7. března 2015 uveřejnil list Die Tagespost ostrou kritiku kardinála Cordese na slova, která pronesl předseda německé biskupské konference na zasedání NBK v Hildesheimu.
Především se kardinál Cordes podivil nad Marxovým tvrzením, že světová církev se dívá na německou s určitým očekáváním. Jen 16% západoněmeckých katolíků věří ještě v osobního Boha. Proto nemá německá církev pražádný důvod stavět na odiv svou víru. Za ještě podivnější pokládá Cordes Marxovo tvrzení: „My nejsme filiálkou Říma.“ Jako sociální etik by se měl vyznat v tom, jaká je závislost filiálek na velkém podniku. Biskupská konference je kompetentní zorganizovat svou pouť nebo vydat nový kancionál, ale nemůže se emancipovat ze závazné nauky církve. Podle kardinála Cordese ze slov předsedy: „My nemůžeme čekat, až co řekne synoda“, jasně zaznívá „protiřímský afekt“. Něco takového bourá jednotu víry. Snaha upravovat obsah víry podle životních zkušeností lidí není nic nového, ale pramenem víry je Boží zjevení a Písmo svaté, a nikoliv životní způsoby. Malé skupině lidí, která žije v politováníhodné, ale objektivně neregulérní situaci, není možno přiznat funkci „pramene víry“.
Podle pisatele se převážné části praktikujících tento problém přímo netýká. Synoda musí dát mužům a ženám v prvé řadě jasné návody, jak své manželství mají zakořenit ve víře v Ježíše Krista, aby byli současníkům svědky Boží moci, a vyslovit své uznání těm, kteří po jednou složeném manželském slibu do žádného nového svazku nevstoupili.
Podle kath-net