6. 5. 2019

 

Že Bergoglio nemá ani v nejmenším ochotu ustoupit od své heretické záliby a chvály »mnohosti náboženství«, dal opětovně najevo při slavnosti přísahy vatikánských gardistů. Je to v naprostém protikladu k tomu, co nám církev a její liturgie právě v této velikonoční době předkládá k věření.

Bergoglio ke gardistům prohlásil:

»Máte příležitost budovat zdravá přátelství a cvičit se v úctě ke zvláštnostem a idejím těch druhých. K tomu vám pomůže, když budete kulturní, náboženskou a sociální různost uznávat jako lidské bohatství, a nikoliv jako ohrožení«.

Pří návštěvě Bulharska a Balkánu řekl, že tyto země za svou krásu vděčí náboženské různosti. Ve Švýcarsku byl kritizován za to, že je největším propagandistou a podporovatelem náboženského relativismu. »Jeho vírou je ve skutečnosti šokující představa „jednotného světového náboženství“. Tyto jeho představy se kryjí s úsilím o politickou globalizaci«.

Tyto ustavičné a stále se opakující narážky svědčí o tom, že se nejedná o náhodné okamžité nápady, ale samu podstatu Bergogliova světového názoru a smýšlení. Je to faktická ideologie svobodných zednářů, kterou Bergoglio je nadšeně sdílí.

Nebylo to poprvé. Již 1. října 2013 napadl „praktikování proselytismu“. Svoji nevoli vůči těm, kteří trvají na autentické, Bohem chtěné a požadované jedinečnosti katolické víry, k níž Ježíš Kristus volá lidi všech národů a všech náboženství, dává najevo často nerudým a neomaleným způsobem. V příloze uvádíme seznam jeho nadávek, jimiž častuje pravověrné katolíky, od prostých věřících až po kardinály. Pokládáme za trapné tento jeho nechutný a člověka nedůstojný slovní arzenál vůbec překládat. Ohromující je již sama jeho velikost a četnost.

Bergogliova averze vůči pravověrným a na druhé straně jeho objímání a líbání nevěřících je ve skutečnosi veřejným projevem jeho apostaze, která ho od jeho nástupu zcela diskvalifikuje pro funkci Kristova náměstka a nejvyššího pastýře katolické církve a činí z něho naopak nebezpečného a úhlavního nepřítele nejen křesťanství, ale celého lidstva. Zařadil se veřejně do tábora antikrista, kterému slouží celý jeho »pontifikát«; škody, které tím působí církvi a nesmrtelným duším narůstají každým dnem a volají do nebe o pomstu stejně jako veřejné sympatie a propagace sodomských hříchů. Episkopát, který mu k jeho anti-apoštolátu již sedm let dává zcela volnou ruku, nese těžbou odpovědnost před Bohem i před lidstvem a činí ze sebe trapného spolupracovníka na díle zkázy se všemi jeho důsledky. Bylo povinností episkopátu od prvního Bergogliova vystoupení, při kterém prakticky zapřel svého Pána Ježíše Krista, volat samozvance k odpovědnosti a vyznání pravé víry nebo odstoupení. Bergogliova veřejně vyznávaná sympatie k islámu těžce kontrastuje s tím, s jakou nenávistí pronásledují jeho vyznavači bezmocnou a nevinnou pákistánskou křesťankou Asia Bibi, které se její nejvyšší lžipastýř ani jednou nezastal.

Ukázky Bergogliových nadávek:

