Narodil se v roce 1245 v San Angelo v Pontanu. Jeho rodiče, Compagnone de Guarutti a Amata de Guidiani (příjmenímohla jednoduše označovat jejich místo narození a možná jejich rodina byla rodina Compagnoni, byli to zbožní lidé. Legenda o jeho životě, kterou představuje malíř Giotto, Mistr kaple sv. Mikuláše, vypráví, jak jeho rodiče šli na radu anděla do Barina na pouť k hrobu sv. Mikuláše z Bari. Když se vrátili do Sant’Angela, narodil se jim syn, a tak mu říkali Nicola..
Ve svých studiích se vyznamenal natolik, že před jejich dokončením byl jmenován kanovníkem kostela v Sant’Angelo v Pontanu. Když poslouchal kázání augustiniánského poustevníka o latinské frází Nolite diligere mundum, nec ea quae sunt in mundo, quia mundus transit et concupiscentia ejus („Nemilujte svět, ani věci, které jsou ze světa, protože svět pomíjí a jeho chtíč zaniká“), pocítil povolání k řeholnímiu životu. Pak prosil poustevníka, aby ho přijal do svého řádu, a jeho rodiče radostně souhlasili.
Mladý Mikuláš vstoupil do Řádu poustevníků sv. Augustina.
Ještě před svýn svěcením byl poslán do několika klášterů Fermo,San Ginesio,Recanati, a další a životopisci poukazují na to, že byl vzorem velkorysého úsilí o dokonalost.
.
Slavnostní slibysložil ve věku devatenácti let. V roce 1269 byl vysvěcen na kněze. Po vysvěcení kázal hlavně v Tolentinu, kam byl kolem roku 1275 přeložen. V klášteře Sant’Agostino di Tolentino zůstal až do své smrti v roce 1305.
Posledních 30 let svého života strávil kázáním téměř každý den. Ačkoli v jeho posledních letech nemoc ověřovala jeho vytrvalost, pokračoval ve svém umrtvování téměř až do okamžiku smrti. Ctitelé vzpomínají na jeho mírnost, í prostotu a oddanost a panictví, které nikdy nezradil a střežil modlitboua umrtvováním.
Jak uvádí Římský misál v úvodních slovech k Sanctus, samotný věčný život v ráji duší, které nebyly zatraceny, je modlitbou bez konce, chvalozpěvem a chválou Boží tváře „spolu“ se svatými anděly a svatými dušemi ostatních již spasených zemřelých. Ve staleté křesťanské tradici je giaculatoria jednoduchým a jasným typem modlitby, vhodným pro věřící všech věkových kategorií. Upřímný a intenzivní cit, který je pro lidovou zbožnost typický, z ní i v jednoduchosti její formy a obsahu činí vítanou a potenciálně účinnou modlitbu, která se vyrovná jiným delším, ucelenějším a známějším modlitbám.
Podle katolické nauky se člověk při modlitbě vědomě povznáší k Bohu. Modlitba, říká Chrysostom, je jistou kotvou pro ty, kdo jsou v nebezpečí ztroskotání; je nesmírným bohatstvím pro ty, kdo jsou chudí; je nejúčinnějším lékem pro ty, kdo jsou nemocní; a je jistým opatrovníkem pro ty, kdo se chtějí zachovat ve svatosti. Modlitba by měla být každodenním zvykem každého člověka a otevírá kanál komunikace s Bohem, který na oplátku přináší pocit klidu a vyrovnanosti[3]. Bůh je vždy připraven naslouchat nám v každém okamžiku života a může nám odpovědět mnoha různými způsoby, prostřednictvím událostí, ale také prostřednictvím nepředstavitelných okamžiků empatie a komunikace. On je stále živý a přítomný v našem životě, není historickou skutečností, která čeká, až se znovu zjeví až na konci našeho života, proto je dobré najít si prostor pro modlitbu v každém dni a tato dobrá vůle nikdy neztratí smysl, protože přispěje k šíření dobra v našem životě, ale i v životě druhých, i když se navzájem neznají; modlitba je nesmírně účinná, pokud se jí věnujeme s vytrvalostí a pokud vychází ze srdce. Cílem modlitby může být uctívat Boha, vzdávat mu díky a předkládat mu své prosby; tento poslední úkon však musí být prováděn bez přetvářky a musí podřizovat naše přání Boží vůli.
