Bergogliova strategie – synodální destrukce církve

Řím: Plánuje papež František již čtvrtou synodu svého pontifikátu? Má být věnována ženám.

Za pontifikátu vládnoucího papeže se zatím konala pouze jedna synoda, zato dvojitá na téma rodiny v letech 2014 a 2015. Tuto dvojitou synodu provázely vážné konflikty a vyústila v ještě vážnější střety. Rozpory jsou tak zásadního charakteru a papežovo odhodlání prosadit své novoty – klíčové slovo Amoris laetitia – je tak jednostranné, že se dokonce hovoří o nebezpečí schizmatu.

Na podzim příštího roku se uskuteční synoda o mládeži, která bude druhou synodou pontifikátu. Synoda o Amazonii bude následovat v říjnu 2019 jako třetí.
První synoda uvrhla církev do „největšího zmatku“.

Od zkušeností se synodou o rodině, která na část církve působila střízlivě a na jiné dokonce šokujícím způsobem, panuje v církevních věřících kruzích velká nedůvěra k „synodální cestě“ papeže Františka. Kritici považují výsledek synody o rodině za svévolný akt. O tom, co chce František postsynodálním listem zavést, tedy o připuštění ke svátostem osob, které jsou ve stavu těžkého hříchu, synoda nikdy nerozhodla a nikdy by tam nenašla potřebnou většinu.

Nástroj biskupské synody tedy sloužil pouze jako záminka, aby bylo možné prosadit již stanovené výsledky. Svolání synody mělo pouze vzbudit dojem široké církevní diskuse, zatímco synodní ředitelé sledovali jasné cíle, které však zůstaly skryty. Papež František také tajil a stále tají skutečný cíl, kterého chtěl dosáhnout: zmírnění svátosti manželství a faktické uznání rozvodů a druhých manželství. Pozorní pozorovatelé na tento směr papežské politiky upozorňovali již v roce 2013. Kardinál Raymond Burke si během první synody o rodině v říjnu 2014 stěžoval na manipulaci se synodou. Za to byl papežem Františkem sesazen a odvolán z Římské kurie. Třináct kardinálů protestovalo na začátku druhé synody o rodině v říjnu 2015 proti směřování synody a podezření z prefabrikovaných výsledků. František všechna obvinění odmítl a jeho okolí se na kritiky rozhořčeně vrhlo. Nyní je známo, že jejich protest byl více než oprávněný.

Nezanedbatelná část církve se na nadcházející synody dívá s odpovídajícími obavami. Od prosince 2015 se objevují konkrétní podezření, že po svátosti manželství (s dopady na svátost pokání a svátost oltářní) má být nyní dotčena svátost svěcení (opět s dopady na svátosti udělované knězem). Synoda o mládeži by mohla být předehrou k tomu, aby synoda o Amazonii zavedla zrušení celibátu pro kněze – možná opět stejně skrytě a nenápadně jako připuštění znovu sezdaných rozvedených ke svátostem.

František opakovaně zdůraznil, že chce pouze „zahájit procesy“, i když „nevratné“. Slova, která dnes někteří členové církve chápou jako hrozbu.


Mládež a amazonky (kněžstvo) jsou následovány ženami.

Včera vyšlo najevo, že papež František zřejmě plánuje další synodu: synodu o ženách.


Synoda žen

Podnět k tomuto kroku formálně přišel od Papežské komise pro Latinskou Ameriku, která navrhla „synodu na téma ženy v životě a poslání církve“.

Plenární shromáždění latinskoamerické komise se sešlo ve Vatikánu ve dnech 6.-9. března a přijalo dokument „Závěry a pastorační doporučení“. „Závěry“ (3) hovoří o „rozvoji vědomí“ a „synodální cestě“. Svět prožívá „epochální změnu“, která od církve vyžaduje „nový misionářský dynamismus“. Papež František to stanovil v „Evangelii gaudium“. Požaduje v něm „změnu mentality“ a „proces transformace“. Aby bylo jasné, co se tím myslí, odkazuje Komise na synodu o rodině:

„Analogicky k tomu, co se papeži Františkovi konkrétně podařilo v rámci synodálních shromáždění o rodině.“

Neomalthusiánské síly

A dále:

„Katolická církev se musí po Ježíšově vzoru oprostit od předsudků, stereotypů a diskriminace, kterou trpí ženy.“

Křesťanské komunity by měly provést „vážnou revizi“ svého života ve smyslu „pastoračního obrácení“, které je „schopno požádat o odpuštění za všechny situace, v nichž byly a jsou spoluviníky útoků proti důstojnosti“ žen.