Faccia da immaginetta. Volto di cetriolini all’aceto. Linguaggio dei serpenti. Mummie del museo. Zitelle. Piccoli mostri. Amareggiati. Zelanti. Frettolosi. Schizzinosi. Tradizionalisti. Conservatori. Intellettualisti. Aristocratici dell’intelletto. Buonisti. Progressisti. Liberisti. Patroni. Proprietari. Minuziosi. Pomposi. Farisei. Ipocriti. Carrieristi. Putrefatti. Gnostici. Rigida. Pelagiani. Tenebrosi. Ottusi. Di casta. Puri ritualisti. Rubricisti. Showman. Da balcone. Faccia di aceto. Tacchini. Chiusi. Speculatori. Mondani. Pignoli. Cristiani da salotto.  Cristiani da ricevimento. Mediocri. Tiepidi. Insipidi. Pagani. Caricature. Puritani. Burocrati. Scalatori. La casta superiore. Pseudo cristiani. Pseudo pastori. Piccole anime piene di piccole cose. Anime piene di chiacchiere. Disgraziati. Tontos. Piagnucoloni. Carrieristi. Faraoni. Idolatri. Ribelli. Terroristi. Condannatori.  Presuntuosi. Orgogliosi. Insensati. Testardi. Mummie spirituali. SupponentI. Vagabondi. Cristiani virtuali. Istigatori. Mummie. Succhiasangue. Illuminati. Cuori chiusi. Cuori animali. Bestie. Volto contorto. Tristi. Corrotti. Eretici. Animali. Fondamentalisti. Noiosi. Rintontiti. Che sussurrano. Mentitori. Preti alla moda. Vescovi alla moda. Narcisisti. Manipolatori. Carrieristi. Mafiosi. Impostori. Stolti. Simulatori. Polemici. Aggressivi. Arroganti. Schiavi. Cattivi. Malati. Settari. Sleali. Predicatori apocalittici. Profeti di disgrazie. Spiriti malvagi. Disonesti – „non sono onesti“ -. Adulatori. Indegni. Detrattori. Succhiacalzini. Malintenzionati. Lussuriosi. Ridicoli. Insoddisfatti. Funzionari. Clero di Stato. Facce scure. Schizoidi. Superbi. Cuori spaventati. Cuori pietrificati. Gattopardi spirituali. Menti distorte Contraddittori. Incoerenti. Profeti di sventura. Comari. Cristiani pigri Cacicchi. Signori mondani. Pavoni. Duri cuori.  Sclerotici. Reazionari. Timorosi. Anime strette. Anime ristrette Pesce grassi. Cattolici infedeli. Cattolici pagani. Cattolici atei. Cuori razionalisti. Profeti di distruzione. Profeti di condanna. Voci negative. Voci disperate. Cuori testardi. Cuori pagani. Rigidi dalla doppia vita. Ipocriti rigidi. Fanatici. Ideologizzati. Preti so tutto. Preti google e wikipedia. Ficcanaso. Persone di fede fredda. Persona di fede ideologica. Semenza di amarezza. Semina di perplessità. Semenza di disperazione. Semenza di aceto di amarezza. Semenzaio di aceto della disperazione. Partigiani. Inflessibili. Avanguardisti. Guardiani della verità. Assassini. Ingiusti. Sporchi di cuore. Cristiani da museo. Chiesa di „puri“. Giovani pensionati. Vecchi nel cuore. Casta ufficiale. Piegati alla dittatura. Gestori delle disgrazie. Stupidi. Puri all’esterno. Neurotici. Scapoli. Testardi nell’anima. Guardie del museo. Cuori amari. Cuori perduti. Traditori della fiducia. Vecchia guardia. Faccia da veglia funebre. Bulli. Difficili. Appassiti. Cattivi. Autoreferenziali. Sergenti. Suore maldicenti. Suore terroriste. Devoti sentimentali. Factotum frenetici. Falsi profeti. Incantatori di serpenti. Ciarlatani. Truffatori. Scapolo maldicenti. Spiriti mondani. Cristiani parcheggiati. Preti funzionali. Falsi cristiani. Cristiani mafiosi. Autoritari. Semipelagiani. Inquisitori. Ufficiali del sacro. Manager onnipotenti. Pappagalli. Vescovi da aeroporto. Invidiosi. Arroganti. Prepotenti. Cani selvaggi. Profeti di calamità. Funzionari cristiani. Anime rugose. Anime sporche. Anime piene di marciume. Fatalisti. Epuloni. Lupi. Cuori perversi.  Scalatori di onori. Venditori di fumo Venditori di morte. Professionisti dell’illusione. Amici del diavolo. Cugini del diavolo. Parenti del diavolo. Presuntuosi. Pericoli pubblici. Specchi santi („ha guardato molto se stesso“). Volto da santo. Professionisti della religione. Giudici falliti. Cattive viscere. Cinici.  Prepotenti. Fede museale. Pessimisti. Egoisti…

Jen pro ukázku první řádek: Tvář loutky. Vzezření kvašené okurky. Jazyk hadů. Muzejní mumie

A poslední Cynici. Všemocní. Musejní víra. Pesimisté. Egoisté…

Pramem: Katholisches, Stlilum Curiae