Z dopisu P. Pia

Dopis P. Pia zpovědníkovi:

Můj nejdražší Otče, v pátek ráno jsem byl ještě v lůžku, když se mi zjevil Ježíš. Byl velmi smutný a ztrápený. Ukázal mi velké množství kněží řeholních i světských, mezi nimi různé církevní hodnostáře Někteří celebrovali, jiní se připravovali, jiní odkládali posvátná roucha. Ježíšův pohled plný úzkosti mi působil velkou bolest, proto jsem se chtěl zeptat, proč tak velice trpí. Nedostal jsem žádnou odpověď.

Jeho pohled mě však zavedl k oněm kněžím; ale krátce nato jako zděšený a jako by byl znaven dívat se na ně, obrátil svůj pohled a pozvedl ho ke mně. S nemírnou hrůzou jsem pozoroval dvě slzy, které stékaly po jeho tvářích. Odvrátil se od onoho zástupu kněží s výrazem velké nevole a zvolal:

»Řezníci!«

Obrácen ke mně řekl: »Můj synu, nemysli si, že moje agonie trvala tři hodiny, ne, kvůli duším, které jsem nejvíce obdaroval, budu v agonii, až do konce světa. Během agonie, můj synu. není možno snít. Moje duše hledá nějakou kapičku lidského slitování, ale běda, ponechávají mě pod břemenem své lhostejnosti. Nevděčnost a sen o mých služebnících činí moji agonii nejtíživější. Běda, jak špatně odpovídají na moji lásku! To, co mě skličuje, je jejich netečnost, jejich pohrdání a jejich nevěra. Kolikrát jsem je chtěl smést, kdyby mě nezadrželi andělé a duše, které jsou do mne zamilovány….Napiš to svému otci, vyprávěj mu, co jsi viděl a slyšel ode mne dnešní ráno. Řekni mu, aby tento tvůj dopis ukázal otci provinciálovi.«

Ježíš ještě pokračoval, ale to, co mi řekl, nebudu schopen nikdy sdělit žádnému tvoru na tomto světě.

PADRE PIO DA PIETRELCINA: Epistolario I° (1910-1922) a cura di Melchiorre da Pobladura e Alessandro da Ripabottoni – Edizioni „Padre Pio da Pietrelcina“ Convento S.Maria delle Grazie San Giovanni Rotondo – FG)