100 otázek a 100 odpovědí k biskupské synodě

19. května koná se v římském hotelu Columbus na Via della Concilliazione tisková konference k jedné zcela nové knize: Přednostní volby pro rodinu. Sto otázek a sto odpovědí k synodě.

Autory knihy jsou tři biskupové katolické církve: Arcibiskup Aldo di Cillo Pagotto z Paraíb v Brazílii, biskup Robert Francis Vasa ze Santa Rosa v Kalifornii a biskup Athanasius Schneider z Astany v Kazachstánu. Knihu představí Tommaso Scandroglio, asistent pro právo a filozofii na Evropské univerzitě v Římě.

                                                                      R.F. Vasa            A. Schneider       A. C. Pagotto

Čeho má být na synodě dosaženo?

Autoři dávají odpověď na všechny důležité otázky, které mají co do činění s dvojitou biskupskou synodou o rodině. Hlavní těžiště je v otázce „otevření“ „nového milosrdenství“ která dialektickou oklikou mění katolickou nauku. Zdůrazňuje se, že nauka prý se nemění, jde jen o to přizpůsobit praxi potřebám doby. Autoři se stavějí proti těmto návrhů kardinála Kaspera a přinášejí důkaz, že praxi není možno oddělovat od nauky, aby odlišná praxe nezpůsobila narušování víry. Zmocněním k nové odlišné praxi má být prakticky schválena změna nauky. Hovoří přitom o vlastní pastorační zkušenosti, která je výchozím bodem k obhajobě církevní morální nauky o manželství.

Sporný návrh pochází od německého kardinála. Biskupové německé oblasti vedení kardinálem Marxem a Christofem Schönbornem spolu s biskupem Markusem Büchelem selhávají na celé frontě. Staví se proti nim ovšem kardinál prefekt Gerhard Müller jako obhájce katolické nauky o manželství, podporován mezi jiným kardinálem Brandmüllerem. Není to vedlejší záležitost, že s biskupem Schneiderem získává katolické manželství dalšího německého obhájce.

Pozorovatelé spatřují za německým tlakem proti katolické nauce o manželství vliv protestantismu, jemuž je katolická církev v tomto prostoru vystavena, a spolu s tím také vlivu dlouhotrvajícího sekularismu.

Biskup Schneider se narodil 1961 v kirgizském Tokmoku. Jeho rodiče Josef Schneider a Marta Trautmannová jsou černomořští Němci, kteří byli na konci války z Berlína odvlečeni za Ural. Roku 1973 se rodině podařilo vrátit do Německa. V roce 2006 byl Athanasius Schneider jmenován světícím biskupem v Karagandě. Biskup kromě němčiny hovoří plynně anglicky, rusky portugalsky a italsky a ovládá také latinu a starou řečtinu.

katholisches.info.