Kardinál Oscar Cantoni, kterého papež vybral na poslední konzistoři, chtěl otci Inzolimu uložit pouze „léčebný“ pětiletý trest.

Zatímco v Belgii se salesiánský biskup Van Looy zřekl svého jmenování kardinálem s vědomím, že by vypukla kauza, která by papeži způsobila nemalé bolesti hlavy, v Itálii byl Oscar Cantoni oslavován veškerým místním i celostátním tiskem jako jediný italský kardinál volitel v této konzistoři. Stačí si prolistovat stránky lombardských novin, abychom viděli, kolik kadidla bylo vynaloženo na muže, u něhož, abychom parafrázovali biskupa Delpiniho, stále není jasné, proč byl povýšen do kardinálské hodnosti. Zdá se, že existuje odpověď, která se velmi podobá kauze Zanchetta.

Stejné „chyby“, které lze namítat proti Van Looyovi, najdeme i v chudém životopise Oscara Cantoniho. Nejenže biskup z Coma vysvětil na kněze otce Martinelliho, mladého muže, který byl v celém vatikánském městském státě známý svými nepříliš sympatickými způsoby a těžkým obviněním z obtěžování spolubratra, ale v aféře týkající se otce Maura Inzoliho ho chtěl Cantoni zachránit tím, že mu udělil pouze pětiletý „léčebný trest“.

Případ Inzoli

Dne 29. června 2016 byl don Mauro Inzoli, 15 let prezident Banco Alimentare, odsouzen soudem v Cremoně na 4 roky a 9 měsíců za sexuální zneužívání pěti nezletilých. Nejmladšímu bylo 12 let a nejstaršímu 16. V kanonické sféře bylo řízení proti knězi zahájeno již dávno. Klíčovou roli sehrál Oscar Cantoni, tehdejší biskup diecéze Crema, kde byl kněz inkardinován.

V rozsudku Kongregace pro nauku víry (nyní dikasterium) se jasně uvádí, že „dne 21. července 2011 toto dikasterium pověřilo biskupa z Cremy jako svého delegáta, aby proti klerikovi vedl správní trestní řízení ex can. 1720 CIC“. V čele diecéze Crema stál Oscar Cantoni, který obdržel stížnosti na otce Maura Inzoliho již v roce 2010.

Kardinál Müller pokračuje: „Při vyšetřování se objevily stížnosti 11 nezletilých mužů, dvou nezletilých žen a náznaky možného zneužívání dalších sedmi nezletilých. Mluvíme o dvaceti nezletilých!

Inzoli na námitky reaguje přiznáním. „Vzhledem k částečnému přiznání inkriminovaných skutečností pachatelem a jeho neschopnosti předložit prvky, které by ho očistily, jakož i vzhledem k závažnosti a přičitatelnosti trestných činů, které se projevovaly stálou a nepřetržitou strategií, ačkoli byly ovlivněny psychickou strukturou osoby, jasně se vztahovaly ke zlému úmyslu, biskup z Cremy – po konzultaci se svými asesory – usoudil, že bylo dosaženo nezbytné morální jistoty ohledně spáchání zneužití“. Inzoli se tedy přiznal a biskup Oscar Cantoni uznal, že došlo ke zneužití.

Přesto Cantoni 25. srpna 2012 podepsal dekret, kterým Inzoliho odsoudil na pouhých pět let. Obrátil se i na věřící z Cremy a řekl: „Smyslem církevního ducha je vždy mateřsky doprovázet své děti, i když dělají chyby, a ne vynášet odsuzující soudy“.

Ano, Cantoni považoval obvinění proti knězi za prokázaná, ale nenapadlo ho odvolat ho z duchovního stavu. Nařídil mu, aby žil mimo diecézi Crema, zbavil ho všech pastoračních povinností a nařídil mu sloužit mši svatou v soukromí. Pouze na 5 LET.

Naštěstí bylo třeba akty procesu, jak je stanoveno v Motu proprio Sacramentorum Sanctitatis Tutela, předat Kongregaci pro nauku víry, aby získala potvrzení dekretu. Dne 9. listopadu 2012 (vládnoucí nejvyšší pontifik Benedikt XVI.) se Kongregace obrátila na biskupa Oscara Cantoniho a řekla: „vzhledem k závažnosti, kontinuitě a nepřetržitosti páchaných zneužití“ musíte dekret přeformulovat tak, že uložíte trest propuštění z kněžského stavu, a nikoliv časné tresty, které jste udělil.

