jako „zpátečníky“ a „restaurátory“, nechápou, proč proti nim papež bojuje, ačkoli žijí a brání přirozený a Boží řád v moři nepořádku. František v nich naopak vidí nebezpečného nepřítele – a má vždy pravdu -, proti němuž je třeba bojovat všemi prostředky, přímými údery a lstí.

Věřící a kněží této tradice se cítí obtěžováni a pronásledováni. Nervozita však panuje i na opačné straně.

McCarrickovi hoši, kteří by rádi, aby se na McCarricka zapomnělo, a mohli by se také jmenovat Bergogliovi hoši, rozbíjejí Tradici na papežův příkaz. Stejně jako kardinál Cupich útočí na její představitele v jejich strukturách s cílem oslabit je, rovněž  takFrantišek se neomaleně zříká předních biskupů, kteří k této klice nepatří, jako je arcibiskup Salvatore Cordileone ze San Franciska.

Poté, co František v listopadu 2021 masivními intervencemi zachránil své politické přátele, propotratové politiky Demokratické strany, před odsouzením ze strany Konference katolických biskupů USA, učinil arcibiskup Cordileone nezávislý krok a vyloučil z přijímání Nancy Pelosiovou, předsedkyni Sněmovny reprezentantů USA, demokratickou vůdkyni a propotratovou političku. Pelosi odcestovala do Říma, kde se zúčastnila papežské mše v bazilice svatého Petra a přijala tam svatokrádežné svaté přijímání. Šlo o kudlu do zad arcibiskupu Cordileonemu, typickou bergogliovskou kudlu do zad, protože František formálně neudělal vůbec nic, ale byl „pouze“ přítomen na zmíněné mši ve svatopetrské bazilice. Zásadně nikdy nepodává přijímání věřícím.

Arcibiskup Cordileone reagoval po svém. Zákaz přijímání pro Pelosiho v sanfranciské arcidiecézi zůstává v platnosti a 1. července, dva dny po římské ráně do zad, sloužil Cordileone pontifikální mši v tradičním ritu v misijní stanici San Francisco de Asis založené svatým Juniperem Serrou. Tohoto setkání se zúčastnili také kardinálové George Pell a Robert Sarah, které František očernil.

Arcibiskup Cordileone také okamžitě uvedl do pohybu celou řadu aktů. 29. června v Římě a 1. července v San Franciscu se střetly dva světy, které spolu zdánlivě nemají mnoho společného.

Arcibiskup Cordileone slavil jako biskup v tradičním obřadu, což už František nechce dovolit ani kněžím, natož biskupům. Slavnost se konala ve farním kostele, v němž František zakázal tradiční obřad v Traditionis custodes. Příležitostí k oslavě byla památka svatého Junipera Serry, apoštola Kalifornie, proti němuž již několik let vedou protikřesťanské síly, které jsou zase blízké levicovým demokratům, Františkovým politickým přátelům, někdy až násilný boj. Tento boj chce – iracionální paradox – zvrátit dějiny objevení Ameriky, evropského osídlení a christianizace kontinentu.

Na rozdíl od západní Evropy jsou zdravé síly v USA silné a sebevědomé, a proto se tam kulturní boj soustřeďuje s obzvláštní silou, aby tyto síly potlačil, jak se to do značné míry stalo již dříve v západní Evropě. Čím vitálnější se ukazují být zdravé, křesťanské síly, tím hněvivější a radikálnější se jeví protistrana – a nachází podporu i v části církve, až po Řím.

 Giusepppe Nardi Katholisches