Díky jednotě republikánů a hlasům dvou demokratů Senát odmítl Bidenův mandát na „zelenou kartu“ v americkém stylu pro soukromé společnosti s nejméně 100 zaměstnanci.
Drakonické zavedení zdravotního průkazu je pouze částí politiky USA (levice), nikoliv však celé. Naposledy to ve středu 8. prosince naznačil Senát, který na návrh Republikánské strany v poměru 52 ku 48 hlasům řekl „ne“ povinnosti stanovené Bílým domem pro soukromé společnosti se 100 a více zaměstnanci.
Požadavek, který Joe Biden oznámil v září a Úřad pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (OSHA) při ministerstvu práce jej 4. listopadu uvedl na papír, stanoví, že společnosti, na které se nová legislativa vztahuje, musí vypracovat a prosazovat politiku povinného očkování, případně vyžadovat, aby se zaměstnanci buď nechali očkovat, nebo se alespoň jednou týdně podrobili testu anti-Covid. Ta je mnohem mírnější než omezení očkování zavedené Draghiho vládou, které ve skutečnosti nutí mnoho pracovníků podstupovat 3-4 testy týdně, což je stojí čas a peníze.
Středeční hlasování v Senátu v poměru 52:48 je důležité, protože v něm všichni republikáni hlasovali jednotně proti „zelenému průkazu“ amerického typu a přidali se k nim dva demokraté: senátoři Joe Manchin a Jon Tester. Jedná se o hlasování, které bude mít v nejbližší budoucnosti pravděpodobně pouze symbolickou hodnotu, protože je nepravděpodobné, že by návrh prošel Sněmovnou reprezentantů, kde mají demokraté poměrně uklidňující většinu (221 proti 213), a protože by v každém případě podléhal možnému Bidenovu vetu.
Faktem však zůstává, že velké části amerických politiků – na rozdíl od Itálie – nejsou lhostejné potíže milionů dělníků a rodin v důsledku iracionálního postupu vlády vůči Covidu-19, který zasel paniku a sociální rozdělení. A pak, jak upozorňuje Life Site News, vzhledem k volbám v polovině volebního období, které jsou naplánovány za 11 měsíců, je tu závazek těch, kteří hlasovali proti výše uvedenému závazku. Tento požadavek byl (a stále je) pozastaven 6. listopadu, den poté, co vstoupil v platnost, rozhodnutím odvolacího soudu pro pátý obvod, který vyhověl požadavkům velkého počtu pracovníků a podniků.
Americký soudní systém, navzdory vnitřním rozporům a omezením, se zjevně ukazuje jako schopný vyvažovat některé nebezpečné autoritářské směry politické moci a chránit osobní svobody, které by někdo rád obětoval – v USA i v Itálii – na oltář permanentní nouze, která je považována za absolutní pravdu, ale je popírána složitostí skutečné situace.
Po rozhodnutí z 6. listopadu zamítl o šest dní později odvolací soud pro pátý obvod také odvolání Bidenovy administrativy, která požadovala zrušení pozastavení platnosti zdravotního průkazu pro soukromé společnosti s nejméně 100 zaměstnanci. Tříčlenný soudní senát – jehož stanovisko napsal Kurt D. Engelhardt (jeden z více než dvou set soudců jmenovaných Donaldem Trumpem) – nejen zdůraznil, že nová norma pro práci vydaná vládní agenturou „přehání zákonné pravomoci OSHA“, ale také varoval před zneužíváním termínu „mimořádná situace“ k ospravedlnění povinnosti nebývalé přísnosti. Vládní mandát podle odvolacích soudců „hrozí podstatně zatížit svobodné zájmy jednotlivých příjemců, kteří se zdráhají očkovat a kteří „stojí před volbou mezi svým zaměstnáním a očkováním“.
Významné je, že odvolací soud USA v poznámce o porušených svobodách některých pracovníků výslovně uveedl také svobodné vyznání víry. V Itálii tuto otázku ignorují nejen soudci a politici, ale i církev (včetně předsednictví Italské biskupské konference), jako by otázka buněčných linií získaných z potracených dětí byla irelevantní. Ne tak Papežská akademie pro život (vedená Sgrecciou), které na počátku 21. století trvalo dva roky, než organicky odpověděla na otázku o eticky kompromitujících vakcínách, potvrdila povinnost odvolávat se na výhradu svědomí (dnes již zapomenutou) a ospravedlnila jejich použití pouze v případě neexistence alternativ a v případě „vážných obtíží“.
Tyto okolnosti jsou na hony vzdálené všeobecné zeleni, s níž si mnozí katolíci vykládali nótu Kongregace pro nauku víry z 21. prosince 2020 (navíc v době, kdy se ve velké části světa ještě ani nezačalo s očkováním proti kovidu a rozšířilo se mylné přesvědčení, že séra nákazu zastaví). A to i s ohledem na rozdílný poměr přínosů a rizik v závislosti na věku a osobním stavu, jakož i na možnou léčbu léky, které již nějakou dobu nejsou na trhu a jsou levné, avšak jsou předmětem bojkotu a démonizace ze strany úřadů a médií v Itálii, Spojených státech a jinde, a to navzdory vynikající úspěšnosti, kterou zaznamenávají lékaři, kteří je předepisují. Při počítání úmrtí je třeba vzít v úvahu i tuto skutečnost, namísto zjednodušeného přesvědčení, že vše závisí na tom, zda vakcína „ano“, vakcína „ne“.
Stejně jako v Evropě i ve Státech existují mezery v systému hlášení nežádoucích účinků vakcín (Vaers): Je sice pravda, že ty, které byly nahlášeny v souvislosti s Covidem, s prokazatelnou korelací, představují méně než 1 % z celkového počtu dávek podaných v USA, ale je také pravda, že již v roce 2010 zpráva Harvard Pilgrim Health Care, předložená Agentuře pro výzkum a kvalitu zdravotní péče (AHRQ) ministerstva zdravotnictví, upozornila, že prostřednictvím Vaers (na základě spontánních hlášení) „je hlášeno méně než 1 % nežádoucích účinků vakcín“.
Američtí republikánští politici se na tyto skutečnosti umí dívat, stejně jako konzervativní soudci, kteří jsou méně nakloněni pošlapávání ústavních práv. V Itálii, kromě nedávného rozhodnutí soudu v Padově ve věci povinného očkování proti klíšťové encefalitidě, kdy byly akty zaslány Soudnímu dvoru EU, dochází v oblasti soudnictví k nemalým otřesům. V politické rovině se situace jeví ještě hůře, neboť vládnoucí pravý střed se vyrovnává s pozicemi levice a v některých případech (viz někteří guvernéři) se mu dokonce daří být radikálnější a represivnější.
lanuovabq.it Ernest Dovico