»Mediální manipulace je možno najít všude.« Od premiéra dolů se nemluví o ničem jiném než o mrtvých, infikovaných a epidemiologických křivkách. Psychologický terorismus takového rozsahu tu ještě asi nikdy nebyl. Systém vytvořený s nástupem viru nás udržuje ve vysoké pohotovosti, přemisťuje nás den za dnem. Komunikace je posedle zaměřena pouze na strach. Navozuje pocit bezmocnosti, vytváří kolem lidí prázdnotu. Nedávají se žádné pozitivní rady, jak zůstat zdraví nebo posílit imunitní systém. Dynamika, která z dlouhodobého hlediska může vést k hromadné depresi a následně k nekritickému přijetí jakéhokoli nařízení nebo sociálního uplatnění moci a ochraně takového duševního a fyzického zdraví, které by nám mohla obnovit pouze svoboda volby a svědomí. Podezření, že se jedná o velmi silnou zbraň pro narušení osobnosti, je velmi silné«.
Toto obvinění je tvrdé a alespoň v části, která mluví o komplotu, je možno je jasně doložit. Alžběta Notaro, psycholožka a psychoterapeutka se sídlem v Livornu, oficiální terapeutka Centra pro rychlou strategickou terapii v Arezzu, jež vede profesor Giorgio Nardone, je super odborníkem na manipulaci ve vztahu muž-žena, a pokud tvrdí, že nyní prožíváme její n-tý stupeň, stojí za to, abychom jí věnovali pozornost. Zde jsou odpovědi na naše otázky.
Paní doktorko, existuje opravdu paralela mezi těmito dvěma způsoby manipulace?
Když narcista svádí kořist, vytvoří dokonalý, iluzorní a pohádkový milostný příběh. Operuje s milostným bombardováním, dvořením, které slouží k tomu, aby oběť odvrátila pozornost od těch zásadních bodů, které by naopak měla u svého partnera jasně vyhodnotit, jako je poctivost, upřímnost, hodnota, způsob myšlení. Prezentuje se jako kouzelný princ, který ji zachrání před jejími hlubokými strachy a slabostmi. Ubohá žena je tak pomatená, že nejenže nedokáže vyhodnotit objektivní prvky partnera a vztah, který prožívá, ale stává se na nich naprosto závislá, až poté upadne do propasti deprese, úzkosti a především posedlosti.
Totéž se může stát mezi hromadnými sdělovacími prostředky a masami, pokud existuje zájem o filtrování pouze určitých zpráv. Již před 40 lety slavný Noam Chomsky, definovaný New York Times jako největší žijící intelektuál, ve skutečnosti hypnotizoval, teoretizoval a schematizoval, jak je možno mystifikovat skutečnost při použití přesných desíti pravidel.
Která z nich jsou nejúčinnější?
Především je to strategie rozptýlení, jako základní pro lobby, aby se pozornost veřejnosti soustředila na určitá témata více než na jiná. Pak existuje taktika posloupného přijímání nepřijatelných opatření po kapkách, aby je kousek po kousku učinila lépe stravitelné. Ale také navozování problémů a následné nabízení pohodlných řešení od povolaných „zachránců¨.
Jsou to stejné techniky, jaké používá narcista. Po vstupním bombardování počínající lásky předstírá, diskredituje, obviňuje, zrazuje, ale pak znovu lichotí, jednou rukou dává a druhou, kterou bere, snaží se oběť izolovat od všech lidí, kteří mohou představovat emocionální, ale také intelektuální a konfrontační pramen, aby oběť zůstala sama a nejistá jako spící kráska v lese. Pracuje velmi jemně, evidentně ne okamžitě. Proto my psychologové doporučujeme přerušit kontakt, to znamená, že upír musí být co nejdříve opuštěn, zapuzen a zablokován. Chomsky podle metaforického principu vařené žáby také navrhuje vyskočit z hrnce dříve, než bude příliš pozdě.
Existují další souvislosti, které jdou tímto směrem?
Konkrétním příkladem je dokumentární film The Social Dilemma, který se objevil na začátku roku na Netflixu. Ukazuje nám, že byl učiněn další krok k vylepšení nástrojů hromadné manipulace se sociálními médii. Počítačová věda umožnila vytvořit algoritmy, které díky jejich účtům nebudou studovat lidi jako celek, ale jeden prvek po druhém. Řídí naše chování, naše nákupy, naše myšlenky, naše volby při hlasování a naše emoce. Svádějí nás a pak zotročují, stejně jako narcisté své emocionálně závislé. Na druhou stranu zmanipulovat znamená brát, chytit a násilně se dostat tam, kam chceme.