Kardinál Gerhard Ludwig Müller a jeho dikasterium Cantonimu v podstatě říkali: pokud je trestný čin prokázán, pokud se přiznal, pokud se k němu také znovu přiznal, proč bychom měli být shovívaví? Otázka tedy zní: proč chtěl Cantoni zachránit dona Maura Inzoliho, přestože si byl jistý, že zneužíval nezletilé?

Teprve poté, co mu to Kongregace nařídila, vydal Cantoni dekret o propuštění P. Maura Inzoliho do laického stavu. Dne 30. ledna 2013 se kněz odvolal k řádnému zasedání Kongregace pro nauku víry a 29. května 2013 jej její členové zamítli 14 hlasy pro, 1 se zdržel a 1 byl proti.

Žádost papeži

Inzoli se nenechal odradit a i díky svému biskupovi se dostal k papeži. František, který byl právě zvolen, se rozhodl, že se nebude starat o to, jak rozhodne kongregace, a vzal případ k sobě. Nejen to, dokonce se rozhodl udělit Inzolimu milost, jak si přál Cantoni, a „vzhledem k závažnosti jednání a následnému skandálu“ vyzval biskupa Inzoliho „k životu v modlitbě a pokorné zdrženlivosti jako znamení obrácení a pokání“. Proto papež neuložil pedofilnímu knězi nejpřísnější trest, ale dokonce ho zachránil „ze spárů“ Kongregace pro nauku víry.

Bývalé Svaté oficium bylo šokováno. Když se objevily informace o sexuálním zneužívání kněžími, omilostnil nově zvolený papež kněze, který zneužil asi 20 dětí? „Byli jsme ohromeni, když jsme obdrželi papežovu žádost o vydání dekretu 665/2010. Někdo měl zřejmě privilegovaný přístup do Santa Marty,“ řekl Silere non possum jeden ze čtrnácti hlasujících členů kongregace.

„Kdo je odsouzen za sexuální zneužívání nezletilých, může požádat papeže o milost, ale já jsem nikdy žádnou takovou žádost nepodepsal a ani nepodepíšu. Doufám, že je to jasné,“ řekl František v roce 2017 Papežské komisi pro ochranu nezletilých. Přesto papež 6. června 2014 pověřil Kongregaci pro nauku víry, aby vydala dekret, který otce Inzoliho zachrání a uloží mu pouze dočasné tresty, přesně tak, jak ho o to požádal biskup Oscar Cantoni, nyní povýšený kardinál Svaté římské církve.

František ji podepsal. V roce 2014 se papež spoléhal na úsudek svých přátel, a ne těch, kteří se kompetentně snažili ukončit zneužívání dětí, jehož se dopouštěl mocný muž.

František se dozvěděl, že monsignor Inzoli si potrpěl na luxus, přezdívalo se mu „don Mercedes“, ale přesto se rozhodl zachránit kněze, který měl na svědomí životy mnoha mladých lidí, které zneužil a navždy jim zničil život. Italský soudce napsal, že Inzoli zneužíval nezletilé „bez skrupulí, využívaje svého silného postavení a prestiže, zrazoval důvěru, kterou mu mladí lidé vkládali ve chvílích důvěry v jejich osobních problémech a také během svátosti zpovědi, přičemž někdy své jednání zakrýval náboženským významem, čímž mladé lidi ještě více mátl“.

Teprve po odchodu biskupa Oscara Cantoniho ze scény se podařilo shromáždit další svědectví a ukázalo se, že Inzoli zneužívání opakoval i přes tresty, které mu byly uloženy (jak sám papež v roce 2017 oznámil Papežské komisi pro ochranu nezletilých). Díky opatřením, která mu František udělil, mohl biskup Inzoli v podstatě pokračovat ve zneužívání nezletilých. Nový biskup z Cremy Daniele Gianotti shromáždil svědectví a poslal je do Říma. Papež neměl jinou možnost než odvolat M. Inzoliho z duchovního stavu. Papež má však na svědomí životy těch mladých lidí, kteří v letech 2014-2017 ještě našli Inzoliho mezi obálkami.

Přátelé, v nebi nejsou žádní svatí

V kasačním řízení byl don Mauro Inzoli odsouzen k trestu odnětí svobody v délce 4 let, 7 měsíců a 10 dnů. V Itálii byl proces zkrácen na obvinění ze zneužívání pěti chlapců kvůli promlčení: nejmladšímu bylo 12 let, nejstaršímu 16 let, vše se odehrálo v letech 2004-2008.

Navzdory této epizodě, která se přidala k aféře v semináři San Pio X, kde Cantoni prokázal naprostou nekompetentnost, František povýšil biskupa z Coma do kardinálského stavu. Papež opět dokazuje, že mezi slovy a skutky je moře.

M.P.

Silere non possum