Církev se nachází ve čtvrté velké historické krizi, která je srovnatelná s výzvou arianismu ve 4. století. Prohlásil to biskup z Astany při své návštěvě ve Velké Británii.

Současná krize začala již před 50 lety. Od té doby nabývá v církvi antropocentrická agenda stále většího vlivu. Jakkoliv s požadavky „změn“ vystupují z velké části hlavně protikřesťanská média, přijímají a šíří je do církve laici i klérus.

Církev musí být kristocentrická. Když se však do centra v církvi a v liturgii staví člověk a chtěl by měnit zjevené pravdy, je to projev nejvyššího zla.

Biskup Schneider vidí rozkol, který proniká církví kolem linie antropocentrismus – kristocentrismus. Ten by měl vést k obnově církve. Nejdříve se však musí ještě více prohloubit krize. Heretikové však v nezůstanou v církvi natrvalo. „Učitelský úřad nakonec vystoupí s jasným naukovým rozhodnutím, které zakáže spojenectví s novopohanskými idejemi“, řek biskup Schneider.

V centru krize stojí způsob, jak se nyní zachází s Eucharistií. „Eucharistie je srdcem církve. Je-li srdce slabé, je slabé celé tělo.“

Přesto se tento biskup nebojí o budoucnost církve. Církev je Kristova, pravou hlavou církve je Kristus. Duší církve je Duch Svatý a ten je mocný (viz také).