Izraelská studie nelže: v období od ledna do května 2021 došlo k nárůstu počtu případů, kdy museli mladí lidé a dospělí ve věku 16 až 39 let navštívit pohotovost kvůli kardiovaskulárním problémům, a to až o 25 % ve srovnání s odpovídajícím obdobím před pandemií a před očkováním. Tato studie ukazuje, že problém nežádoucích účinků vakcín je do značné míry podceňován a nedostatečně hlášen. Výrazná změna je nutná i s ohledem na další budoucí dávky.
Nositel Nobelovy ceny za medicínu Alexis Carrel prohlásil, že při vědeckém zkoumání vede k pravdě mnoho pozorování. Tato jednoduchá, ale ne vždy používaná metoda dokáže korelovat různé jevy. Například pozorováním určitých příznaků lze vysledovat jejich příčinu, tj. nemoc, která je způsobila. Tato vyšetřovací metoda vedla izraelské vědce ve spolupráci s výzkumníky z jedné z předních světových vědeckých výzkumných institucí, Massachusettského technologického institutu, k publikování důležité studie týkající se prudkého nárůstu akutních kardiovaskulárních příhod u populace mladší 40 let v Izraeli v souvislosti s podáváním vakcín Covid-19.
Zjistila, že v období od ledna do května 2021 došlo k nárůstu počtu případů, kdy museli mladí lidé a dospělí ve věku 16-39 let navštívit pohotovost kvůli kardiovaskulárním problémům, a to až o 25 % ve srovnání s odpovídajícím obdobím před pandemií a před očkováním. Christopher L. F. Sole, Eli Jaffe a Retsef Levi chtěli doplnit stávající systémy dozoru nad bezpečností vakcín o další zdroje dat.
Cílem studie bylo na základě informací z izraelské národní záchranné služby z let 2019-2021 posoudit souvislost mezi voláním na tísňovou linku kvůli akutnímu koronárnímu syndromu u populace ve věku 16-39 let a potenciálními faktory, včetně infekce COVID-19 a míry očkování. V období leden až květen 2021 byl zaznamenán nárůst obou typů volání o více než 25 % ve srovnání s lety 2019-2020. Týdenní počet tísňových volání významně souvisel s počtem 1. a 2. dávek vakcíny podaných této věkové skupině.
Takový údaj se však netýkal osob nakažených Covidem. Podle vědců tyto výsledky vyvolávají obavy z neodhalených závažných kardiovaskulárních nežádoucích účinků vyvolaných vakcínou a zdůrazňují již prokázanou příčinnou souvislost mezi vakcínami a myokarditidou, která je častou příčinou neočekávané srdeční zástavy u mladých jedinců. Vědci výslovně hovoří o „příčinné souvislosti mezi messengerovou RNA (mRNA) a adenovirovými vakcínami (Astrazeneca) s myokarditidou, a to především u dětí, mladých dospělých a ve věku do 40 let“.
Studie izraelského ministerstva zdravotnictví, země s jednou z nejvyšších proočkovaností na světě, odhaduje riziko vzniku myokarditidy po podání druhé dávky vakcíny na 1 z 3000 až 1 z 6000 u mužů ve věku 16 až 24 let a 1 ze 120. 000 u mužů mladších 30 let. Z 30 262 volání k srdeční zástavě a 60 398 k srdečnímu infarktu se 945 (3,1 %), resp. 3945 (6,5 %) týkalo pacientů ve věku 16 až 39 let z téměř 3,5 milionu obyvatel této věkové skupiny. Z 834 573 potvrzených případů COVID-19 během sledovaného období bylo 572 435 (68,6 %) případů u osob ve věku 16 až 39 let. Z 5 506 398 pacientů, kteří obdrželi první dávku vakcíny, bylo 2 382 864 (43,3 %) pacientů ve věku 16-39 let a 5 152 417 pacientů, kteří obdrželi druhou dávku vakcíny, bylo 2 176 172 (32,2 %) pacientů ve věku 16-39 let. Studie naznačují, že myokarditida se obvykle objeví do dvou týdnů po očkování.
Následná studie amerického Centra pro kontrolu nemocí (CDC) založená na systémech vlastního hlášení VAERS a V-Safe18 tato zjištění dále potvrzuje. Myokarditida je obzvláště zákeřné onemocnění s mnoha hlášenými projevy. Existuje rozsáhlá literatura upozorňující na asymptomatické případy myokarditidy, které jsou často nedostatečně diagnostikovány. Několik rozsáhlých studií navíc ukazuje, že myokarditida je hlavní příčinou náhlých a neočekávaných úmrtí u dospělých do 40 let, a odhaduje se, že je zodpovědná za 12-20 % těchto úmrtí.
Proto je pravděpodobné, že rostoucí výskyt myokarditidy u mladých lidí může vést k nárůstu dalších závažných kardiovaskulárních nežádoucích příhod, jako je srdeční zástava.
Z článku vyplývá několik důležitých politických důsledků. Zaprvé je důležité, aby programy sledování možných nežádoucích účinků vakcíny a následků infekce COVID-19 zahrnovaly údaje z pohotovostních a urgentních služeb a veškeré další zdravotní údaje, aby bylo možné včas identifikovat a vyšetřit nežádoucí účinky vakcíny. Zejména je nutné včasné vyšetřování, aby bylo možné lépe pochopit základní příčiny pozorovaného nárůstu počtu volání na kardiologickou pohotovost.
Za druhé je nezbytné, aby pacienti a lékaři byli informováni o příznacích souvisejících s očkováním, jako je bolest na hrudi nebo dušnost. To je zvláště důležité u mladší populace a zejména u mladých žen, u nichž se často provádí méně diagnostických vyšetření než u mužů. V neposlední řadě tato studie ukazuje, že problém nežádoucích účinků vakcín je do značné míry podceňován a nedostatečně hlášen. Výrazná změna je nutná i s ohledem na další budoucí dávky.
La Nuova Bussola Quotidiana