Čtyři kardinálové informují veřejnost o papežově zarytém mlčení

 

 

 

Čtyři kardinálové – autoři „dubií“ týkajících se exhortace Amoris laetitia, požádali 25. dubna papeže o audienci, ale stejně jako na „dubia“ ani nyní neobdrželi žádnou odpověď. 

Důvodem k uveřejnění tohoto dokumentu je Zarputilé mlčení papeže Františka, který u sv. Marty přijímá i osobnosti méně významné, aby s nimi diskutoval o problémech, které mají malý význam pro život církve – je V synovské žádosti o audienci dali čtyři kardinálové (Brandmüller, Burke, Meisner a Caffarra) na vědomí, že požadovali od papeže vysvětlení otázek uvedených v „dubia“ k vysvětlení situaci velkého zmatku a strachu, do jakého upadla církev, především pokud jde o pastýře duší v první linii, tj. faráře. (viz dopis kardinála Caffarry).

Není to žádné pohoršení ani vzpoura, jestliže spolupracovníci papeže žádají o soukromou audienci a ve své žádosti popisují oprávněně a objektivně roztržku, která se v církvi každým dnem prohlubuje. Skandální je však odmítání Petrova nástupce vyslechnout toho, kdo žádá o přijetí. A to tím spíše, že papež František chtěl učinit ze „vstřícnosti“ „výrobní známku“ svého pontifikátu (homilie 25. května 2013). »Křesťané, kteří žádají o přijetí nesmí najít zavřené dveře«. Proč tedy odmítat audienci čtyřem kardinálům, kteří nekonají nic jiného než že plní povinnost papežských rádců?

Slova kardinálů jsou synovská a uctivá. Je možno předpokládat, že jejich zájmem je najít v soukromé audienci „lepší rozlišení“ záměrů a plánů papeže Františka a eventuálně se na něho obrátit se synovskou korekcí in camera caritatis.

Mlčení papeže Františka vůči nim je zarputilé a bezohledné a ve své neoblomnosti vyjadřuje postoj toho, kdo chce jít s rozhodností dále svou cestou. Vzhledem k nemožnosti soukromé korekce nyní i kardinálové musí jít dále svou cestou, aby zamezili možnosti, že mlčení v církvi bude silnější než jejich slova.

                                                         Roberto de Mattei   Corrispondenza Romana