Jedno dýchnutí a několik kapek
První životopis sv. Norberta z Xantenu (1082-1134) byl sepsán kolem roku 1155 a velmi jasně ukazuje, že tento německý zakladatel řádu, šiřitel míru a odvážný obhájce papeže právem nese titul apoštola Svátosti oltářní, a to pro jeho velkou lásku k Eucharistii a k předrahé Krvi Ježíše Krista.
Jak uvádí jeho nejstarší životopis, tento nadaný mladý muž pocházel ze starobylého šlechtického rodu, byl poradcem svého bratrance císaře Jindřicha V. a vedl na arcibiskupském dvoře v Kolíně bezstarostný světácký život „aniž by se staral …o Boha“.
Ale podobně jako Šavel u Damašku zažil i on svou hodinu v roce 1115, kdy ho úder blesku shodil s koně. Když se pak znovu probral, byl z něho zcela jiný člověk. Aniž by se ohlížel nazpět, vzdal se radikálně všeho majetku, peníze rozdal chudým a stal se knězem. Jako neúnavný poutník a kazatel prošel pěšky Německo, Francii a Belgii. V ustavičném úsilí hlásal lidu nefalšovanou víru. Ve snaze o obnovu kléru vysvětloval především kněžím, jak je jejich povolání vznešené a důležité, a probouzel v nich lásku k eucharistickému Pánu.
Příkladem této snahy byl samotný Norbert, kterému nesmírně záleželo na tom, aby slavil každý den mši svatou v hluboké usebranosti. Nejstarší životopis popisuje některé zázraky, které učinil po přijetí Nejsvětější Svátosti.
11. dubna 1126 v Dómě sv. Kiliána Würzburgu, když přijal Kristovo Tělo a Krev . Přistoupila k němu slepá žena a prosila o uzdravení. Tu se k ní Norbert obrátil a dechl na ni vůni konsekrovaného vína. V tom okamžiku se slepé vrátil zrak. Tento zázrak vyvolal tak velkou pozornost, že město vyzvalo Norberta, aby zde pro svůj mladý řád založil klášter. A skutečně, po dvou letech došlo k založení kláštera v Oberzell.
Svůj řád založil jen pět roků po svém obrácení o Vánocích 1120.V jednom vidění ukázala Panna Maria Norbertovi v blízkosti francouzského města Laon louku s rozpadlou kaplí: Pratum demonstratum – Prémontré (odtud seodvozuje název řádu – premonstráti). Zde založil Norbert první reformovaný klášter, do kterého přitahováni silnou osobností zakladatele vstupovali muži všech stavů, aby vedli apoštolský život podle evangelia.
Opatství Floreffe
Řeholní společnost se rychle rozrůstala a již v roce 1121 mohl Norbert otevřít další klášter – opatstvím Floreffe, které pojmenoval podle Flos Mariae – Květ Mariin. Zde došlo k dalšímu zázraku nejdražší Ježíšovy krve, o kterém hovoří kronika opatství a dodatek k prvnímu životopisu sv. Norberta.
V něm vyprávějí mnozí „norbertini“- nazvaní tak po svém zakladateli – jednomu spolubratru hraběti Gottfiedovi z Capperbergu o této události ze života zakladatele:
Když s obvyklou velkou usebraností slavil v kostele opatství ve Floreffe mši svatou, bezprostředně před svatým přijímáním spatřil na pateně s hostií několik kapek krve. Ihned zavolal bratra Rudolfa, kostelníka, který mu přisluhoval, a zeptal se ho: Vidíš to, co já? Ten mu odpověděl: Ano otče, vidím kapky krve. Hluboce dojatý Norbert nedokázal zadržet své slzy. Když se zpráva o tom v řádě rozšířila, vznikl u premonstrátů liturgický obyčej purifikovat omýváním nejen kalich, ale i patenu, což dosud nebylo zvykem.
Když byl Norbert v roce 1126 vysvěcen na arcibiskupa Magdeburgu, stala se tato obnovená diecéze základnou a výchozím bodem pro východní misii mezi Pobaltskými Slovany, Lužickými Srby, západními Poláky, Moravany, Slováky a Slovinci.
Norbert se osvědčil jako vlivný prelát, který se během svého života pohyboval mezi papežem a císařem. Zemřel na následky malárie v roce 1134 v Magdeburgu a byl pochován v kostele Panny Marie. O téměř půl století později v době reformace byly jeho ostatky přeneseny 1626 do Strahovského opatství v Praze. Relikvie toho českého patrona se zde nacházejí v kapli sv. Voršily ve strahovské bazilice Nanebevzetí Panny Marie.
Oltář sv. Norberta, Strahov
Pramen: Víťazstvo Srdca