Bukurešť 13.3.2017

Jako jasná vítězkyně nechala za sebou 14letá zpěvačka všechny konkurentky. Lorelai Moşneguţuová přesvědčila všechny svým krásným hlasem. K prvnímu místu patří i to, že toto dítě se bude moci dále hudebně vzdělávat.

Dítě při narození nemělo paže a nožičky byly velmi krátké. Lékaři jí dávali málo naděje na přežití. Její biologická matka ji po porodu odmítla. Hledali adoptivní rodiče prostřednictvím televize, ale dlouho se nikdo nehlásil. Vioria Parvanová ji v nemocnici navštívila. Našla zde plačící dítě plné červených skvrn a dlouho se nemohla rozhodnout.

V noci měla sen: „Viděla jsem scénu ve velké hale, kde Lorelai něco právě dokončila. Nastal velký potlesk, diváci vstávali a jásali. Lorelai se nesměle usmívala a její oči byly upřeny na mne. Byla jsem scénou nadšena.“ Prvním činem adoptivní matky bylo, že udělila dítěti nouzový křest. Poskytla jí všechny možnosti výchovy. Už v šesti měsících dala dcerušce mezi prsty nohou pastelku. Dnes kreslí Lorelai detailní obrazy, krasopisně píše, obsluhuje klávesnici a myš a napsala několik příběhů. Jejím povoláním bude pravděpodobně zpěv. Má jasně znějící hlas a může nastoupit proti každému konkurentu.                      (viz)

Je třeba si položit jednu otázku: Vlastní matka dítě opustila. Při dnešních diagnostických možnostech bylo by její postižení zjištěno už před narozením a byla by usouzena k potratu i se všemi svými talenty a velkým intelektem. Dnes se děti „vyřazují“ kvůli mnohem menším defektům a s nimi se „smaže“ celý život i všechny možné talenty.   

                                                      kath-net