Křesťanská modlitba není automatický a předvídatelný úkon, ale předpokládá víru. Ten, kdo se modlí, nemůže o něco jednoduše prosit, ale musí Bohu naslouchat. Modlitba za někoho nebo něco (přímluvná modlitba) navíc neznamená pouze myslet, ale připravit se na převzetí odpovědnosti za tyto lidi nebo situace[4].
„Když pochopíte, že modlitba je způsob lásky velkým a nekonečným srdcem, pak si uvědomíte, že to, co děláte materiálně, nestačí, a stejně jako existuje láska, která se stává bližním konkrétně, rukama, existuje způsob lásky, který se stává bližním druhého člověka tím, že vedle něj stojíte ve svém srdci.“[5]
Pro mnoho katolíků je oblíbenou modlitbou svatý růženec, který jim umožňuje rozjímáním připomenout si hlavní epizody ze života Ježíše a Marie; svatý růženec je modlitba, s níž je tradičně spojeno mnoho milostí. Mezi pravoslavnými je velmi oblíbená Ježíšova modlitba. Pro protestanty musí modlitba doprovázet četbu Bible, která hraje v protestantské spiritualitě ústřední roli. Protestantský věřící se nejprve modlí a vzývá Ducha svatého, pak čte biblický úryvek a rozjímá o něm, nakonec se znovu modlí a na závěr chce svědčit o víře v Krista svým vlastním životem[6].
Katolický liturgický rok se tradičně vyznačuje modlitbou adresovanou některému z protagonistů víry[7]:
Leden: měsíc modlitby a uctívání Dítěte Ježíše.
Únor: měsíc modlitby a uctívání Boha Ducha svatého.
Březen: měsíc modliteb a uctívání svatého Josefa
.
Duben: měsíc modlitby a uctívání Božího milosrdenství.
Květen: měsíc modlitby a uctívání Panny Marie, Nejsvětější Matky Boží.
Červen: měsíc modlitby a zbožnosti k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu.
Červenec: měsíc modlitby a zbožnosti zaměřené na drahocennou krev Ježíšovu.
Srpen: Měsíc modlitby a uctívání Boha Otce.
Září: Měsíc modlitby a uctívání svatých Božích andělů
.
Říjen: Měsíc modlitby a zbožnosti věnovaný svatému růženci
.
Listopad: Měsíc modliteb a uctívání duší zemřelých.
Prosinec: Měsíc modlitby a uctívání Neposkvrněné Panny Marie a svatých Vánoc.
Tolentino Basilica di San Nicola Cappellone 10 – Nicola da Tolentino –
Fresky o Tolentinském světci 1325-28
1. Mladý mnich v černém hábitu studenta
2. Dílo Piero della Francesca
3 Andílek podává lilii
4. Obraz od Mistra z Tollentino
5. Obraz světce od Mistra Giacoma Barbelliho
6. S. Mikuláš z Bari předpovídá rodčům syna
7.Nikola čeká na studium
8. Nikola naslouchá kázání
9.Nikola získává věčnou korunu
10. Nikolův pohřeb a oslava
11.Vzkříšení dívenky z Ferna
12. Uzdravení slepé v San Ginesio
13. Vysvobození uvězněného
14. Záchrana trosečníků
15 povzbuzení vězně před popravou
16. Osvobození posedlého na přímluvu Panny Marie a Ježíška
Toto místo postihlo v roce 2016 těžké zemětřesení.
