Řím) Biskup Daniel Fernández Torres z Areciba, jediný biskup na Portoriku, který se postavil proti očkovací povinnosti, získal od papeže Františka ve svých pouhých 57 letech status emeritního biskupa.

Msgr. Daniel Fernández Torres se narodil v Chicagu v portorické rodině, ale vyrůstal na Portoriku. V roce 1995 byl vysvěcen na kněze pro diecézi Arecibo. Vystudoval dogmatiku na Papežské gregoriánské univerzitě v Římě a poté působil ve své karibské vlasti jako farář a od roku 2000 jako rektor semináře v Arecibu. V roce 2007 ho papež Benedikt XVI. jmenoval pomocným biskupem v San Juan de Puerto Rico a v roce 2010, ve věku 46 let, biskupem v Arecibu.

Pozornost na sebe upoutal v roce 2020, kdy se střetl s levicově orientovaným guvernérem amerického území Pedrem Pierluisim a vyzval ho, aby zastavil genderovou agendu prosazovanou Bidenovou administrativou.

Druhý konflikt s Pierluisi následoval od srpna 2021, kdy guvernér Portorika nařídil povinné očkování proti Covid-19. Biskup Fernández pak dal jasně najevo, že v jeho diecézi nebude v církevní oblasti existovat žádný očkovací apartheid. Biskup uznal právo na námitky svědomí proti povinnému očkování a povolil svým kněžím a jáhnům udělit výjimku katolickým farníkům.

Biskup byl prvním vyšším pastýřem, který byl konfrontován s povinným očkováním, a dal jasně najevo, že v jeho diecézi nedojde k žádnému rozdělení věřících ani k segregaci, tedy diskriminaci zdravých lidí.

Zůstal v tom však osamocen. Krátce poté vydalo ostatních pět biskupů karibského ostrova jménem Portorické biskupské konference dekret s „pastoračními pokyny“, který zavádí očkovací apartheid. Neočkované osoby se nyní mohou účastnit liturgie pouze ve speciálně vyhrazených částech kostela. Pět biskupů své rozhodnutí zdůvodnilo odkazem na „nákazy a epidemie“, ačkoli virus SARS-CoV-2 nebo Covid-19 se nijak výrazně nelišily od jiných epidemií sezónní chřipky. Nejdůležitější je, že zdůraznili, že nové pokyny vydávají v rámci „solidarity“ s papežem Františkem. František zavedl ve Vatikánu povinné očkování a „očkování“, které je ve skutečnosti genovou terapií, označil za „morální povinnost“. Že by ve skutečnosti klečeli před vládou Pierluisi, biskupové neřekli. Kněží a jáhni, kteří do 15. září nemohli předložit doklad o očkování, již nesmějí veřejně sloužit svatou liturgii.

Biskup Fernández odmítl směrnice podepsat. Místo toho dal jasně najevo, že tuto segregaci věřících ve své diecézi nebude tolerovat. Tím se odvážně postavil sám proti prvnímu apartheidnímu režimu církve v 21. století.

Dnes, půl roku po začátku apartheidu, udělil papež František biskupu Fernándezovi status emeritního biskupa, ačkoli je mu teprve 57 let. Pozadí je rychle vysvětleno. Odvážný postoj biskupa Fernándeze v otázce Corony narušil „dobré vztahy“ s vládou a konsensus v biskupské konferenci.

Za zavřenými dveřmi a v Portoriku také v některých médiích se uvádějí další důvody, proč se biskup Fernández stal pro své spolubratry nepohodlným. Otevřeně a otevřeně hovořil o problému pederastických kněží a veřejně je kritizoval. Odmítl také použít peníze věřících na zaplacení dluhů arcidiecéze San Juan.

Věrný své povaze, sesazený biskup o svém odvolání také nemlčel. Prostřednictvím tiskové kanceláře své bývalé diecéze nechal zveřejnit závěrečné tiskové prohlášení, v němž potvrdil již dříve kolující fámy. V něm biskup citoval z blíže neurčeného dokumentu, v němž byl uveden důvod jeho odvolání:

„Nebyl jsem ani poslušný papeži, ani v dostatečném společenství se svými bratry, portorickými biskupy.“

Biskup Fernández k tomu píše:

„V reakci na to, co se stalo, se cítím požehnaný, že jsem trpěl pronásledováním a pomluvami (srov. Mt 5,10-11) za to, že jsem hlásal pravdu o lidské důstojnosti v současných podmínkách, kdy „je to nepohodlné: odporuje to tomu, co děláme…“ (Mdr 2,12). Dnes se mohu povznést, a i když jsem nedokonalý a hříšný, vím, že jsem udělal správnou věc, a to mi dává velký vnitřní klid. Utěšuje mě také hebrejský význam jména Daniel, které jsem dostal při křtu: „Bůh je můj soudce“.

Je mi velmi líto, že v církvi, kde se tolik káže o milosrdenství, nemají někteří lidé v praxi ani ten nejmenší smysl pro spravedlnost. Jednoho dne mi apoštolský delegát prostě ústně sdělil, že mě Řím žádá, abych rezignoval. Nástupce apoštolů je nyní nahrazen, aniž by byl dodržen řádný kanonický postup pro jeho odvolání.

Bylo mi řečeno, že jsem se nedopustil žádného zločinu, ale že jsem údajně „nebyl poslušný papeži a nebyl v dostatečném společenství se svými spolubratry, biskupy v Portoriku“. Bylo mi nabídnuto, že pokud odstoupím z diecéze, budu církvi i nadále k dispozici, pokud mě bude potřebovat na jiném místě; tato nabídka skutečně prokázala mou nevinu. Nicméně jsem nerezignoval, protože jsem se nechtěl stát spoluviníkem naprosto nespravedlivého procesu, který v naší církvi vidím nerad.“

Vatikánská tisková kancelář oznámila, že papež František jmenoval emeritního biskupa z Mayagüezu Msgre Álvara Corrada del Río SJ apoštolským administrátorem diecéze Arecibo ad nutum Sanctae Sedis.

Text: Giuseppe Nardi