Ať nás chtějí slyšet, nebo ne, my mluvit budeme.

Udeřila na synodě o rodině hodina Afriky? Tak to alespoň vypadá.

Pět kardinálů a 24 biskupů z dalších částí Afriky se sešlo v Accře. Všichni na slunci, nikoliv v tajnosti jako jejich kolegové z Německa, Francie a Švýcarska, kteří si dali sraz na Papežské univerzitě Gregoriana v Římě.

V obou případech motiv setkání byl shodný: příprava příštího zasedání synody o rodině.

Zatímco na Gregorianě se jednalo o změnách církevních ustanovení o rozvodu a homosexualitě, v Accře bylo zaměření opačného rázu.

Směr jednání určila od samého začátku taktovka kardinála Roberta Saraha, prefekta Kongregace pro božský kult:

– nebát se zdůraznit Kristovu nauku o manželství;

– hovořit na synodě jasně a jedním hlasem, se synovskou láskou k církvi;

– hájit rodinu před všemi ideologiemi, které ji chtějí rozbíjet, a také před národní a mezinárodní politikou, která brání rozvoji pozitivních hodnot.

Tato linie se setkala s plným souhlasem. Jediný arfický biskup., který se v minulých měsících vyslvil pro kasperovské milosrdenství, Gabriel Charles Palmer -Buckle, nebyl na jednání přítomen, protože není předsedou biskupské konference. Právě jeho ghanští biskupové zvolili za svého delegáta na synodu.

Kromě Saraha byli přítomni další kardinálové: Chitian Tuni z Camurunu, John Njue z Keni, Polycarp Pengo z Tanzanie a Berhaneyesus D. Souraphiel z Etiopie. Tento získal kardinálský biret na poslední Františkově konzistoři.

Setkání, které mělo oficiální titul „Sympozium afrických biskupských konferencí Afriky a Madagaskaru“ pod titulem „Rodina v Africe. Jaké jsou zkušenosti a přínosy pro XIV. synodu biskupů?“

Těžká kritika na adresu „německé strategie“

Úvod do problematiky připravil a prezentoval Edouard Ade, teolog a antropolog, generální sekretář Katolické univerzity Západní Afriky se sídlem v Beninu a Pobřeží slonoviny. Ade ostře kritizoval váhu, jakou měla v první části synody a v celé její diskuzi německá církev.

Ade charakterizoval bezprecedentní zamlžení křesťanské víry, k němuž došlo v uplynulých stoletích v Německu, a zcela nepřiměřená očekávání od změn křesťanské nauky, praxe a postojů, jakéé německá hierarchie podporuje. V této souvislosti prezentoval Ade jejich postup, který nazval „německá strategie“:

Protože jednotlivé cíle změn v základech katolické nauky se ukázaly jako nedosažitelné, spočívá strategie v postupném ulamování a navrtávání, které se má po krůčcích rozšiřovat za současného zdůrazňování, jakoby se na nauce víry nemělo nic měnit. To je součástí podvodné strategie, aby i ti, kteří to myslí dobře, byli svedeni k omylu.

„Průlomy“ kterých chtějí využít „kasperiáni“

„Průlomy“ jsou např. zvláštní případy, o kterých mluvil Kasper ve svém únorovém projevu, i když věděl, že samozřejmě nezůstane u jednotlivých případů.

Jinou lstí jsou změny jako řešení neshody mezi netrpělivým očekáváním jedněch, kteří ihned požadují uznání druhého manželství a homo-svazků, a těch, kteří hájí platnou církevní nauku všech časů. Kardinál Kasper označil postoj těch druhých jako „přísnost bez milosrdenství“ a snažil se je zdiskreditovat.

Další „skulinou“ je praxe, známá především na Západě: povolit prostě znovusezdaným a rozvedeným svaté přijímání, podobně jako párům, kteří spolu žijí, aniž by se vyčkalo jakéhokoliv církevního rozhodnutí od synodu nebo papeže. Tato   praxe je důsledkem mylné „pastorační péče“, která ponechává pootevřené dveře jakýmkoliv důvodům, které se používají při úsilí o změnu církevní nauky.

Varování před „trojskými koňmi“

Nakonec varoval profesor Ade před „trojskými koňmi“, které kasperiáni aplikují. Jedním z nich je přikládat všem vztahům soužití mezi dvěma osobami nějakou „pozitivní hodnotu“, i když jde o vztah mimo manželství a implicitně také mezi osobami stejného pohlaví.

Dalším trojským koněm je tvrzení, že nerozlučitelné manželství je „ideál“, jakého mohou dosáhnout jen někteří. Patří sem i používání „nového slovníku“, který je typický pro lobbisty OSN, i když staví realitu přímo na hlavu.

Projev profesora Adeho našel u přítomných kardinálů a biskupů velký ohlas. Jeho myšlenky jsou obsaženy v závěrečném prohlášení z tohoto zasedání. Zde se praví, že výchozí základnou musí být živá víra zaměřená k cíli prosadit ve všech kulturách zásady evangelia, přičemž je třeba dbát na to, aby slovník různých hnutí, která usilují o zničení rodiny, nebyl používán, natož legalizován.

Kardinál Sarah: Ať nás chtějí slyšet, nebo ne, my mluvit budeme

Kardinál Sarah poskytl interview týdeníku Familie Chrétienne. Říká v něm: „Na synodě příští říjen, doufám, budeme přistupovat k otázce manželství zcela pozitivním způsobem a budeme hájit rodinu a její hodnoty. Afričtí biskupové budou podporovat to, co ve věci rodiny požaduje od lidí Bůh a co církev vždy učila a učí“.

„Proč bychom si měli myslet, že jen názory západního světa, jeho lidí a společnosti jsou správné a univerzální? Církev musí bojovat o to, aby řekla jasné NE k takové kolonizaci“.

V souvislosti s biskupským setkáním v Accře se v mnoha médiích objevily články, které obviňují biskupy černého kontinentu, že si vydržují ženské kláštery pro své sexuální potěšení. Rasistické vykolejení Kaspera v rámci synody 2014 bylo přes všechna dementi kontraproduktivní a navodilo formy subtilní diskreditace afrických prelátů.

Giuseppe Nardi KI