Historickým oznámením o výslovném zasvěcení Ruska Neposkvrněnému Srdci Panny Marie nadcházejícího  25. března   (na slavnost Zvěstování Panny Marie) František znovu propojuje nit mezi Fatimou a Ruskem v dramatickém okamžiku pro osud lidstva, kdy je třetí světová válka za rohem. Vděčnost věřících za papežovo rozhodnutí ukazuje jeho vůli udělat vše pro mír, protože, jak řekla sestra Lucie, „úcta k Neposkvrněnému Srdci Panny Marie je prostředkem spásy pro těžké časy církve a světa“.
– „DÉMON CHCE ZNIČIT MĚSTO MARIE“ – Wlodzimierz Redzioch

„V pátek 25. března papež František zasvětí Rusko a Ukrajinu Neposkvrněnému Srdci Panny Marie během slavení pobožnosti, které bude předsedat v 17 hodin v bazilice svatého Petra.“ Těmito několika slovy ředitel Tiskového úřadu Svatého stolce Matteo Bruni sdělil světu zprávu, v niž mnozí věřící doufali od vypuknutí krize na Ukrajině.

Zasvěcení Ruska je požadavek obsažený v druhé části tajemství, které Panna Maria zjevila v jednom ze zjevení třem pastýřským dětem ve Fatimě.

Takto na to vzpomíná sestra Lúcia dos Santos ve svých pamětech:
„Přijdu žádat o zasvěcení Ruska mému Neposkvrněnému Srdci a o kající přijímání o prvních sobotách. Pokud vyhoví mé žádosti, Rusko se obrátí a bude mít mír; pokud ne, bude šířit své bludy po celém světě a podporovat války a pronásledování církve. Dobří budou mučeni, Svatý otec bude muset hodně trpět, různé národy budou zničeny. Nakonec mé Neposkvrněné Srdce zvítězí. Svatý otec mi zasvětí Rusko, Rusko se obrátí a světu bude dopřáno období míru“

Více než sto let po fatimských zjeveních bylo o této otázce mnoho napsáno a řečeno (poslední článek o rusko-ukrajinském konfliktu si můžete přečíst v Kompasu ZDE). Sestra Lucie napsala první dvě části tajemství poprvé v plném znění v roce 1941. Pius XII. je přijal 31. října následujícího roku spolu se zasvěcením církve a lidstva Neposkvrněnému Srdci Panny Marie v rozhlasovém poselství portugalskému národu na závěr oslav 25. výročí Panny Marie Fatimské. Portugalská vizionářka nadále posílala do Vatikánu dopisy, v nichž připomínala, že „to, o co Panna Maria žádala ve Fatimě, se ještě nestalo“.

Papež Pacelli se žádostí zabýval 7. července 1952v apoštolském listě Sacro novergente an no per la consacrazione della Russia al Cuore immacolato di Maria. Byla to sice výslovná zmínka, ale podle mnohých nebyla dostatečná, protože v ní chyběla zmínka o „kající pobožnosti prvních pěti sobot v měsíci“ a především proto, že se k slavnostnímu aktu nepřipojili všichni biskupové světa, jak to údajně Panna Maria žádala od sestry Lucie, když se jí zjevila během noční adorace v červnu 1929. Portugalská karmelitka ve svých pamětech napsala: „Panna Maria mi řekla: ‚Nastala chvíle, kdy Bůh žádá, aby Svatý otec ve spojení se všemi biskupy světa zasvětil Rusko mému Neposkvrněnému Srdci a slíbil, že ho tímto způsobem zachrání. Je tolik duší, které Boží spravedlnost odsuzuje za hříchy spáchané proti mně, že přicházím prosit o zadostiučinění: obětuj se na tento úmysl a modli se“.

Tato nit mezi Fatimou a Ruskem se vrátila v roce 1982, po neúspěšném atentátu na Jana Pavla II., který se 13. května vydal do portugalského města, aby Panně Marii poděkoval za záchranu svého života a zasvětil jí svět před její sochou. Sestra Lucie upozornila, že stále chybí jednota všech biskupů, a papež Wojtyla jí vyšel vstříc tím, že koncem roku 1983 napsal dopis, v němž požádal všechny preláty, aby se s ním spojili ve společenství a 25. března 1984 zasvětili svět Neposkvrněnému Srdci Panny Marie.

To se dělo s implicitní zmínkou o Rusku („Zvláštním způsobem ti svěřujeme a zasvěcujeme ty lidi a národy, které toto svěření a zasvěcení zvláště potřebují“) a vizionářka to uvítala jako splnění přání Panny Marie.

V průběhu let však diskuse na toto téma neutichají a panuje všeobecné přesvědčení, že akt, který si Jan Pavel II. přál, by měl být zdokonalen, protože v něm chyběla výslovná zmínka o východní zemi.

Výslovnou zmínku, kterou se papež František rozhodl doprovodit zmínkou o Ukrajině, která byla 24. února loňského roku místem Putinovy vojenské ofenzívy. „Stejný akt ve stejný den – vysvětluje prohlášení tiskové kanceláře – vykoná ve Fatimě Jeho Eminence kardinál Krajewski, kurfiřt Jeho Svatosti, jako vyslanec Svatého otce“.

František tehdy pověřil polského kardinála, který se právě vrátil ze své cesty z Leopole a který již sloužil svatému Janu Pavlu II. v Papežském úřadu pro liturgické slavnosti. Jeho úkolem je znovu splést nit, která již více než sto let spojuje Fatimu s Ruskem. Věřící mají velkou radost, ale také vděčnost za papežovo rozhodnutí, které je důkazem jeho touhy udělat vše pro zastavení války, protože, jak řekla sestra Lucie, „úcta k Neposkvrněnému Srdci Panny Marie je prostředkem spásy pro těžké časy církve a světa“.

La Nuova Bussola Quotidiana