Vzhledem k tomu, že chorvatská vláda prodlužuje platnost certifikátu Covid, biskupové odsuzují atmosféru vydírání a připomínají, že očkování musí být svobodnou volbou. Jinak tomu bylo v případě Josipa Ružiće se sníženou imunitou, který se musel nechat očkovat, aby mu byla poskytnuta život zachraňující léčba, a po první dávce zemřel. Nemocnice se snažila případ ututlat, ale neúspěšně.

Epidemiologická situace v Chorvatsku je velmi vážná, denně se objevuje šest až sedm tisíc případů infekce (z 3 800 000 obyvatel), k čemuž přispívají ve velkém počtu i očkované osoby. Na tiskové konferenci 5. listopadu totiž ředitel Chorvatského ústavu veřejného zdraví Krunoslav Capak uvedl, že 75 % nově očkovaných a téměř 50 % těch, kteří byli předešlý den hospitalizováni, bylo očkováno, a tak není divu, že v posledních dnech média již neuvádějí čísla a procenta rozdělená podle toho, zda jsou či nejsou očkováni.

Bez ohledu na skutečnost, že očkování není zárukou imunity, přijala chorvatská vláda nová epidemiologická opatření, která vyžadují „Covid certifikát“ (s možností výtěru pro ty, kteří ho nemají) pro všechny státní zaměstnance a uživatele, kteří chodí osobně do škol, na pošty a úřady. To vyvolalo velmi ostrou reakci části veřejného mínění (v Chorvatsku je procento lidí očkovaných oběma dávkami pouze 55 %), téměř denně se konají demonstrace ve více než 50 městech po celé zemi a některé kategorie veřejných pracovníků, včetně policistů, jsou na válečné stezce; například tři tisíce učitelů všech stupňů tvrdí, že se nevrátí do škol, dokud nebude zrušen certifikát Covid nebo požadavek na testy.

Masová účast katolíků na těchto demonstracích, na nichž se téměř vždy společně modlili růženec, přiměla chorvatské biskupy, aby opustili svůj zdrženlivý postoj a pozvedli hlas na obranu svobody svědomí. V prohlášení Stálé rady Chorvatské biskupské konference se uvádí, že „všechna opatření a rozhodnutí k prevenci šíření koronavirové infekce musí být bez nátlaku a podmiňování, jak zdůraznila Kongregace [pro nauku víry ve své nótě z 21. prosince 2020, pozn. red.], zejména pokud jde o právo na práci, služby a účast na společenském životě“.

Zásah biskupů, byť opožděný, je odsouzením atmosféry vydírání a zastrašování, která panuje na všech úrovních chorvatské společnosti a je uplatňována vládou a státními orgány a podporována médii, která jsou tomuto systému zotročena. Toto zastrašování je obzvláště odporné, když jsou pacienti s vážnými zdravotními potížemi vydíráni, aby odmítli potřebnou léčbu pod podmínkou, že se nechají očkovat. V Chorvatsku je to častý jev a někdy, jako v případě 57letého Josipa Ružiće z Kaštelu Sućurac u Splitu, končí tragicky.

10. listopadu uspořádala rodina Ružićových v doprovodu právníka tiskovou konferenci před záhřebskou nemocnicí Rebro, kde odsoudila události, které vedly ke smrti jejich otce. Její dcera Ivana uvedla, že 16. dubna letošního roku šel její otec do nemocnice Rebro na plánovanou imunoterapii, ale lékař odmítl léčbu provést, protože pacient nebyl očkován. Lékař uvedl, že léčba bude pokračovat až po očkování. Pacient, jak říká dcera, stál před volbou mezi jistou smrtí, pokud by byla léčba zastavena, a pravděpodobnou smrtí v důsledku reakce na vakcínu v jeho oslabeném těle, pokud by byl očkován: „Můj otec chtěl žít, a tak se rozhodl pro očkování. Rodina napsala dopis chorvatskému ministerstvu zdravotnictví a Chorvatskému ústavu veřejného zdraví, v němž upozornila na rizika, která Josipovi v případě očkování hrozí, ale nedostala žádnou odpověď a stále čeká na vyjádření k jeho úmrtí. Dne 23. dubna pacient dostal první dávku vakcíny společnosti Pfizer a poté Rebrova lékařka naplánovala další sezení imunoterapie na 7. května, které se však neuskutečnilo. Toho dne se však konal pohřeb Josipa Ružiće.

Dne 27. dubna pacient onemocněl a projevily se u něj příznaky ochrnutí. Na pohotovosti splitské nemocnice mu byla diagnostikována pouze afázie, a přestože ochrnutí a afázie byly jasnými příznaky mrtvice, nebyla provedena žádná vyšetření, dokonce ani sken mozku. Po dvanácti hodinách se jeho stav zhoršil a byl převezen na jednotku intenzivní péče, kde Josip Ružić po osmi dnech zemřel, aniž by nabyl vědomí. Zločin – nemůžeme ho definovat jinak – byl následován podvodem, zoufalou snahou kontaminovat důkazy a zakrýt skutečnost. Jak vypráví Ivana Ružićová, nemocnice vydala tři propouštěcí dopisy se zcela vymyšlenými údaji, v nichž jako příčinu smrti nepravdivě uvedla infekci Covid-19. Teprve na naléhání rodiny nemocnice nakonec vydala pravdivý propouštěcí dopis.

Smrt Josipa Ružiće se jeví jako státní vražda, kterou spáchala řada lidí a orgánů, kteří se na ní aktivně podíleli nebo svým mlčením umožnili, aby dospěla k tomuto tragickému konci. Nejprve lékař veřejné nemocnice nutil muže, aby se nechal očkovat, a očkování, které se později ukázalo jako smrtelné, podmiňoval pokračováním léčby, která byla pro jeho život nezbytná, i když věděl, že je muž kvůli své nemoci ve velkém ohrožení. Chorvatské ministerstvo zdravotnictví a Chorvatský institut veřejného zdraví nezasáhly, ačkoli o případu věděly, a do dnešního dne nezaujaly žádné stanovisko k tomu, co se stalo, ani nepřijaly žádná opatření proti vydírajícímu lékaři, čímž mu poskytly pocit beztrestnosti, který ho nepochybně vedl k tomu, že se stejným způsobem choval i k dalším pacientům. Očkování Josipu Ružićovi předepsal jeho lékař, ačkoli si byl vědom jeho zdravotního stavu, aniž by nechal provést testy, zda očkování nepředstavuje nějaké riziko.

A nakonec je tu chování lékařů na pohotovosti splitské nemocnice. Existuje silné podezření, že se nejednalo o lékařské pochybení, ale spíše o tragicky nešikovný pokus utajit mrtvici, protože byla způsobena vakcínou, což potvrzují i falešné propouštěcí dopisy, v nichž se uvádí, že příčinou smrti byla infekce Covid-19, ke které nikdy nedošlo.

Způsob, jakým stát a jeho představitelé jednali s pacientem a jeho rodinou – vyhrožování, vydírání, zastrašování, lži, zloba a vražda – a obecněji způsob, jakým byla tato očkovací kampaň vedena, není hoden státu, kterému záleží na jeho občanech. To vyvolává mezi občany hněv a odpor, jehož jedovaté plody na sebe nenechají dlouho čekat.

Nuova Bussola quotidiana