Dne 6. června 2021 byla blahořečena sestra Maria Laura Mainettiová, oběť satanistického rituálu, který uskutečnily tří mladé dívky. Jakmile byly zatčeny, přiznaly, že ji nabídli Satanovi, „aby udělaly něco jiného než obvykle a prožily silné emoce“.
Sestra Maria Laura Mainetti, rozená Teresina Elsa Mainetti, se narodila 20. srpna 1939 v Colico (Lecco, Itálie). Postupně si uvědomovala, že její matka zemřela, aby dala život své desáté dceři. A to možná také vysvětluje, proč vyrůstala s výraznou velkodušností, s tendencí rozdat se pro své bližní, kteří jí říkali „Svatá Terezička“.
Svůj život zasvětila misiím mezi dětmi, mladými lidmi a rodinami ve Vasto (Chieti), Římě, Parmě, až do příchodu do Chiavenny (Sondrio) v roce 1984: zde se v roce 1987 stala představenou klášterní komunity. Byla učitelkou, vychovatelkou mnoha mladých lidí a studentů a duchovním světlem pro mnoho věřících.
Její pozornost byla zaměřena zejména na mladé lidi, které poznávala jako velice křehké a dezorientované: využívala každou příležitost, aby se seznámila s jejich světem, jejich jazykem a kulturou; zajímala se o různé zkušenosti, neustoupila před žádnou příležitostí posloužit v jejich prospěch; aktivně se účastnila katechezí, oratoří, školních táborů, setkání absolventů¨a nabízela osobní setkání.
V Chiavenně si tři nezletilé dívky dlouho fascinované satanismem naplánovaly, že obětují ďáblu Bohu zasvěcenou osobu. Podle toho, co přiznaly, původně vybranou obětí byl tehdejší farář u San Lorenza, monsignor Ambrogio Balatti; pak ale usoudily, že by jeho robustní postava ztěžovala provedení vraždy. Napadlo je, že obětují sestru Marii Lauru Mainettiovou, kterou při její štíhlosti snáze přemůžou.
Počátkem června 2000 byla jeptiška kontaktována jednou ze tří přítelkyní. Ta předstírala, že je těhotná po znásilnění a že její rodina žádá, aby podstoupila potrat. Předpokládala, že se sestra okamžitě stane její přítelkyní, aby potratu zabránila. Ta jí ihned nabídla bezpodmínečnou podporu a dokonce i pohostinnost ve své náboženské komunitě, alespoň do konce těhotenství.
6. června se dívka znovu ozvala po telefonu a požádala sestru Marii Lauru o schůzku na Piazza Castello, kde se pak setkaly. Dívka ji požádala o doprovod pro vyzvednutí zavazadla na opuštěné místo. Sestra vyšla z kláštera asi ve 22 hod., ale její spolusestry byly o jejím odchodu informovány, stejně jako místní farář.
Když se pak dívka chystala „odejít pro své věci“, dostavily se dvě její společnice, které hrály svou roli a děkovaly jeptišce; vyzvaly ji, aby je následovala po matně osvětlené cestě. Brzy poté ji však napadly a utloukly kameny, a pak ji odvlekly zraněnou na opuštěné místo, kde ji každá z nich šestkrát bodla nožem.
Aby evokovaly 666 – číslo šelmy z Knihy Zjevení, určily, že rituál oběti ďáblu by měl být jako 6 ran od každé ze tří dívek, aby tak tvořily číslo 666. Mělo to být 18 bodných ran, ale v zápalu vášně se stalo, že bylo v těle o jednu ránu více. Vybraly si také záměrně den 6. června 2000, aby datum v novém mileniu obsahovalo 3x číslo 6.
Jeptiška zemřela na kolenou a druhý den byla nalezena mrtvá. Později, během výslechů mladé vražedkyně vypověděly, že když ji bodaly, sestra M. Laura řekla: „Pane, odpusť jim!“. Dívky přiznaly, že na ně neudělal dojem pohled na krev, ani hrubá síla, kterou si samy neuměly představit, ale spíše ona slova odpuštění, která jejich oběť pronesla v okamžiku smrti, kdy se obávala jen zla, které si dívky svým činem způsobily.
Několik měsíců před svou smrtí sestra M. Laura napsala: „Musíme být připraveni ke všemu pro ostatní, až do té míry, že za ně obětujeme svůj život jako Ježíš.“ Její násilná smrt byla na titulních stránkách italských novin po mnoho týdnů. Tři dívky byly nakonec odsouzeny v roce 2003: jedna, která byla považována za spiritus agens skupiny na 12 let a 4 měsíce, její dvě přítelkyně na 8 a půl roku. Po odpykání trestu si dívky změnily jména, přestěhovaly se jinam a vdaly se, mají děti a pracují.
Odpuštění umírající jeptišky, které tak na mladé ženy zapůsobilo, bylo později také výchozím bodem pro jejich nový život.
Na místě smrti sestry Marie Laury byl umístěn žulový kříž s nápisem z evangelia: „Jestliže pšeničné zrno zemře, přinese mnoho ovoce“. Mnozí tam přicházeli k modlitbě a v březnu 2019 bylo tělo přemístěno ze hřbitova do jedné z bočních kaplí kostela sv. Vavřince. Na balustrádě je deník, kde mohou být zapisovány prosby nebo vzkazy. Za jeden rok bylo shromážděno 1500 záznamů, napsaných ve všech jazycích světa dětmi, prarodiči, skupinami dětí, mluvčími škol a komunit.
