9. 10. 2019
„Matadorem“ briefingu při tiskové konferenci byl mons. Erwin Kräutler.
Vyslovil se rychle pro „viri probati“. Indiánské národy nechápou celibát a říkají to otevřeně. Mluvil o tom, že rok po své volbě hovořil s Františkem o problému přistupování k Eucharistii v Amazonii a mluvili o nezbytnosti zavést ženský diakonát. „Dvě třetiny společenství Amazonie jsou bez kněží – a jsou vedeny ženami“. Sekretář komise pro informace Giacomo Costa hovořil o tom, že na synodě se projevila nutnost „podpořit laické služby“ jako evangelizační prostředek. Generální kongregace synody nemluví o „připuštění“ nýbrž o „uznání“ těchto služeb.
Na program jednání se dostali „viri probati“ jakožto tvořivé řešení nových služeb z „amazonské perspektivy“ a „ekologického převratu“. Objevila se také idea blíže neupřesněných „ekologických služeb svěřených laikům“. Synoda by měla být „domem ozvěny ekologických otázek“ podle integrální ekologie v „Laudato Si“.
I přes „jistoty“ mons. Kräutlera, Paolo Ruffini, prefekt dikasteria pro komunikaci prozradil, že synodní otcové nejsou zajedno v otázce o „viri probati“. Ozvaly se také hlasy, které přímo vyjádřily, že „nedostatek kněží v Amazonii není spojen s celibátem“, a že tedy „svěcení ženatých mužů neřeší problém přístupu k Eucharistii ve vzdálenějších teritoriích“.
Především německé vydání zpráv zdůraznilo požadavek uznání ženského diakonátu.