74 biskupů z celého světa, z toho 48 jen ze Spojených států, píše německým biskupům, aby zpochybnili „ideologický a politický“ obrat synody: „Dokumenty nejsou inspirovány Písmem a Tradicí, ale genderem a ideologií. Jdete slepou uličkou.“ Jediným Italem, který se podepsal, je biskup na odpočinku: „reggiano“ Camisasca.

Kardinál Carlo Maria Martini to nazval „zákonem z Matoušova evangelia 18,15 a násl.“, tedy povinností varovat „jen mezi tebou a provinilcem“, pokud se „tvůj bratr proviní“. V tomto smyslu je otevřený dopis, který německým biskupům zaslalo více než 70 biskupů z celého světa, plně v duchu evangelia, protože má podobu bratrské nápravy.

Jádrem výzvy je směr, kterým se vydala německá synodální cesta, a jeho možné důsledky pro univerzální církev. „Události v Německu,“ píší signatáři, „nás nutí vyjádřit rostoucí znepokojení nad povahou celého německého procesu synodální cesty a nad obsahem jeho různých dokumentů“. V dopise se zdůrazňuje, že křesťanské dějiny jsou „plné dobře míněných snah, které ztratily své kořeny v Božím slově“. Tento precedens by se opakoval i v Německu, kde synodální cesta hrozí, že církev povede „do slepé uličky“, píší signatáři.

Iniciativa začala v zámoří a je v ní jasná převaha amerických biskupů, 48 ze 74. Mezi jmény na seznamu jsou čtyři kardinálové: Raymond Leo Burke, George Pell, Wilfred Napier a Francis Arinze. Znepokojení nad směrem, kterým se ubírá práce na synodální cestě, je však v kardinálském kolegiu jistě rozšířenější a v hodinách následujících po zveřejnění dopisu se objevili další kardinálové, kteří soukromě vyjádřili solidaritu s touto iniciativou.

Mezi biskupy čtyř kontinentů – a deseti zemí – je vysoký počet afrických prelátů, zatímco jméno jediného Itala se objevuje: Mons. Massimo Camisasca, nedávno emeritní biskup z Reggio Emilia a Guastalla. Dopis následuje po dopise, který napsal předseda polské biskupské konference arcibiskup Stanisław Gdecki svému německému protějšku monsignorovi Georgu Bätzingovi.

I v tomto případě si hlava polského episkopátu stěžovala, že „se znepokojením sleduje dosavadní přístup německé synodální cesty“, protože „při pohledu na její plody lze nabýt dojmu, že základem úvah není vždy evangelium“, a žádala „opakování otřepaných hesel a standardních požadavků, jako je zrušení celibátu, kněžství žen, přijímání pro znovu sezdané rozvedené nebo žehnání párům stejného pohlaví“.

Výtky, které sdílí 74 biskupů, kteří propagovali poslední dopis a kteří chtěli zdůraznit, že „dokumenty synodální cesty se zdají být z velké části inspirovány nikoli Písmem a Tradicí (…), ale sociologickými analýzami a současnou politikou, včetně genderu a ideologií“. Podle signatářů se totiž dokumenty Cesty, kterou chce kardinál Reinhard Marx (na snímku), „dívají na církev a její poslání spíše optikou světa než optikou pravd zjevených v Písmu a autoritativní Tradici církve“.

Před měsícem, po dopise Mons. Gądeckého, zaujala stanovisko také Skandinávská biskupská konference, která napsala svým německým kolegům a požádala biskupy, aby „respektovali hranice stanovené tématy, která představují neměnné aspekty církevního učení“.

Zatím však z Německa nepřicházejí žádné náznaky, že by si to rozmysleli, jak ukazují nedávná slova silného muže německé církve, kardinála Marxe, iniciátora synodálního procesu a stále ještě člena skupiny C6. Mnichovský a freisingský arcibiskup totiž koncem března novináři Davidu Baumovi ze Sternu řekl, že „katechismus není vytesán do kamene“ a že „lze zpochybnit i to, co říká“ o homosexualitě. Tento požadavek je podobný požadavku, který již dříve vyslovil jiný významný kardinál, Lucemburčan Jean Claude Hollerich, který pro KNA uvedl, že se domnívá, že „sociologicko-vědecký základ“ katolického učení o homosexualitě „již není správný“ a že „je čas na zásadní revizi nauky“.

Slova, která – podobně jako obsah dokumentů německé synodální cesty – přiměla několik kardinálů a biskupů po celém světě vyskočit ze židle. Několik z nich si vzalo pero a papír, aby požádali Kongregaci pro nauku víry o veřejnou nápravu předsedy Komise biskupských konferencí Evropského společenství. Minulé pondělí přijal papež František na audienci nejprve prefekta bývalého Svatého oficia, kardinála Luise Francisca Ladariu Ferrera, a poté samotného Hollericha. Oba jezuité, ale velmi rozdílní: budpu příležitost hovořit o četných žádostech, které přišly do Říma, aby napravily lucemburského kardinála, který je navíc i generálním zpravodajem příští synody?