Sandro Magister je vatikanistou týdeníku L´Espresso od roku 1974. Už 41 let přináší zprávy z Vatikánu o katolické církvi z první ruky. Vykonával tuto svou činnost pod pěti papeži počínaje Pavlem VI. S obdivuhodným rozhledem přinášel odhalení a zprávy i ze zákulisí. Pod žádným papežem nenarazil na obtíže. Za papeže Františka se ovšem situace změnila.

Návrh eko-encykliky Laudato Si´, který před několika dny vytiskla vatikánská tiskárna, musel být kvůli dodatečným úpravám pozastaven, byl však zveřejněn v týdeníku L´Espresso. Tisk ihned usuzoval, že za únikem stojí „konzervativní kritikové“ papeže. Tiskové středisko Svatého stolce obvinilo za zveřejnění Sandro Magistra a sáhlo k nejtěžší možné sankci. Svatý stolec odebral Magistrovi „na neurčitou dobu“ svou akreditaci. Po 41 letech se veterán mezi vatikanisty dostal vyhazov,  ačkoliv patří k nejdéle sloužícím a nejzkušenějším.

Sandro Magister upadl u Bergoglia v nemilost již v roce 2013. Když papež František jmenoval ředitele Domu svaté Marty mons. Battistu Riccu do vedení vatikánské banky IOR, Magister odhalil jeho homosexuální minulost. Tato Magistrova odhalení přiměla novináře, aby se na to při zpátečním letu ze Světového dne mládeže v Rio de Janeiro zeptali papeže. František tehdy odpověděl protiotázkou: „Kdo jsem já, abych soudil…“ Ačkoliv novináři začali tuto větu interpretovat jako legalizaci homo-manželství, ani téměř po dvou letech necítí František potřebu, aby to korigoval.

Pro určité preláty, především ty papeži nejbližší, stal se však Magister něčím jako „červený šátek“. Při synodu 2014 odhaloval Magister podíl Františkovy režie na kontroverzních machinacích.

Jak bude na vatikánský „postih“ reagovat šéfredaktor týdeníku L´Espresso, není zatím známo. Tento týdeník je možno označit za protějšek německého Spiegelu.

Pramen: katholisches.info