23. října 2005 zahájil tehdejší biskup diecéze Como Alessandro Maggiolini diecézní proces blahořečení sestry Marie Laury, který skončil 6. června 2006. Následně, v roce 2008, Svatý stolec schválil žádost o zahájení procesu beatifikace. V létě 2017 bylo vydáno positio super martyrio. Dne 19. června 2020 papež František pověřil Kongregaci pro svatořečení, aby vydala dekret uznávající její mučednictví, z důvodu „In odium fidei“ (z nenávisti k víře), čímž otevřel cestu k blahořečení.
Beatifikace sestry Marie Laury Mainettiové, zavražděné třemi dospívajícími dívkami, nás musí vést k vážnému zamyšlení nad dramatickými důsledky, ke kterým vede nejen absence hodnot a nuda, charakterizující život tolika mladých lidí, ale také zlé mediální bombardování, kterému jsou vystaveni a které má za cíl probudit tužbu po kouzlu zločinu, od extrémních „výzev“ ke kouzlu „přestupku“ až po neustálé hledání podnětů mimo všechny meze až ke kultu ďábla se vzrušujícími rituály různého druhu, které slibují nejen intenzivní emoce, ale i osvojení jeho zlé síly a esoterické moci.
Stále více mladých lidí je vystaveno tomuto mediálnímu bušení a ocitají se na cestě, která se může proměnit ve skutečnou past a zmatení mysli, rouhání, vandalismus, násilí, vraždění druhých i sebe. Sklon k esoterického okultismu a satanismu se stále více stává skutečnou rychlodráhou ke zvrácenostem. A mediální komunikace je jedním z privilegovaných kanálů pro šíření takových cest. Zejména některé mediální žánry jsou zvláště vhodné pro upoutání pozornosti a přilákání potenciálních obětí.
Jsme svědky stálé eskalace esoterických a satanských zpráv z marketingu. Romány, hudba, videohry, móda, filmy, televizní pořady, reklama, uvedly do pohybu celosvětový zvrat, ve kterém je démonický prvek prezentován pozitivně: jako fascinující, podmanivý, přitažlivý zážitek, aspekt, který silně strhává mladou generaci, aniž by se obávala zničujících demoralizačních důsledků.
Množí se například televizní fikce, karikatury a sociální fóra, která prezentují ďábla jako ikonu svobody proti otroctví náboženství, morálky a pravidel, která jsou stále více vnímána jako negativní. Například pro Wiccu (považovanou za nové náboženské hnutí související s takzvanými jevy „neopaganismu“) je Lucifer „princem dobra a bytostí neznámou a nespravedlivě pronásledovanou křesťanskou církví„.
Přidáme-li k tomu společnost stále rostoucích požadavků mít vše, a to okamžitě, touhy po esoterice, která vede k satanismu, až se projeví nejvíce podmanivá síla touhy po moci, úspěchu, penězích a sexu. V takovém pohledu hodnoty víry, morálky, samotného křesťanského zjevení nejenže již nemají prostor, ale jsou odmítány jako předmět pohrdání a nenávisti.
Prostřednictvím webů se děti seznámí se všemi možnými destruktivními proudy, mezi nimiž vyniká satanismus, s možností přeměny virtuálního poznání na skutečné poznání. Tato dynamika bují na sociálních fórech a četných platformách webových stránek. Stačí se podívat na Facebook, abyste zjistili, že s těmito problémy souvisí nespočet „stránek“ a „uzavřených skupin“.
Skutečná esoterická a satanská indoktrinace je až příliš podceňována. Proto je naléhavě zapotřebí vyvážených, pečlivých a obezřetných informací, zejména ve vzdělávací oblasti rodin a institucí.
Jak můžeme čelit této moci?
Musíme se nutně vrátit k jasnému rozlišování mezi tím, co je morálně správné, a co ne; demonstrovat nebezpečí, které postupně přivodilo smazání hranic mezi dobrem a zlem, což plodí převrácení hodnot, které jsou základem samotné lidské důstojnosti.
Je nutno obnovit integrální hlásání víry, působivé, důvěryhodné a nekompromisní, doprovázené účinnými vzdělávacími a informativními programy o riziku a nebezpečích skutečné kultury smrti často zahalené do masek falešné vitality a štěstí.
Začít důrazně odsuzovat všechny ty návrhy démonických projektů prezentovaných jako pozitivní realita. Tyto návrhy jsou tak zničující formou zvrácenosti, že nemohou mít právo na existenci v civilizované společnosti, pokud jí má být a nadále zůstat.
Konečně je třeba mnoho modlitby, aby naši mladí lidé přijali inspiraci dobra, kterou se Bůh vždy snaží sdělit jejich srdcím, a odmítat klamy, které „otec lží“ (srov. Evangelium sv. Jana 8: 44) šíří ve společnosti prostřednictvím svých ctitelů. Ti ve skutečnosti prezentují Boží příkazy a poslušnost vůči Bohu jako něco ponižujícího, jako ohrožení svobody a překážky k dosažení štěstí. Ve skutečnosti je to přesně naopak: je to Satan, kdo ohrožuje svobodu, štěstí, osobní naplnění a věčnou spásu každého člověka, stejně jako mír mezi národy a skutečný pokrok lidstva. Bezpodmínečná oddanost Bohu a poslušnost jeho vůli je to jediné, co nás skutečně osvobodí, protože jen v Bohu je náš pokoj, naše radost, autentické a trvalé štěstí, po kterém naše srdce touží, plné naplnění naší existence v tomto pozemském životě a na věčnosti.
*Předseda Mezinárodní asociace exorcistů
Článek laskavě poskytla Italská asociace exorcistů
P. Francesco Bamonte, předseda mezinárodní asociace exorcistů