Co říká statistika o situaci vašich pacientů dnes?
Ve skupině, kterou sleduji, jsou lidé, kteří jsou v poslední frontě, už nějakou dobu jsou na terapii. Pak jsou tu ti, kteří nouzově dorazili z březnového lock down. První reagovala velmi dobře na situaci vyvolanou pandemií. Je zřejmé, že trpí tím, že nemohou jít ven, protože si našli společenský život, milostný život, koníčka, nadšení žít, ale získali také rozhodnost a silnou odolnost, aby to snesli. Když o tom hovoří, zůstávají dokonale soustředění, vyvážení, mají oči otevřené k viditelným rozporům o věcech, které se neshodují, kriticky uvažují.
Ti druzí mi naopak poskytují obraz o tom, jak se hroutí lidé, kteří nejsou integrovaní. Mezi manželi, kteří dříve neměli pod kontrolou vztahy a rovnováhu, vypukly hádky. Úzkostné poruchy se značně zvýšily, nastoupily záchvaty paniky, deprese. Hypochondrové jsou vyděšení. Ale to, co mě nejvíce rozhořčilo, bylo to, že jsem musela čelit relapsům některých mladých lidí, mluvím o mladých lidech ve věku od 17 do 22 let, kteří upadli do stavu nedostatku důvěry v sebe samy a především ve svět kolem sebe. Myslela jsem si, že jsem byla schopna odhalit tento blud, abych je vyvedla ven z domu po příliš dlouhém čase stráveném v jejich pokoji o samotě se smartphonem a počítačem.
Jak vám po vypuknutí pandemie přibylo práce?
Žádosti se zdvojnásobily. Tvrdí to i kolegové. V posledních měsících jsem cítila potřebu udělat něco více na pomoc těm, kteří byli nejvíce zasaženi hospodářskou krizí. Takže jsem se jako psycholožka připojila ke Sjednocené obchodní konfederaci pro Itálii. Prezident Stefano Agnesini, bývalý prezident sdružení Giovani di Confcommercio, se snaží informovat a zachraňovat lidi, kteří by jinak zůstali zaskočeni, obklopuje je trenéry a dalšími podpůrnými profesionály včetně mne. Nejde o sdružení, které sleduje zisk, spíše o druh paralelního svazku pro malé a střední podnikatele, kteří se ocitají jeden po druhém v agónii a trápí se. V Itálii je jich již více než 30 tisíc. Stále více a více jich přibývá.
Bude v této obtížné a bolestivé době něco pozitivního?
Podle mého názoru více než cokoli jiného je to zákon rovnováhy. Celý svět směřuje mezi protiklady. Víme to z kvantové fyziky. Vedle celého tohoto údolí slz, omylů a ošklivosti, které se postupně projevuje, dochází také k jisté pozitivní změně: probuzení svědomí. Stále roste povědomí o tom, jak pomíjivé jsou hmotné statky, o tom, jak příliš byl náš život zasvěcen iluzorním a nefunkčním cílům. Existuje znovuobjevení duchovních kategorií a meditace, které pomáhají vyčistit mysl a proniknout do nejautentičtějších částí naší psychiky. Existuje nové spojení mezi lidmi a živými bytostmi obecně. Stále více lidí tíhne k intenzivnímu vztahu se zvířaty a přírodou.
Co může být naší spásou?
Nyní jsme povoláni, abychom se rozhodli. Chcete žít ve strachu ze smrti s falešným uspokojením a jako robot mezi mobilními telefony a počítači? Nebo pracujete na svém svědomí a budujete nové a také využíváte nové technologie, které se při správném použití mohou stát našimi spojenci? Klíčovým slovem tohoto okamžiku není válka proti institucím, ale snaha cvičit se jako duchovní válečníci. V zásadě si musíme vybrat, komu svěříme nadvládu: zda duši, nebo egu. Toto je bitevní pole. Položme si otázku, co chceme pro sebe, své děti, vnoučata a pro tuto zemi.
»Ať se během přechodu stane cokoli, nezbytná je pouze jedna věc, pouze jedna: nekrmte temné hordy moci, nebuďte jejich potravou«, jak nás k tomu nedávno vyzval chilský básník, dramatik a filmař Jodorowsky.
- The Social Dilemma je americký dokumentární film z roku 2020, který režíroval Jeff Orlowski, scénář napsal Orlowski, Davis Coombe a Vickie Curtis. Zkoumá vzestup sociálních médií a škody, jaké média způsobila společnosti, tím že se zaměřují na vykořisťování a manipulaci uživatelů s vyhlídkou finančního zisku prostřednictvím dolování dat.