Scénář se opakuje: papež František opět rehabilitoval předního marxistického teologa osvobození. Prvním příkladem byl Miguel d’Escoto, který zemřel „smířen“ s církví díky Františkovi – alespoň formálně. Stejně jako d’Escoto, ani Ernesto Cardenal se dosud nedistancoval od marxismu a následných chyb a zločinů spáchaných s jeho podporou v Nikaragui.
Laskavost pro Ernesta Cardenala, politický signál pro svět
Ernesto Cardenal je jedním z mezinárodně nejznámějších představitelů této církví odsouzené ideologické úchylky. Minulou sobotu navštívil bývalého ministra sandinistického režimu v nemocnici i generální vikář managujské arcidiecéze. V zásadě na tom nikdo nenajde chybu. Věc však jde mnohem dál.
Cardenal, který nedávno oslavil 94. narozeniny, vykazuje známky stáří. Navíc měl infekci, kvůli které musel v těchto dnech do nemocnice. Jeho stav lékaři označují za „stabilizovaný“. Cardenalova asistentka Luz Marina Acosta komunikuje s veřejností.
Generální vikář a pomocný biskup Managuy, Msgre Silvio Jose Baez Ortega, navštívil miláčka radikální a liberální salónní levice západního světa více než zdvořile. Podle informací z Managuy přišlo „přání“ přímo z Říma.
Ernesto Cardenal se raději neoslovuje jako kněz a už vůbec ne jako to, čím byl po celá desetiletí, tedy jako marxistický revolucionář. Spíše se dává přednost proměňujícímu se titulu „kněz-básník“.
P. Baez je jedním z nejhlasitějších kritiků sandinistického režimu 2.0 Daniela Ortegy, který v Nikaragui vládne na druhý pokus od roku 2007. Stejně jako v 80. letech je katolická církev režimem pronásledována, protože jsou přijímány pouze církevní kruhy ideologicky spřízněné a blízké režimu. Při útoku sandinistických zločinců byl zraněn také pomocný biskup Baez. Přesto v sobotu vyjádřil solidaritu s Ernestem Cardenalem. Cardenal se po demokratickém svržení prvního sandinistického režimu distancoval od svých marxistických souputníků, jako byla hlava státu a vlády Ortega, ale ne z prozíravosti, nýbrž proto, že Ortegu obvinil ze zrady revoluce.
Papež si přeje: „Děkuji ti Ernesto“
O návštěvě informoval Cardenalův přítel, kněz Esvin Lopez, který byl v nemocnici přítomen. Biskup se za Cardenala pomodlil a požehnal mu. Ještě pozoruhodnější je, že pan Baez poklekl před Cardenalovým lůžkem a požádal odpadlého „kněze-básníka“ o „kněžské požehnání“.
Podle Esvina Lopeze poděkoval pan Baez Cardenalovi za jeho „práci pro předávání víry“.
Esvin přenáší úžasná slova chvály pomocného biskupa takto:
„Děkuji ti, Ernesto, že jsi s krásou a vírou zpíval posvátné Boží tajemství a že jsi žil v solidaritě a lásce se svými bratry v rozporuplných dějinách.“
Proto pomocný biskup poklekl před Cardenalem u jeho nemocničního lůžka. Scéna, kterou si za papežů Jana Pavla II. a Benedikta XVI. lze jen stěží představit, doplněná o dramaturgickou nadsázku.
Bratři Cardenalové, synové z bohatých rodin, kteří se oba stali kněžími, se v 70. letech připojili k revoluční levici, která se v roce 1979 chopila moci v Nikaragui pod hlavičkou Sandinovské fronty osvobození (FSLN). Bratr Ernesta Cardenala, Fernando Cardenal, již zemřel, aniž by se distancoval od sandinismu nebo marxistické teologie osvobození.
„Řím se smiřuje s Cardenalem“, nikoliv Cardenal s Římem.
Levicový deník El Pais včera ve Španělsku přinesl zprávu s velkým a výmluvným titulkem:
„Řím se smiřuje s Cardenalem“.
Není to Cardenal, kdo se smiřuje s Římem, ale naopak.
El Pais to považuje za kompenzaci za „veřejné ponížení“, které musel Cardenal 4. března 1983 snést z rukou papeže Jana Pavla II. Po příjezdu Jana Pavla do Managuy poklekl Ernesto Cardenal před papežem. Papež však světového kněze a politika reálného socialismu napomenul vážnými slovy a požadoval jeho okamžité odstoupení z funkce ministra sandinistického režimu. V revoluční vládě bylo několik katolických kněží, mezi nimi i dva bratři Cardenalové. Cardenalovo klanění se ukázalo jako pokrytecká inscenace, protože odmítl odstoupit, přestože kněží nesmějí zastávat politické funkce.
Nyní papež František zrušil suspendování a divinis z kněžství, které marxistickému teologovi uložil papež Jan Pavel II. v roce 1984 a které od té doby sandinistovi zakazovalo přijímat svátost.
Nyní papež František zrušil suspendování a divinis z kněžství, které marxistickému teologovi uložil papež Jan Pavel II. v roce 1984 a které mu od té doby zakazovalo udělovat svátosti.
Vatikán zatím toto opatření oficiálně neoznámil. O pravosti oznámení však není pochyb. Apoštolský nuncius v Nikaragui, titulární arcibiskup Stanislaw Waldemar Sommertag, osobně předal Cardenalovi „dobrou zprávu“ z Vatikánu a nabídl mu, že s ním bude koncelebrovat první mši po 35 letech.
V tomto kontextu rehabilitace je třeba vnímat i návštěvu pomocného biskupa Baeze. Zdá se, že návštěva jednoho z nejvlivnějších kritiků sandinistického režimu byla „žádoucí“ pro Řím. Papež František teprve nedávno zaslal pozdrav „Comandante Ortegovi“. U Františka samozřejmě vždy hraje roli politika. Zamýšlený signální účinek nepřehlédne zejména rozšířená fotografie vládního kritika klečícího před Cardenalem. Rychle se rozšířila na sociálních sítích.
„S novým papežem se ztotožňuji.“
Situace marxistického teologa a politika Cardenala se náhle změnila se zvolením papeže Františka. Jak řekla listu El Pais jeho asistentka Luz Marina Acostaová, Cardenal si zvolení argentinského papeže vyložil jako „nečekané“ znamení, které už nečekal. V roce 2016 daroval jeden z Cardenalových italských básníků papeži Františkovi knihu tohoto marxisty s osobním věnováním hlavě církve.
Kniha obsahuje také rozhovor s Cardenalem, ve kterém říká:
„S tímto novým papežem se ztotožňuji. Je lepší, než jsme si mohli vysnít.“
Nuncius Sommertag navštívil Cardenala 2. února v jeho domě v Managui. Tam mu, jak je nyní známo, předal poselství od papeže Františka. Cardenal zaslal Františkovi vzkaz prostřednictvím nuncia, protože osobní cesta do Říma nepřipadala ze zdravotních důvodů v úvahu. 14. února obdržel nuncius odpověď na Cardenalův dopis od papeže Františka v Římě. Ještě téhož dne ji doručil Cardenalovi do nemocnice, který si ji vyslechl „při vědomí, klidný a s úsměvem“.
Text: Giuseppe Nardi Katholisches
Obrázek: MiL