3. 10. 2016

 Papež František a patriarcha Ilja II.         

Snaha papeže Františka o zlepšení vztahů ke gruzínské pravoslavné církvi nebyla proti všemu očekávání úspěšná.

V sobotu oznámila gruzínská pravoslavná apoštolská církev, že její delegace se nezúčastní papežské mše na stadionu v Tbilisi. Papež celebroval před prázdnými ochozy.

Po návštěvě Jana Pavla II. v roce 1999 byl František druhým papežem, který navštívil hlavu církve v Gruzii.

Při první návštěvě byl hlavou státu Ševardnadze, někdejší ministr zahraničí SSSR. Zatímco prezident byl za papežovu návštěvu vděčný, gruzínský patriarcha Ilja II. dal najevo hluboké odmítání. Setkal se s Wojtylou s ledových chladem. Nepokládal ho za hlavu latinské církve, nýbrž pouze za vatikánského státníka.

Tehdy se zdůvodňovalo toto odmítání blízkostí gruzínské a ruské církve. Moskevský patriarcha Alexej II. polského papeže rozhodně odmítal. K osamostatnění gruzínské církve došlo až v roce 1990. Po obsazení Gruzie Rudou armádou bylo v zemi zbořeno 1500 chrámů. Ale ve vztahu ke katolické církvi převažovaly jiné aspekty.

Mezitím nastoupil ve Vatikánu František a v Moskvě Kyrill I. V únoru došlo k jejich prvnímu setkání, čehož dva Františkovi předchůdci nedosáhli. Nyní to bylo možné, i když na neutrální půdě v Havaně. V Římě a Moskvě se časy změnily, nikoliv však v Gruzii. Zde nadále vládne Ilja II.

Přitom se v době přistání papeže v Tbilisi zdálo, že vypadá všechno slibně. Vatikánský mluvčí oznámil, že pravoslavný patriarchát bude na papežské mši zastoupen. Postoj z doby před 17 lety se neměl opakovat.

         Patriarcha Ilja II.      

V pátek navštívil František Ilju v sídle patriarchátu. Patriarcha už tentokrát nebyl chladný a oslovil hosta jako „milého bratra“. „Bůh žehnej katolické církvi v Římě.“

Po tomto setkání však došlo k veřejným protestům pravoslavných kruhů, které byly rozhodně proti „ekuméně“ s katolíky“, a přes noc se vrátila nálada z roku 1999. Vatikánští organizátoři doufali, že 27 000 míst na stadionu se zaplní. Přišlo však pouze asi 3 000 věřících.

85 % obyvatel jsou rodilí Gruzínci, kteří takřka všichni patří k pravoslavné církvi. Katolíků je jen 2,6%, jsou to většinou Arméni a Chaldejci. Římskokatolíků je z nich jedna třetina. 10% obyvatel jsou Abcházové, gruzínští muslimové, kteří se připojili k islámu během tureckého panství v době od 15. století.

Giuseppe Nardi katholisches.info