Svaté Brigitě Švédské se dostalo v roce 1373 milosti být svědkem Božího narození:
Tento porod se udál tak v mžiku, že jsem nemohla postřehnout, jakým způsobem se to stalo. Ihned jsem viděla slavné Dítě ležící v záři na zemi. Jeho tělo bylo prosté ode vší poskvrny. Slyšela jsem také milý zpěv andělů. Když Panna cítila, že už porodila, sklonila hlavu, složila ruce a klaněla se Chlapci s hlubokou úctou. Říkala: „Vítej, můj Bože, můj Pane a můj Synu…“
Její vidění ovlivnilo mnoho umělců.
Slavný lombardský malíř Bergognone, který žil a tvořil vzácná díla před více než 500 lety, pokládal za svou čest a takřka povinnost vzdát svým uměním hold také největšímu zázraku celých lidských dějin: příchodu Božího Syna na tento svět. Jeho úchvatný obraz Adorace z roku 1500 představuje s nemírnou vírou, prostotou, realismem i poezií samu podstatu vánočního tajemství: vznešenou a pokornou Pannu z Nazareta, jak se s nesmírnou zbožností a úctou klaní největšímu Daru věčného Otce, jeho jedinému Synu, který leží na zemi jako bezmocné Dítě, darované této Zemi jako od věků slíbený Spasitel a Vykupitel.
O tomto novorozeném a bezmocném Děťátku, zcela odkázaném na lidskou péči, platí nicméně závažná slova: je to jednorozený Boží Syn, který se zrodil z Otce přede všemi věky jako Bůh z Boha, Světlo ze Světla, pravý Bůh z pravého Boha, zrozený, ne stvořený, jedné podstaty s Otcem: skrze něho všechno je stvořeno. Nemluvně podrobené všem těžkostem, svízelům a bolestem lidské přirozenosti, zůstává současně jedné podstaty s Otcem, se kterým sdílí věčnost, nekonečnost, všemohoucnost, svatost, vševědoucnost….
V tisíceré podobě nám mohl Otec poslat a představit svého Syna, ale rozhodl se, že jeho Jednorozený se stane členem lidského rodu shodným s těmito tvory ve všem kromě hříchu. Dítě, které vidíme ležet bezmocně na zemi ve stáji, nám zcela odevzdává bezelstně a bezvýhradně jako dokonalou a nekonečnou Oběť .
Tento jeho vstup na svět Všemohoucího v bezmocnosti, pokoře a chudobě předznamenává současně budoucí vyústění do nejvyšší oběti ve stejné bezmocnosti, pokoře, chudobě; tu i tam ho doprovází stejně pokorná adorace jeho nejčistší Matky a Panny .
Všechny tyto překvapující, kontroverzní a neslýchané skutečnosti můžeme konstatovat a evidovat, nikdy však pochopit. Neznamená to, že bychom o nich neměli rozjímat a přemýšlet, naopak. Jde jen o to, aby cíl tohoto našeho hloubání byl smysluplný, důstojný a především aby směřoval k Boží oslavě a nikoliv naší domýšlivosti.
Myšlenkové úsilí a rozjímání o tomto tajemství, které je a zůstane nepochopitelné, je smysluplné právě tehdy, jestliže nás vede k nazírání a nezvratnému přesvědčení, že nemůže existovat nic většího, nic drahocennějšího, nic světějšího, co by nám ubohým a hříšným lidem mohl věčný a nekonečný všemohoucí Bůh darovat .
Otec nám představuje a odevzdává svého Syna nikoliv v jeho nekonečné bezmezné velikosti a slávě, ale právě oné jediné podobě, která je vlastní každému člověku, který se narodil na tento svět, aby se nikdo nemohl cítit nepatřičný, odstrčený, nehodný, vyděděný. V novorozenecké nemohoucnosti jsme si všichni bez výjimky rovni.
Čím více jsme si vědomi, že nejsme schopni domyslet, čeho se toto Dítě vzdává, aby přijalo tuto lidskou podobnost a shodu, čím více jsme přímo zděšeni skutečností, jakou nedohlednou vzdálenost z Otcova lůna až na udusanou půdu betlémské stáje muselo toto Dítě překonat, aby se tak dostalo do této bezprostřední blízkosti každičkého z lidí, tím více se cítíme nuceni padnout bez váhání na kolena spolu s jeho nejpokornější Matkou .
To, co je zde dokumentováno, není nahodilá událost, toto spojení Boha a Člověka musí být nejjistější a nejskálopevnější střed dějin, celá tisíciletí připravovaný, prorokovaný a očekávaný. To, co se stalo v jeskyni nedaleko Betléma na počátku nového letopočtu, není něco jako zvláštní vystoupení Boha pro náhodné zájemce, toto božsko – lidské setkání se netýká jen několika pastevců či exotických mágů.
Tato pokorná, bezmocná podoba Nekonečného a Všemohoucího není dočasnou podívanou pro několik náhodných čí vyvolených návštěvníků. ale je to rozhodující zlom v osudu lidstva určený podle výslovného andělova sdělení všem lidem. Jde o neodvolatelné a závazné Boží pozvání pro všechna pokolení a pro všechny národy.
Pro všechny lidi až do skonání věků zůstane tato plnost Božství v bezmocné podobě zachována. Bude pro všechny prostřena na plátně korporálu spolu s pozváním k nejtěsnějšímu možnému spojení Boha s člověkem jednoznačnou výzvou: Kdo nebude jíst mé Tělo a pít mou Krev, nebude mít v sobě život.
Naléhavost a nenahraditelnost tohoto nekompromisního Božího pozvání vyplývá i z jeho kategorického příkazu: Jděte, učte, hlásejte, křtěte všechny národy. Kdo neuvěří, již je odsouzen! Od chvíle, kdy jediný pravý Bůh zjevil sám sebe v podobě sebeobětující se bezmocnosti, je tato oběť neklamným průkazem jeho božské totožnosti a bez tohoto průkazu není Boha, který by zasluhoval toto jméno a tuto úctu.
O ničem jiném Bůh skrze proroky po celá tisíciletí nemluvil než o tomto svém věčném záměru a jediném díle záchrany a spásy. Na nic a na nikoho jiného lidstvo nepřipravoval. Všechny jiné alternativy, náhražky, božstva a veškeré nápady, mýty a obřady nejsou nic jiného než smrtící plody, které zasévá a šíří Nepřítel Boha a lidí. Jak opakoval po dvakráte Kristův vyvolený Apoštol: Kdyby přišel anděl z nebe a hlásal jiné evangelium, budiž proklet!
A nejen anděl, kdyby se i samo společenství, které dva tisíce let vystupuje jako jediná církev založená Božím Synem, usneslo na něčem jiném, než co od Něho nenahraditelně a neodvolatelně jednou pro vždy přijalo, není to už jeho církev, ale svedený dav, který na sebe svolal prokletí a ztratil spojení a společenství s jediným Božím Zakladatelem Vyslancem a Spasitelem. Stal by se z vlastního rozhodnutí léčkou a nástrojem zkázy, protože Boží Syn je věrný a není lhář.
Pravda je pravdou nikoliv proto, že jí věří tisíce nebo miliony, ale protože vyšla z úst Božích, z úst toho, který sestoupil neopakovatelně od Otce na svět jako Dítě, aby vydal svědectví Pravdě: jednorozený Bůh, skrze něhož přišla Milost a Pravda.
Proto si dejte pozor, aby vás nikdo nesvedl.