Kardinál Brandmüller vystoupil na scénu s gestem hodným Cida Comeadoraa a vmetll rukavici organizátorům amazonské synody, konkrétně papeži Františkovi: »Obviňuji Instrumentum laboris z hereze a apostaze«.

Jako v divadelním sále se v ložích ozval šum a publikum se dívá na scénu, kde se nacházejí autority, předsedající představení, a očekávají:

Zavolají nějakého hrdinu z mystického eko-domorodého šiku, který se chopí zbraně, aby hájil pravověrnost svých návrhů a dokument, který byl postižen »anathema«? Propukne bouře smíchu jako výzva pokračovat, jakoby se nic nestalo? Pošlou pretoriální stráž, aby zatkla odvážlivce, který si dovolil rušit program?

To nikdo neví. Ale jedna věc je jistá: debata získala novou úroveň.

Pokud jde o první přípravný dokument a všechna prohlášení v tisku od toho či onoho preláta nebo představitele amazonské sítě (skutečný Wehrmacht rasově-sociální agitace, která působí v terénu) objevily se první články, které s větší či menší závažností varují veřejné mínění před zahájenou ofenzívou. A speciální síť přípravných  prací synodu uvítala tyto články, které se projevily jako zajímavé z různých oblastí: inkulturace, prostředí, indiánská teologie, kmenový systém atd. Ale to všechno bylo jen jako útok několika pěšáků za přispění minometů.

Těžký kalibr Velké Berty německého kardinála však vyrazil nejednu díru v obranné zdi chystaného shromáždění biskupské synody. Např.:

– Účastníci synody jsou vyzváni, aby se zabývali především časnými záležitostmi, které mají minimální vztah k Zjevení a poslání církve jako: kácení pralesa, klimatický dopad, těžba minerálů a biologické různosti. To nepředstavuje nic jiného než nepřijatelné formy „sekularismu“ a „klerikalismu“.

– Účastníci synody jsou vyzýváni, aby chválili fetišistické obřady a rituály uzdravování a představovali indiány jako praktický vzor vztahu k vesmíru a Bohu Otci-Matce.

– Účastníci synody jsou vyzýváni, aby uvažovali o amazonské přírodě jako o božím zjevení a zpívali hymny k poctě přírody, které vyvolávaly nadšení u mladých nacistů opojených perspektivou, že se zřeknou své individuality, aby se ponořili do ‚všeho‘ (panteismu).

– Účastníci synody jsou vyzýváni, aby změnili hierarchickou strukturu církve, kanonizovali zrušení celibátu a zavedení ženského kněžství, počínaje jáhenkami.

Jedním slovem, všichni účastníci synody jsou vyzváni k tomu, aby předělali mystické Tělo Kristovo na obyčejnou eko-komunistickou nevládní organizaci.

Jako v podobenství z evangelia sv. Lukáše (se záměnou rolí) kardinál Brandmüller jako věrný správce, se postavil před svého bohatého pána s obviněním: »Špatně jsi spravoval svěřené depositum fidei: Vydej počet ze svého správcovství« (srov. Lk 16,2). Kardinál nepředkládá dubium. Vynáší dva soudy o síle atomové pumy: »Instrumentum laboris protiřečí závazné nauce církve v rozhodujících bodech, a proto musí být kvalifikováno jako hereze. Jelikož je zpochybňováno i Boží zjevení, nebo špatně vykládáno, je třeba mluvit také o apostazi«.

Disponuje Vatikán a papež František (a některé jeho pomocné síly) nějakým atomovým deštníkem schopným synodu zachránit?

Jestliže v nejbližších dnech se nepředstaví žádný dvořan, který by přijal rukavici k souboji, zvláštní synoda o panamazonské oblasti musí začít smutečním oznámením s datem úmrtí 27. června, které ponese podpis kardinála Waltera Brandmüllera.

José Antonio Ureta – Duc in altum