Svatý František Saleský musí být i v nebeské slávě j velmi smutný, a to zvláště v současné době. Z jeho životopisu bývá představováno mnoho prvků, ale zcela se zamlčuje ta nejpodstatnější složka a vlastní cíl všeho jeho horlivého úsilí, a to je úplná obnova katolické víry u zcela znepřátelených kalvinistů, které dosáhl ve své diecézi neúnavným apoštolátem i nasazením vlastního života. Musí být velmi smutný z toho, jestliže podle současného pseudopastýře Bergoglia udělal velkou hloupost, když se věnoval tak bláznivému prozelytismu.
Sv. František byl vyhlášen za patrona novinářů a spisovatelů, a to plným právem. Jeho spisy se ovšem nevyznačují jen láskou a mírností, ale obsahují v prvé řadě nesmlouvavou kritiku a polemiku proti jakékoliv herezi. ‚Papežovy‘ teorie o jednotě v různosti by laskavě, ale bez milosti smetl jako nebezpečný ďáblův nástroj. Láska bez pravdy není láska, a proto bylo jeho zásadou nikoliv ohleduplně pravdu zamlčovat nebo dokonce překroutit, nýbrž předkládat ji čistou a ryzí s veškerou zdvořilostí a úctou v její nekompromisní podobě. Zde je příklad z jeho Polemických spisů II .
Tato ukázka je ovšem také významným příspěvkem k problematice tzv. Novus Ordo. Hlavním vzorem při jeho konstrukci byla totiž Lutherova tzv. večeře Páně, kterou Luther vytvořil z ďáblem vnuknuté nenávisti vůči svaté mešní oběti. Lutherské formy a nápady převzali tvůrci a obhájci NO i s touto nenávistí. Zapomínají přitom, kdo je jejím původcem. Není to náš nějaký dohad, ale Lutherovo upřímné doznání: byl to osobně sám ďábel, kterému skutečná oběť mše svaté trvale zpřítomňuje jeho nezvratnou porážku, a proto ji nesnáší a nevýslovně nenávidí. A protože se mu díky liturgické „deformě“ takřka podařilo sprovodit skutečnou mešní oběť ze světa, otevřel se mu nebývalý prostor pro jeho působení, kterého jsme svědky a co nevidět se staneme i obětmi.
Šest protestantských poradců Pavla VI.
P. S. Všechny, kteří se odvolávají na sv. Františka Saleského, že ‚dialog‘ musí být naplněn vlídností a zabalen do laskavosti, by velký církevní učitel opravil v jedné věci: především musí být naplněn pravdou, ať je jakkoli tvrdá. Jak spojovat pravdu s laskavostí, v tom je ovšem třeba se cvičit.
Chcete ukázku takového cvičení? Prosím. Mohou např. hledat a zkoušet ten nejlaskavější a nejpůsobivější způsob, jak sdělit zbloudilým, že jsou ve velmi povážlivém stavu: »Moji drazí, je mi vás velice líto, ale musím vám říct, že pokud zemřete jako příslušníci této sekty, nemáte vlastně pražádnou naději, že dojdete spásy. A pokud se spoléháte na své ‚extáze‘ a ‚jazyky‘, které připisujete Duchu Svatému, velice se mýlíte. To si ve skutečnosti sám ďáblem obhlíží své budoucí trvalé hosty. Ten, kdo vám tvrdí něco jiného, je buď velký ignorant, nebo ještě větší podvodník.«
Svatý ženevský biskup více než aktuální
Svatý František o lidech tohoto světa