25. 9. 2015

O dlouhodobé přípravě volby papeže Bergoglia

Kardinál Godfried Danneels patří mezi účastníky říjnové synody, které si osobně povolává papež Bergoglio. Bylo tomu tak již v loňské první části. Papež má k tomu v tomto případě zvláštní důvody.

Tento někdejší primas Belgie emeritní arcibiskup se při prezentaci svého životopisu od Jürgena Mettepenningena a Karima Schelkense v Bruselu přiznává, že jako člen Gruppo di san Gallo pracoval dlouhodobě na zvolení argentinského kardinála Bergoglia na papežský stolec.

Tato skupina vznikla ve švýcarském Sankt Gallen a jejím iniciátorem byl milánský arcibiskup Carlo Maria Martini. Patřili k ní také němečtí preláti Walter Kasper a Karl Lehman, anglický Basil Hume a Ital Achile Silvestrini. Tato ‚mafie‘ se snažila ovlivňovat vatikánské dění. Její stěžejní problémy byly: „Kdo bude nástupcem Jana Pana II.?“ „Jak dosáhnout, aby se papežem nestal Ratzinger?“

Při konkláve 2005 jen tak tak, že zakryli své velké rozčarování. Absenci nadšení sváděli na únavu. Ale od své analýzy, že Vatikán potřebuje generální inovaci, neustoupili. Ratzingerův pontifikát se podle nich projevil jako spoušť (sic) a církev sténala. Podle nového životopisu se volba Bergoglia připravovala 10 let, aby učinila konec období „temna“. 13. března 2013 stanul po boku Františka Godfried Danneels oficiálně jako „děkan kardinálů – kněží“, ve skutečnost však působil skrytě  jako  creator regis – tedy jako ten, kdo osnoval nástup papeže schopného dát „své“ církvi novou podobu .

Má to být podoba podle vzoru belgické církve, která je zcela na dně?