Konala jsem adoraci Ukřižovaného a ponořila jsem se zcela do jeho láskyplné Vůle, a zatímco jsem tak učinila, pocítila jsem, že nejdobrotivější Ježíš se v mém nitru pohnul a řekl mi:
»…Moje dcero, jak velké věci dává poznat moje vůle o tom, co vykonalo mé lidství v této Božské Vůli! Moje lidství, aby uskutečnilo dokonalé a úplné vykoupení, muselo je vykonat v prostředí věčnosti: odtud vyplývá nezbytnost věčné Vůle. Kdyby moje lidská vůle neměla s sebou věčnou Vůli, všechny mé činy by byly omezené a konečné; avšak spolu s ní jsou bezmezné a nekonečné. Proto mé utrpení, můj kříž musely být bezmezné a nekonečné a moje Božská Vůle umožnila, že v mé lidské vůli se nacházela všechna utrpení a kříže, takže se rozšířily na celou lidskou rodinu od prvního až po posledního z lidí a já jsem v sobě absorboval všechna utrpení a každý tvor tvořil můj kříž.
Proto můj kříž byl tak dlouhý, jaká je délka všech věků, a tak široký jako všechny lidské generace. Nebyl to jen malý kříž na Kalvárii, kde mě Židé ukřižovali; to byl jen obraz jiné délky kříže, na kterém mě držela ukřižovaného Nejvyšší Vůle. Proto délku a šířku kříže tvořil každý tvor, a jak ji tvořili, byli na tento kříž naroubováni; a můj kříž tvořila nejen Božská Vůle, která mě na něho napínala a křižovala mě, ale také všichni ti, kteří tento kříž utvářeli. Proto jsem potřeboval prostor věčnosti, kde jsem musel rozprostřít tento kříž. Pozemský prostor by nestačil ho obsáhnout.
Jak by mě tvorové milovali, kdyby poznávali to, co učinilo moje lidství v Božské Vůli, a co mě přiměla vytrpět z lásky k nim! Můj kříž nebyl ze dřeva, nikoliv, byly to duše. Byly to ony, které jsem pociťoval, jak tlukou v mém kříži, na který mě napínala Božská Vůle, žádné z nich jsem se nevyhýbal, všem jsem poskytl místo, a abych je mohl poskytnout všem, rozpínala mě tak strašlivým způsobem, že bych utrpení z kalvarského umučení mohl nazývat malými útěchami.
Proto si pospěš, abys dala poznat všechno to, co tato věčná Vůli způsobila v mém lidství. Toto poznání vyvolá takovou lásku, že tvorové budou do úmoru usilovat o to, aby kralovala uprostřed nich.«
Luisa Piccorreta, Spisy, sv. 15, 16.února 1923. Přeložil -lš-