Irák: Absence Ježíše i Židů

Papežova cesta do Iráku, která skončila, je v mezináboženském klíči označena jako akce „ve znamení Abrahama“, což nám zní jako naprosté nedorozumění ohledně monoteismu, neboť se konala za naprosté absence Ježíše i Židů. Papež se ve svém projevu vyhnul zmínce o hebrejském proroku Izaiášovi, když hovořil o národech, které proměňují své meče na radlice a kopí na srpy“. Bergogliův kurs zde je volný skluz, nezastavitelný a neomezený po zničujícím svahu pro církev i pro duše. Setkání s významnými náboženskými vůdci se konalo výslovně na téma nyní konsolidovaného leitmotivu Fratelli tutti a v duchu prohlášení z Abú Dhabí.

Renomovaný islámský historik Robert Spencer řekl pro Church Militant, že „o Ježíši zde nebyla zmínka, protože mezináboženský dialog zahrnující muslimy a křesťany jako vždy vyžaduje, aby se křesťané přizpůsobovali islámskému postoji, nikoli skutečnému sdílení či vzájemnosti.“ Spencer, učenec blízkovýchodního původu, zaznamenal výraznou nepřítomnost Židů: „Skutečné mezináboženské setkání v rodišti Abrahama by mělo zahrnovat zástupce všech tří ‚abrahamských‘ náboženství. Pozvaní židovští zástupci však údajně odmítli svou účast.“

„Ne, katolíci nemohou podporovat tyto pokusy, které předpokládají, že všechna náboženství jsou víceméně dobrá až chvályhodná … Tato teorie je nejen nepravdivá, ale je úplnou lží, zavrhuje pravé náboženství, které falšuje, a tím připravuje půdu pro naturalismus a ateismus“. (Pius XI., Encyklika Mortalium Animos 1928)