To připomíná jazyk, který používají genderovští ideologové.

V závěru 10 se však také uvádí, že by bylo „naivní“ nevidět, že „nového sebevědomí“ žen v Latinské Americe využívají „velké neomalthusiánské síly“ k tomu, aby prohlásily potrat za „právo“ žen. Odkazuje také na „banalizaci“ lásky a vztahu mezi mužem a ženou prostřednictvím antikoncepční mentality, která odděluje sexualitu od plození.

V „Doporučeních“ (IX) je zmíněn význam „‚synodality‘ na všech úrovních“, který zdůrazňuje papež František. Existují „hierarchické dary“ a „charismatické dary“.

Je „možné a naléhavé“ rozšířit „místa a možnosti účasti žen v pastoračních strukturách farností, diecézí, na úrovni biskupských konferencí a Římské kurie“.

V církvi „rovnoprávně s muži“.

Toto „otevření“ nebylo ústupkem v důsledku „kulturního a mediálního tlaku“, ale „výrazem formování vědomí“, které bylo zaměřeno proti „církevní mezeře s negativním účinkem“, konkrétně proti „klerikálnímu chápání“ a proti „machistickému chápání“.

Doporučení X uvádí:

„Toto nezbytné a naléhavé otevření samozřejmě předpokládá investice do křesťanské, teologické a profesní formace žen, ať už laických nebo řeholních, aby mohly pracovat rovnocenně se svými mužskými kolegy ve vší normálnosti a vyváženosti.“

Doporučení XI vyzývá katolické univerzity a teologické fakulty, aby podporovaly prohlubování „teologie žen“.


„Synoda všeobecné církve na téma ženy“.

Klíčová pasáž se nachází v poslední větě, ve XIV. a závěrečném „Doporučení“:

„Tato papežská komise pro Latinskou Ameriku si nečiní nárok promítnout své úvahy a potřeby do univerzální církve, ale vážně nastoluje otázku synody univerzální církve na téma žen v životě a poslání církve.“

Synoda žen pro univerzální církev?

Takové doporučení by nebylo myslitelné, kdyby k němu nedal souhlas papež František.

Komise se o této otázce nezmiňuje: Diskutuje se však také o připuštění žen ke svátosti svěcení. Nejen v progresivních církevních kruzích v západní Evropě se volá po zavedení jáhenek, přičemž skutečným cílem je kněžství žen. Brazilský kardinál Claudio Hummes, přední představitel Latinské Ameriky, nejbližší papežův důvěrník a rozhodující architekt amazonské synody o zavedení ženatých kněží, se rok po zvolení papeže Františka vyslovil pro ženské kněžství.

V roce 2015 František zřídil komisi, která měla „studovat“ diakonát žen. Kardinál Müller, tehdy ještě prefekt Kongregace pro nauku víry, neviděl potřebu této komise, protože jen o několik let dříve vše zkoumala jiná komise. V té době byla opravena mylná tvrzení, na nichž si zastánci „ženského diakonátu“ zakládali, že totiž ženský diakonát existoval již v raně křesťanských dobách. Ve skutečnosti existovaly diakonky, které se neúčastnily svátosti svěcení a plnily úkoly, které se v té době mužům nezdály. Kardinál Müller proto shrnul: „Diakonky již nejsou potřeba a pro diakonky není žádný základ.“

Římský jezuitský časopis La Civiltà Cattolica mohl v roce 2017 s papežským svolením k tisku znovu otevřít otázku ženského kněžství.

Návrh ženské synody má papež František na stole.

Text: Giuseppe Nardi
Obrázek: Vatican.va/Wikicommons (Snímky obrazovky)
Vhodné pro tisk, PDF a e-mail

Klíčová slova:

Potrat
Synoda Amazonie
Biskupská synoda
Ženy
Synoda žen
Synoda mládeže
Komise pro Latinskou Ameriku
Papež František
Sebeuvědomění

Související články:


Italská média jsou o tom přesvědčena: papež František nařizuje církvi, aby změnila kurz i v otázce eutanazie. Parole Sante, svatá slova,chválil komunistický list Il Manifesto.
Papež František a jeho „svatá slova“ o eutanazii.
„Ježíš chce, aby se každé utrpení dostalo do nebe“
Biskup Marcello Semeraro, představitel změny pastoračního paradigmatu papeže Františka.
Biskup Semeraro, muž, který je Františkovi velmi blízký.

Pramen: Katholisches Unabhängiges Magazin für Kirche und Kultur